Sova pálená
Systematika, který druh zařadit mezi sovy pálené, je v současné době ve varu. Ačkoli údaje o sekvenci cytochromu b mitochondriální DNA (mtDNA) hovoří ve prospěch rozhodnutí některých autorit považovat sovu sněžní za výra přizpůsobeného arktickým podmínkám a přesunout ji do rodu Bubo, ne všechny autority toto rozhodnutí přijímají, mnozí stále dávají přednost rodu Nyctea.
Podobně neshody panují i ohledně rozhodnutí některých autorit přesunout do rodu Bubo předběžně i čtyři rybáky dříve řazené do rodu Ketupa, což vnáší nemalý zmatek. Zatímco údaje o mtDNA cytochromu b naznačují, že v tomto případě, aby byl Bubo monofyletický, by tam musely být zařazeny i rybářské sovy Scotopelia. Na druhou stranu se pak rod stává poměrně rozsáhlým a špatně definovaným a zdá se, že Bubo v rozšířeném smyslu sestává ze dvou odlišných kladů. Rybáky a rybářské sovy lze tedy alternativně sjednotit do rodu Ketupa, pokud se do tohoto rodu přesunou i někteří aberantní výři – přinejmenším výr žíhaný, výr skvrnitý a výr usambarský, možná také výr Fraserův a možná i další. Vzhledem k tomu, že někteří záhadní orlosupi zůstávají v podstatě neprozkoumaní a u jiných – např. u orlosupa Verreauxova – nejsou vztahy vyřešeny, je zapotřebí dalšího výzkumu.
Žijící druhyEdit
Následující žijící sovy jsou obvykle zařazovány do rodu Bubo:
- Sova pálená, Bubo scandiacus (sporné)
- Výr velký, Bubo virginianus
- Jihoamerický výr velký, Bubo virginianus nacurutu
- raroh malý, Bubo magellanicus
- výr velký, Bubo bubo
- výr indický, Bubo bengalensis
- výr faraonský, Bubo ascalaphus
- výr kapský, Bubo capensis
- výr Mackinderův, Bubo (capensis) mackinderi
- výr velký, Bubo africanus
- výr arabský, Bubo milesi
- výr šedý, Bubo cinerascens
- výr Fraserův, Bubo poensis
- výr usambarský, Bubo vosseleri
- výr skvrnitý, Bubo nipalensis
- výr velký, Bubo sumatranus
- výr Shelleyův, Bubo shelleyi
- výr Verreauxův, Bubo lacteus
- orlosup tmavý, Bubo coromandus
- orlosup akunský, Bubo leucostictus
- orlosup filipínský, Bubo philippensis
Někdy uváděn jako tento rod:
- Rybák Blakistonův, Ketupa blakistoni
- Rybák hnědý, Ketupa zeylonensis
- Rybák tuponosý, Ketupa flavipes
- Rybák bukač, Ketupa ketupu
- Rybák Pelův, Scotopelia peli
- Rufous fishing owl, Scotopelia ussheri
- Vermiculated fishing owl, Scotopelia bouvieri
Fosilní záznamEdit
Jmenované a odlišné druhy rodu Bubo jsou:
- Bubo florianae (pozdní miocén Csákváru, Maďarsko, předběžně zařazen sem)
- Bubo leakeyae (raný pleistocén Tanzanie)
- Bubo binagadensis (pozdní pleistocén Binagady, Ázerbájdžán)
- Bubo osvaldoi (pleistocén Kuby)
Zaznamenány byly také některé pozoruhodné nepopsané fosilie pravěkých hrabavých sov, obvykle poměrně fragmentární pozůstatky:
- Bubo sp. (pozdní pliocén Senèze, Francie)
- Bubo sp. (pozdní pliocén z Rębielice Królewskie, Polsko; předběžně zařazen sem)
- Bubo sp. (pozdní pleistocén z jeskyně San Josecito, Mexiko)
Specifik UMMP V31030, pozdně pliocénní korakoid z formace Rexroad v Kansasu (USA), nelze jednoznačně přiřadit ani k Bubo, ani k Strix. Tato fosilie pochází z taxonu velikostí podobného rarohu velkému (B. virginianus) nebo sově šedé (S. nebulosa).
Sova Sinclairova (Bubo sinclairi) z pozdního pleistocénu Kalifornie mohla být paleopoddruhem raroha velkého, zatímco zhruba současný Bubo insularis z centrálního a východního Středomoří byl považován za mladší synonymum paleopodruhu hnědé ryby. Další paleopoddruhy jsou diskutovány na příslušné druhové stránce.
Několik domnělých fosilií bubo se ukázalo být z různých ptáků. Pozdně eocenní/raně oligocenní sovy ušaté „Bubo“ incertus a „Bubo“ arvernensis jsou nyní zařazeny do fosilních rodů sudokopytníků Nocturnavis a Necrobyas. „Bubo“ leptosteus je nyní uznáván jako primitivní sova rodu Minerva (dříve Protostrix). „Bubo“ poirreiri z pozdního oligocénu nebo raného miocénu Saint-Gérard-le-Puy ve Francii je nyní řazen do rodu Mioglaux.
Naopak předpokládaná fosilní volavka „Ardea“ lignitum z pozdního pliocénu Plaue-Rippersroda (Německo) byla zřejmě sova a má blízko k rodu Bubo nebo sem s větší pravděpodobností skutečně patří. Vzhledem k jejímu stáří – asi před 2 miliony let nebo tak nějak – bývá dnes řazena k euroasijským výrům.