Složitý příběh přezdívky Jane Fonda ‚Hanoi Jane‘

By Mahita Gajanan

Updated: Původně zveřejněno: 15. října 2019 12:11 ET | Původně zveřejněno:

Když byla herečka Jane Fondová zatčena ve Washingtonu, D.C., 11. října během demonstrace za přijetí opatření proti klimatickým změnám, bylo to součástí dlouhé historie hercova aktivismu.

Fondův aktivismus se dostal do zpráv i v loňském roce, kdy o něm debutoval dokumentární film – a také tehdy, když tehdejší moderátorka pořadu Today Megyn Kellyová vyzvala herečku k neslavnému momentu z její minulosti, který má komplikované pozadí.

Svár mezi Kellyovou a Fondou začal v září 2017, kdy Fonda vystoupil v pořadu Today televize NBC, aby s Kellyovou hovořil o jejím filmu Naše duše v noci. Během vystoupení Fonda moderátorku umlčela za to, že se jí ptala na její minulost s plastickými operacemi. Fonda od té doby Kellyovou kritizovala za to, že tehdy zmínila plastickou operaci, a v rozhovoru pro Variety z ledna 2018 uvedla, že Kellyové otázka ukázala, že „není tak dobrá tazatelka“. Fonda si z Kellyho utahovala i během vystoupení v pořadu Today na začátku roku 2018, kdy její kolegyně z pořadu Grace &Frankie Lily Tomlinová pronesla poznámku o tom, že Fondu znala ještě před jejím „prvním faceliftem“.

Kelly přilila olej do ohně 22. ledna 2018 v monologu v přímém přenosu, když řekla, že není „na trhu pro lekce od Jane Fondové o tom, co je a není vhodné“. Poté zaútočila na Fondu za její minulost protestující proti válce ve Vietnamu, čímž zpochybnila hercovo vlastenectví. „Koneckonců je to žena, která je synonymem pohoršení. Podívejte se na její zacházení s naší armádou během vietnamské války. Mnoho našich veteránů jí dodnes říká ‚Hanoi Jane‘ díky jejímu rozhlasovému vysílání, kterým se snažila zostudit americké vojáky,“ řekla.

Kellyová se do této části Fondovy minulosti, stejně jako do jejího odmítavého postoje k plastickým operacím, pustila v pořadu Today na více než tři minuty.

„Mimochodem, stále říká, že ‚není hrdá‘ na Ameriku,“ řekla Kellyová. „Takže to morální rozhořčení je trochu moc. Zveřejnila svou plastickou operaci. Řekla, že chce diskutovat o těžkém údělu starších žen v Americe. A upřímně řečeno, nemá co kohokoli poučovat o tom, co lze považovat za urážlivé.“

Příběh, na který Kelly narážel, lze vysledovat až do roku 1972, kdy už zhruba deset let zuřila válka ve Vietnamu.

Při tom, co bylo všeobecně vnímáno jako nedostatečný pokrok ve válce, vyvolalo její pokračování v USA rozsáhlé protesty. Právě v té době Fonda zaměřila svůj politický aktivismus výhradně na protiválečné hnutí. V té době už byla významnou filmovou hvězdou, proslavenou svými výkony v kritikou oceňovaných filmech jako Klute, Bosé nohy v parku, Barbarella a Střílejí koně, že ano? V šedesátých letech se Fonda angažovala ve prospěch původních obyvatel Ameriky a Černých panterů a v roce 1970 se spolu s hercem Donaldem Sutherlandem vrhla do protestů proti válce ve Vietnamu, když nejprve založila skupinu „Free Army Tour“ (FTA). FTA byla protiválečná show, která měla být kontrastem k USO turné Boba Hopea, jež objíždělo vojenské základny na západním pobřeží a hovořilo s vojáky před jejich nasazením ve Vietnamu.

Přečtěte si více: Od „Hanoi Jane“ ke cvičení: V roce 1972 se Fonda vydala na kontroverzní cestu po severním Vietnamu, která se stala nejslavnější – nebo také nejneslavnější – částí její aktivistické kariéry a díky níž získala přezdívku „Hanojská Jane“. Během pobytu ve Vietnamu Fonda vystoupila v deseti rozhlasových pořadech, kde se vyslovila proti politice americké armády ve Vietnamu a prosila piloty, aby přestali bombardovat nevojenské cíle. Právě během této cesty byla pořízena fotografie, na níž sedí na protiletadlovém děle v Hanoji, takže to vypadá, jako by chtěla sestřelit americká letadla.

Veřejná kritika amerického vedení ze strany Fondy tehdy vyvolala obrovské pobouření mezi americkými představiteli a válečnými veterány. Podle deníku Washington Post považovali někteří zákonodárci její protesty za vlastizradu a organizace Veteráni zahraničních válek vyzvala, aby byla Fonda souzena jako zrádkyně. V jednu chvíli zákonodárný sbor státu Maryland zvažoval, že jí a jejím filmům zakáže vstup na území státu.

Na druhou stranu protiválečné cítění, které Fonda začala ztělesňovat, bylo v té době mezi americkou populací poměrně rozšířené, a jak uvedla režisérka Lynn Novicková v diskusi o nedávném dokumentárním cyklu The Vietnam War, někteří veteráni „si myslí, že byla odvážná, když jela do Hanoje a zaujala stanovisko, i když nesouhlasili se vším, co říkala“. Novější vědecké práce také zdůraznily, jakým způsobem se představa „Hanoi Jane“ rozrostla daleko za skutečné činy Fondy v tomto bouřlivém období.

Od té doby se Fonda za fotografii „Hanoi Jane“ opakovaně omluvila a objasnila, že její činy během vietnamské války byly protestem proti americké vládě a nikoli proti vojákům. K fotografii se vyjádřila ve svých pamětech My Life So Far z roku 2005:

Tady je moje nejlepší, upřímná vzpomínka na to, co se odehrálo. Někdo (už si nepamatuji kdo) mě vede ke zbrani a já si sedám, stále se směju, stále tleskám. Všechno to nemá nic společného s tím, kde sedím. Skoro ani nepřemýšlím o tom, kde sedím. Blesky fotoaparátů. Vstávám, a když se s překladatelem začínám vracet k autu, zasáhne mě důsledek toho, co se právě stalo. Panebože. Bude to vypadat, jako bych se snažil sestřelit americké letadlo! Prosím ho: „Musíte si být jistý, že ty fotografie nebudou zveřejněny. Prosím tě, nesmíš dopustit, aby byly zveřejněny.“ „Ne,“ říkám. Ujišťuje mě, že se o to postará. Nevím, co jiného mám dělat. Je možné, že to Vietnamci měli všechno naplánované. To už se ale nikdy nedozvím. Pokud ano, mohu jim to opravdu vyčítat? Odpovědnost se zastaví tady. Pokud mě využili, dovolil jsem, aby se to stalo. Byla to moje chyba a já jsem za ni zaplatil a stále platím vysokou cenu.“

Téměř o půl století později někteří veteráni stále nejsou spokojeni s Fondovým jednáním v roce 1972. V roce 2015 protestovalo asi 50 veteránů proti jejímu vystoupení ve Weinbergově centru pro umění ve Fredericku ve státě Md. s cedulemi s nápisy: „Odpuštění? Možná. Zapomenout? Nikdy.“

Fonda podle listu Frederick News-Post řekla, že se snaží udržovat s veterány otevřené rozhovory.

„Kdykoli je to možné, snažím se s veterány sednout a mluvit s nimi, protože jim rozumím a dělá mi to dobře,“ řekla. „Bolí mě to a bude mě to bolet až za hrob, že jsem udělala obrovskou, obrovskou chybu, kvůli které si spousta lidí myslí, že jsem proti vojákům.“

Pište Mahitě Gajanan na [email protected].

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.