Shrnutí knihy Skutky apoštolů
Autor: Kniha Skutky apoštolů, nazývaná také Skutky apoštolů, neuvádí konkrétně svého autora. Z Lukáše 1,1-4 a Skutků 1,1-3 víme, že Lukáše i Skutky napsal tentýž autor. Od prvních dnů církve se tradovalo, že Lukáš, společník apoštola Pavla, napsal knihy Lukáš a Skutky (Kol 4,14; 2 Tim 4,11).
Datum sepsání:
Účel sepsání:Kniha Skutků apoštolů byla napsána, aby podala dějiny rané církve. Důraz knihy je kladen na naplnění Velkého poslání. Skutky zaznamenávají, že apoštolové byli Kristovými svědky v Jeruzalémě, Judsku, Samařsku a okolním světě. Kniha Skutků vrhá světlo na dar Ducha svatého, který nás zmocňuje, vede, učí a slouží jako náš rádce. Při četbě knihy Skutků nás osvítí a povzbudí moc evangelia, které se šíří po celém světě a proměňuje životy. Apoštolové v této době vykonali mnoho zázraků, aby potvrdili platnost svého poselství. Kniha Skutků pokrývá přechodné období mezi Kristovým nanebevstoupením a dokončením novozákonního kánonu a apoštolské zázraky byly Božím prostředkem k ověření pravosti jeho poselství prostřednictvím mužů, kteří sepsali Bibli.
Klíčové verše:
Skutky apoštolské 1,8: „Vy však dostanete moc, až na vás sestoupí Duch svatý, a budete mými svědky v Jeruzalémě, v celém Judsku a Samařsku a až na konec země.“
Skutky apoštolské 2,4: „Vy však dostanete moc, až na vás sestoupí Duch svatý: „Všichni byli naplněni Duchem svatým a začali mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával.“
Sk 4,12: „V nikom jiném není spasení, neboť není pod nebem jiného jména daného lidem, v němž bychom mohli být spaseni.“
Sk 4,19-20: „Petr a Jan však odpověděli: ‚Posuďte sami, zda je v Božích očích správné poslouchat spíše vás než Boha. Nemůžeme totiž nemluvit o tom, co jsme viděli a slyšeli.“
Skutky 9,3-6: „Když se na své cestě blížil k Damašku, náhle se kolem něj zablesklo světlo z nebe. Padl na zem a uslyšel hlas, který mu říkal: „Saule, Saule, proč mě pronásleduješ?“ „Kdo jsi, Pane?“ řekl. Saul se zeptal. „Já jsem Ježíš, kterého pronásleduješ,“ odpověděl. ‚Teď vstaň a jdi do města, kde ti řeknou, co máš dělat.“
Skutky 16,31: „Řekli tedy: ‚Věř v Pána Ježíše Krista, a budeš spasen.“
Krátké shrnutí: Kniha Skutky apoštolů podává dějiny křesťanské církve a šíření evangelia Ježíše Krista, stejně jako narůstající odpor proti němu. Ačkoli ke kázání a vyučování evangelia Ježíše Krista bylo použito mnoho věrných služebníků, největší vliv měl Saul, zvaný také Pavel. Než se Pavel obrátil, horlivě pronásledoval křesťany. Pavlovo dramatické obrácení na cestě do Damašku (Sk 9,1-31) je vrcholem knihy Skutků. Po svém obrácení se dostal do opačného extrému – miloval Boha a kázal jeho slovo s mocí a horlivostí v Duchu pravého a živého Boha. Učedníci byli zmocněni Duchem svatým, aby byli jeho svědky v Jeruzalémě (Sk 1-8,3), v Judsku a Samařsku (8,4-12,25) a až na konec země (13,1-28,31). Do posledního oddílu jsou zahrnuty tři Pavlovy misijní cesty (13,1-21,16), jeho zkoušky v Jeruzalémě a Cesareji (21,17-26,32) a cesta do Říma (27,1-28,31).
Souvislosti: Kniha Skutků slouží jako přechod od Staré smlouvy k Nové. Tento přechod je patrný v několika klíčových událostech Skutků. Za prvé došlo ke změně ve službě Ducha svatého, jehož hlavní funkcí ve Starém zákoně bylo vnější „pomazání“ Božího lidu, mimo jiné Mojžíše (Numeri 11,17), Otniela (Soudců 3,8-10), Gedeona (Soudců 6,34) a Saula (1 Samuelova 10,6-10). Po Ježíšově nanebevstoupení Duch přišel žít do samotných srdcí věřících (Římanům 8,9-11; 1 Korintským 3,16), aby je vedl a posiloval zevnitř. Duch, který v nich přebývá, je Božím darem pro ty, kdo k němu přicházejí s vírou.
Pavlovo obrácení ve Skutcích 9 je dramatickým příkladem Boží moci ke spasení (viz Římanům 1,16) a otevření duchovně zaslepených očí. Pavel přiznal, že před setkáním se vzkříšeným Spasitelem byl nejhorlivějším z Izraelitů a byl bezúhonný, „pokud jde o spravedlnost založenou na Zákoně“ (Flp 3,6), a šel tak daleko, že pronásledoval ty, kdo učili o spasení z milosti skrze víru v Krista. Po svém obrácení si však Pavel uvědomil, že veškeré jeho legalistické snahy jsou bezcenné, a považoval je za „smetí, abych získal Krista a byl v něm nalezen, nemaje vlastní spravedlnost, která pochází ze zákona, ale tu, která je skrze víru v Krista – spravedlnost, která pochází od Boha a je z víry“ (Flp 3,8-9). Než se Pavel setkal s Kristem, byl zaslepen farizejským nesprávným výkladem Zákona a přehnaným míněním o vlastní spravedlnosti. Po setkání s Kristem „spadly Šavlovi šupiny z očí“, jak se říká (Sk 9,18). Jeho vychloubání se vlastní dobrotou nahradila chlouba křížem Ježíše Krista (Římanům 3,27; Galatským 6,14).
Petrovo vidění prostěradla plného nečistých zvířat ve Skutcích 10,9-15 je dalším znamením přechodu od Staré smlouvy k novozákonní jednotě Židů a pohanů v jedné univerzální církvi. „Nečistá“ zvířata v Petrově vidění symbolizovala pohany, kteří byli Bohem prohlášeni za „očištěné“ skrze Kristovu obětní smrt. Zákon Staré smlouvy splnil svůj účel (viz Gal 3,23-29) a Židé i pohané jsou sjednoceni v Nové smlouvě milosti skrze víru v Kristovu smrt a vzkříšení.
Praktická aplikace: Bůh může skrze obyčejné lidi dělat úžasné věci, když je zmocní svým Duchem. Kniha Skutků ukazuje, jak Bůh v podstatě vzal skupinu rybářů a obyčejných lidí a použil je, aby obrátili svět vzhůru nohama (Sk 17,6). Bůh vzal vraha, který nenáviděl křesťany, a proměnil ho v největšího křesťanského evangelistu v dějinách, autora téměř poloviny knih Nového zákona. Bůh použil pronásledování, kterému byli křesťané vystaveni, aby pomohl podnítit neuvěřitelně rychlý rozmach rodící se církve. Bůh může dělat a dělá totéž skrze nás – mění naše srdce, posiluje nás Duchem svatým a dává nám nadšení šířit dobrou zprávu o spasení skrze Krista. Pokud se budeme snažit uskutečnit Boží dílo ve světě vlastními silami, selžeme. Stejně jako učedníci ve Skutcích 2 musíme věrně hlásat evangelium, důvěřovat Bohu ohledně výsledků a věnovat se „učení apoštolů a společenství, lámání chleba a modlitbě“ (Sk 2,42).
.