Stres může být spouštěčem příznaků střevních onemocnění
Amy Norton, Reuters Health
4 Min Read
NEW YORK (Reuters Health) – Lidé se zánětlivým střevním onemocněním se běžně domnívají, že stres může vyvolat jejich příznaky, a nová studie naznačuje, že mohou mít pravdu.
Kanadští vědci zjistili, že mezi 552 pacienty se střevním onemocněním, které sledovali po dobu jednoho roku, se riziko vzplanutí příznaků zvýšilo, pokud se pacienti cítili obzvláště stresovaní.
Zjištění uvedená v časopise American Journal of Gastroenterology podporují to, co mnozí lidé se zánětlivým střevním onemocněním (IBD) považovali za pravdivé.
IBD označuje skupinu onemocnění, která se vyznačují chronickým zánětem ve střevech a vedou k příznakům, jako jsou bolesti břicha a průjem. Hlavními formami jsou Crohnova choroba a ulcerózní kolitida.
Přesná příčina těchto stavů není jasná, ale předpokládá se, že jde o přehnanou reakci imunitního systému, která poškozuje tělu vlastní střevní tkáň. Stres sice není příčinou IBD, ale je jedním z environmentálních faktorů podezřelých z toho, že u některých lidí vyvolává vzplanutí příznaků.
Studie ukazují, že mnoho lidí s IBD má pocit, že stres zhoršuje jejich příznaky, ale vědeckých důkazů o tom bylo poměrně málo.
„Toto je jeden z prvních důkazů, který ukazuje, že vnímání stresu mělo přímou souvislost s průběhem onemocnění,“ uvedl v e-mailu pro agenturu Reuters Health Dr. Charles N. Bernstein, vedoucí výzkumník nové studie.
„Na základě této studie a dalších nových údajů navrhujeme, aby se lékaři více snažili identifikovat a zvládat psychické problémy a stres, které pacienti mohou mít,“ uvedl Bernstein, který vede Klinické a výzkumné centrum IBD na Manitobské univerzitě ve Winnipegu.
Zjištění vycházejí z 552 mužů a žen s Crohnovou chorobou nebo kolitidou, kteří vyplňovali dotazníky každé tři měsíce po dobu jednoho roku. Průzkumy se mimo jiné dotazovaly na vzplanutí příznaků, stresové události a vnímaný stres – tedy na to, jak dobře se podle pacientů dokážou vypořádat s každodenním stresem.
Všech 174 pacientů uvedlo během sledovaného období vzplanutí příznaků, což znamená, že se u nich objevily příznaky po dobu tří měsíců poté, co byli předchozí tři měsíce bez příznaků.
Výzkumníci zjistili, že riziko vzplanutí příznaků se u pacientů zvýšilo více než dvojnásobně, pokud v předchozím tříměsíčním období uváděli vysokou míru vnímaného stresu.
Z pacientů, kteří hlásili vzplanutí, mělo 52 % v předchozích třech měsících vysokou míru vnímaného stresu ve srovnání s 29 % pacientů, kteří zůstali bez příznaků.
Na druhé straně některé další faktory podezřelé ze spouštění příznaků IBD nevykazovaly žádný vztah ke vzplanutí. Mezi tyto faktory patřilo užívání antibiotik nebo nesteroidních protizánětlivých léků proti bolesti – jako je aspirin a ibuprofen – a infekce, jako je nachlazení, zápal plic a infekce močových cest.
Existují biologické důvody domnívat se, že reakce člověka na stres by mohla vyvolat nebo zhoršit příznaky IBD, poznamenávají Bernstein a jeho kolegové.
Sympatický nervový systém, který v době stresu přechází do akce, působí na sliznici tlustého střeva a může zhoršit existující zánět. Existují také důkazy, že stresové hormony mohou napomáhat tomu, aby se ve střevech usídlily škodlivé bakterie, což by zase mohlo ovlivnit příznaky.
Pokud stres u některých lidí skutečně vyvolává příznaky IBD, pak je možné, že naučit se lépe zvládat stres by pomohlo zabránit vzplanutí onemocnění. Bernstein navrhl, aby si lidé, kteří mají pocit, že stres je spouštěčem jejich příznaků, o tom promluvili se svými lékaři.
„Pacienti s IBD by měli být ochotni diskutovat o stresu se svými lékaři,“ řekl a dodal, že lékaři si stále více uvědomují, jaký vliv může mít stres na onemocnění.