STLT#152, Follow the Drinking Gourd
Hurá pro Hymnal Commission, která v dolní části stránky uvedla, že se jedná o kódovou píseň používanou Underground Railroad, podobně jako Wade in the Water a Swing Low, Sweet Chariot, ke sdělení mapy ke svobodě.
Nebudu se zabývat celou písní – existuje spousta stránek, které to udělají za vás. Pitná tykev je samozřejmě velký ponor, „až se slunce vrátí a první křepelka zavolá“ je jaro; druhé dvě sloky jsou pozoruhodně explicitní.“
Otázkou ovšem je, zda nejsou příliš explicitní a zda tato verze nevznikla až po občanské válce. Existují určité důkazy, které naznačují, že by tomu tak mohlo být, i když je také možné, že vůbec není v rozporu, že některé texty jsou díky ústní tradici kodifikovány v různých podobách dlouho poté, co byl zpíván originál.
(refrén)
Pokračuj v pití tykve,
pokračuj v pití tykve,
neboť stařec čeká, aby tě odnesl na svobodu,
pokračuj v pití tykve.Když se slunce vrátí a ozve se první křepelka,
jdi za tykví na pití.
Starý muž čeká, až tě odnese na svobodu,
jdi za tykví na pití.(sbor)
Teď břeh řeky tvoří mocnou dobrou cestu,
mrtvé stromy ti cestu ukáží.
Levou nohou, kolíkovou nohou, cestuj dál,
jdi za tykví pijáckou.(sbor)
Teď řeka končí mezi dvěma kopci
jdi za tykví pijáckou.
Na druhé straně je další řeka,
jdi za pitnou tykví.(sbor)
Ať už věříme nebo nevěříme, že přesně tyto verše se zpívaly v roce 1860, je tato píseň silnou připomínkou statečnosti Harriet Tubmanové a těch – bílých i černých -, kteří pracovali na železnici. Je to silná připomínka síly a moci hudby. A je to pocta vytrvalému srdci a duši utlačovaných.
Znovu ji musíme zpívat opatrně. Samozřejmě. Ale myslím, že nám bylo zanecháno dost drobečků, takže je nepravděpodobné, že bychom do ní vstoupili bez určité opatrnosti.