Stručná fakta: Jaký je rozdíl mezi obstrukčním a restrikčním onemocněním plic?
Vysvětlení obstrukční a restriktivní plicní nemoci a jak je rozpoznat
Součástí procesu posuzování pacientů, kteří se dostaví s dušností, kašlem nebo jinými respiračními příznaky, je provedení dechových testů, aby se zjistilo, jak dobře plíce fungují.
V nejzákladnějším případě jde o měření množství vzduchu, které lze silou vydechnout plným dechem pomocí přístroje zvaného spirometr.
Tato měření se porovnávají s hodnotami, které by měl dosáhnout člověk podobné výšky, věku a pohlaví (tzv. predikované hodnoty), a spolu s klinickou anamnézou a vyšetřením pomáhají posoudit, zda jsou příznaky důsledkem obstrukčního nebo restrikčního procesu.
Objem vydechnutý za první sekundu (Forced Expiratory Volume – FEV1) se vyjadřuje v procentech celkového vydechnutého objemu (Forced Vital Capacity – FVC) nebo poměru FEV1/FVC a obvykle je vyšší než 70 %.
Obstrukční plicní onemocnění
Při obstrukčním plicním onemocnění jsou dýchací cesty zúžené, což ztěžuje rychlý výdech a vede ke snížení poměru FEV1/FVC. To může být dočasné, např. u akutního astmatu, kdy se dýchací cesty mohou rychle zúžit v reakci na spouštěcí faktor (např. pyl, roztoče domácího prachu nebo zvířecí srst u osoby s citlivostí na tyto inhalační látky) a při léčbě inhalačními bronchodilatancii a inhalačními kortikosteroidy se mohou vrátit do normálu.
U chronické obstrukční nemoci, jako je rozedma plic, způsobuje dlouhodobé poškození dýchacích cest trvalé a nevratné zúžení, které příliš nereaguje na inhalační léčbu, což má za následek dlouhodobé příznaky dušnosti, které časem progredují.
Plíce se zvětšují neboli hyperinflují, čímž se zvyšuje dechová práce.
Restriktivní plicní onemocnění
Při restriktivním plicním onemocnění se snižuje celkový objem plic; to se projevuje u plicní fibrózy, kdy jizvení plicní tkáně způsobuje „ztuhnutí“ plic, což obvykle vede k postupné a výrazné dušnosti při námaze. Dechové testy ukazují snížení FEV1 i FVC („malé“ plíce), ale poměr FEV1/FVC je normální (nad 70 %), protože nedochází k zúžení dýchacích cest. Restriktivní objem plic se vyskytuje také tam, kde se hrudní stěna nemůže normálně rozpínat – např. při obezitě, kyfoskolióze nebo stavech, které vedou k oslabení dýchacích svalů, jako je myasthenia gravis nebo svalová dystrofie.
.