Středoafrická republika
Geografie
Středoafrická republika se nachází asi 805 km severně od rovníku a je vnitrozemským státem, který sousedí s Kamerunem, Čadem, Súdánem, Demokratickou republikou Kongo a Republikou Kongo. Největšími z mnoha řek jsou Ubangi a Šari.
Vláda
Republika.
Historie
Obyvatelstvo tohoto regionu bylo od 16. do 19. století pustošeno otrokáři. Největší etnické skupiny tvoří Banda, Baya, Ngbandi a Azande.
Francouzi obsadili region v roce 1894. Jako kolonie Ubangi-Šari byla dnešní Středoafrická republika v roce 1905 spojena s Čadem. V roce 1910 byla spojena s Gabonem a Středním Kongem a stala se Francouzskou rovníkovou Afrikou. Po druhé světové válce donutilo povstání v roce 1946 Francouze udělit samosprávu. V roce 1958 si území odhlasovalo, že se stane autonomní republikou v rámci Francouzského společenství, a 13. srpna 1960 vyhlásil prezident David Dacko nezávislost republiky na Francii. Dacko zemi politicky posunul na oběžnou dráhu Pekingu, ale 31. prosince 1965 byl svržen pučem, který provedl náčelník generálního štábu armády plukovník Jean-Bdel Bokassa.
4. prosince 1976 se Středoafrická republika stala Středoafrickým císařstvím. Maršál Jean-Bdel Bokassa, který vládl republice od svého nástupu k moci v roce 1965, byl prohlášen císařem Bokassou I. Jeho režim charakterizovala brutalita a excesy. Byl svržen státním převratem 20. září 1979. K moci se vrátil bývalý prezident David Dacko a změnil název země zpět na Středoafrická republika. Armádní převrat 1. září 1981 prezidenta Dacka opět sesadil.
V roce 1991 prezident Andr Kolingba pod tlakem oznámil přechod k parlamentní demokracii. Ve volbách konaných v srpnu 1993 porazil Kolingbu premiér Ange-Flix Patass. Patassova popularita se částečně opírala o jeho slib vyplatit zpětně platy vojákům a státním zaměstnancům.
Hospodářské oživení v roce 1994 bylo příliš malé na to, aby účinně zlepšilo katastrofální finanční situaci země. Patass nebyl schopen vyplatit dlužné platy státním zaměstnancům a armáda se v roce 1996 vzbouřila. Na Patassovu žádost francouzské jednotky povstání potlačily. V roce 1998 vyslala OSN do země celoafrické mírové síly. Ve volbách, které se konaly v září 1999 za všeobecného obviňování z rozsáhlých podvodů, Patass snadno porazil Kolingbu. Patass přežil pokus o převrat v květnu 2001, ale o dva roky později, v březnu 2003, byl svržen generálem Francoisem Bozizem. Po dvou letech vojenské vlády se konaly prezidentské volby, v nichž Boziz zvítězil ve volbách, které mezinárodní pozorovatelé označili za svobodné a spravedlivé.
Premiér Elie Dote a jeho vláda podali demisi v lednu 2008, den předtím, než měl parlament projednat návrh na vyslovení nedůvěry jeho osobě. Jeho nástupcem byl jmenován Faustin Archange Touadra.
V listopadu 2010 začal u Mezinárodního trestního soudu proces s bývalým viceprezidentem Konga Jean-Pierrem Bembou. Je obviněn z toho, že nařídil svým milicím páchat válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, včetně znásilňování, vražd a mučení, ve Středoafrické republice v letech 2002 a 2003 během občanských nepokojů, které následovaly po pokusu o puč proti Patassovi.