Rtuťový teploměr může zabíjet!
Skleněný teploměr, který si už tolik let vkládáme do úst, obsahuje nejsmrtelnější složku, která může při náhodném vylití způsobit vážné zdravotní problémy.
Rtuť rozlitá na zem v důsledku náhodného rozbití teploměrů je ve velkých nemocnicích a někdy i v domácnostech poměrně běžná, ale tato zdánlivě neškodná událost může člověka vystavit vážným účinkům otravy stříbřitým kovem podobným kapalině.
Rtuť se při pokojové teplotě snadno mění v páru a při vdechnutí se vstřebává do krevního oběhu a napadá nervový systém. Nebezpečný je i fyzický kontakt s kapalinou, která se snadno vstřebává kůží, protože část rtuti prochází kůží do krevního oběhu, což vede k třesu, nevolnosti a rozmazanému vidění.
Vzhledem k rizikům přestal Západ rtuť v teploměrech používat, v Indii se však nadále běžně používají. Chybí také povědomí o nebezpečí, které představuje otrava rtutí, a o nutnosti opatrného zacházení s teploměry.
„Indie je druhým největším uživatelem rtuti – ročně jí dovezeme 200 tun. Dováží se z mnoha částí světa včetně Evropy. Indie ji netěží. Rtuť uniká do vzduchu a vody a z vody do ryb. Nemáme žádnou regulaci ani pro obchod se rtutí. Je volně dostupná na trzích s chemikáliemi, dokonce i v Dillí,“ řekl Ravi Agarwal, vedoucí ekologické skupiny Toxics Link se sídlem v Dillí.
„Když se rozbije rtuťový teploměr, rozlitá rtuť se při teplotách 22-24 stupňů Celsia začne okamžitě vypařovat. Výpary může vdechnout každý, kdo se nachází v blízkosti. Dostávají se přímo do plic a dále do krve a mozku. Je to velmi nebezpečné.
„V Indii se nedodržuje žádná osvěta ani preventivní opatření. Na Západě, když se teploměr rozbil, zavřeli místnost na dva tři dny a důkladně ji vyčistili,“ řekl Agarwal.
„Všude na světě přestali používat rtuť a používají pouze digitální teploměry.“
Na otázku, jaký by měl být správný postup při čištění rozlité rtuti, Agarwal odpověděl, že by se měla použít injekční stříkačka k vysátí kapaliny pod vodou a po celou dobu zachovat velkou opatrnost.
„Pouhý jeden gram rtuti stačí ke kontaminaci jezera o rozloze 20 akrů a ryby se stanou nevhodnými k jídlu. Taková je toxicita rtuti. Velmi nebezpečné je i to, když si s ní lidé hrají v domnění, že je to jen stříbrná kulička. Vstřebává se do kůže a krve,“ řekl Agarwal, jehož organizace se připojí k velkému počtu nevládních organizací na 24. zasedání Řídící rady Programu OSN pro životní prostředí (UNEP), které se bude konat od 5. do 9. února v Nairobi, aby vyzvala vlády celého světa k zákazu vývozu rtuti.
Jedním z klíčových požadavků bude vyzvat vyspělé země, aby poskytly nové a další finanční prostředky na snížení spotřeby rtuti v rozvojových zemích.
„Tlačíme na vládu a spolupracujeme s nemocnicemi, aby přešly od rtuťových teploměrů. Některé nemocnice v Dillí již začaly používat nertuťové teploměry.“
Značkový rtuťový teploměr stojí kolem 100 rupií, k dispozici jsou však i levnější, které jsou náchylné k rozbití nebo úniku. Na druhou stranu značkový digitální teploměr stojí kolem 250 rupií, ale existují i levnější modely.“
Rtuť je neurotoxin, což znamená, že napadá nervový systém a mozek. U malých dětí je otrava rtutí spojována s vrozenými vadami, poruchami učení, opožděnou chůzí a mluvením a problémy s pamětí nebo pozorností.
U dospělých vede otrava rtutí k třesu, bolestem hlavy, rozmazanému vidění, ztrátě paměti nebo koncentrace, necitlivosti rukou a nohou, špatné koordinaci, vypadávání vlasů a nevolnosti.
V extrémních případech může otrava rtutí vést ke kómatu a smrti. Příznaky otravy rtutí však lze u dospělých zvrátit. Trvá přibližně šest měsíců až rok, než se tělo po ukončení expozice rtuti přirozeně zbaví. Někteří vědci se domnívají, že rtuť může trvale poškodit nervový systém dětí.
V nedávné studii Toxics Link poukázal na to, že otrava rtutí představuje pracovní riziko pro zdravotnický personál a celou společnost, včetně malých dětí a těhotných žen.
Její zjištění z testů provedených v nemocnicích odhalila, že tento kov je přítomen v množství, které výrazně překračuje předepsané limity.
Prashant Pastore, hlavní řešitel studie, ve své zprávě uvedl, že v nemocnicích s 300 až 500 lůžky dochází každý měsíc ke zhruba 70 rozbitím teploměrů. A v průměru jedna nemocnice ročně vypustí do životního prostředí téměř tři kilogramy rtuti.