Světová zdravotnická organizace
Světová zdravotnická organizace (WHO), francouzsky Organisation Mondiale de la Santé, specializovaná agentura Organizace spojených národů (OSN), založená v roce 1948 za účelem další mezinárodní spolupráce při zlepšování podmínek veřejného zdraví. Přestože zdědila konkrétní úkoly týkající se kontroly epidemií, karanténních opatření a standardizace léčiv po Zdravotní organizaci Společnosti národů (zřízené v roce 1923) a Mezinárodním úřadu pro veřejné zdraví v Paříži (založeném v roce 1907), dostala WHO podle své ústavy široký mandát podporovat dosažení „nejvyšší možné úrovně zdraví“ všech národů. WHO definuje zdraví pozitivně jako „stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a nikoli pouze nepřítomnost nemoci nebo vady“. WHO každoročně slaví datum svého založení, 7. duben 1948, jako Světový den zdraví.
PAHO/Světová zdravotnická organizace
Správní ústředí WHO se nachází v Ženevě a její řízení probíhá prostřednictvím Světového zdravotnického shromáždění, které se každoročně schází jako obecný politický orgán, a prostřednictvím Výkonné rady složené ze zdravotnických odborníků, které shromáždění volí na tříleté období. Sekretariát WHO, který provádí běžné operace a pomáhá realizovat strategie, se skládá z odborníků, zaměstnanců a terénních pracovníků, kteří jsou jmenováni v ústředí nebo v jedné ze šesti regionálních kanceláří WHO či jiných kancelářích umístěných v zemích po celém světě. V čele agentury stojí generální ředitel jmenovaný výkonnou radou a jmenovaný Světovým zdravotnickým shromážděním. Generálnímu řediteli pomáhá zástupce generálního ředitele a několik asistentů generálního ředitele, z nichž každý se specializuje na určitou oblast v rámci WHO, například na zdraví rodiny, žen a dětí nebo na zdravotnické systémy a inovace. Agentura je financována především z ročních příspěvků vlád členských států na základě relativní platební schopnosti. Kromě toho byly WHO po roce 1951 přiděleny značné prostředky z rozšířeného programu technické pomoci OSN.
Představitelé WHO pravidelně přezkoumávají a aktualizují priority vedení agentury. V období let 2014-19 byly priority vedení WHO zaměřeny na:
-
1. Zvyšování efektivnosti a účinnosti agentury. Pomoc zemím, které usilují o pokrok směrem k univerzálnímu zdravotnímu pokrytí
-
2. Pomoc zemím při vytváření jejich schopnosti dodržovat mezinárodní zdravotnické předpisy
-
3. Zlepšení přístupu k základním a vysoce kvalitním zdravotnickým výrobkům
-
4. Řešení úlohy sociálních, ekonomických a environmentálních faktorů ve veřejném zdraví
-
5. Zlepšení přístupu k základním a vysoce kvalitním zdravotnickým výrobkům. Koordinace reakcí na neinfekční nemoci
-
6. Podpora veřejného zdraví a pohody v souladu s cíli udržitelného rozvoje, které stanovila OSN.
Práce, kterou tyto priority zahrnují, je rozprostřena do řady oblastí souvisejících se zdravím. WHO například vytvořila kodifikovaný soubor mezinárodních hygienických předpisů, jejichž cílem je standardizovat karanténní opatření, aniž by zbytečně zasahovala do obchodu a letecké dopravy přes hranice států. WHO také informuje členské země o nejnovějším vývoji v oblasti výzkumu rakoviny, vývoje léků, prevence nemocí, kontroly drogové závislosti, používání očkovacích látek a zdravotních rizik chemických a jiných látek.
WHO sponzoruje opatření pro kontrolu epidemických a endemických onemocnění tím, že podporuje masové kampaně zahrnující celostátní očkovací programy, instruktáž o používání antibiotik a insekticidů, zlepšování laboratorních a klinických zařízení pro včasnou diagnostiku a prevenci, pomoc při zajišťování dodávek čisté vody a hygienických systémů a zdravotní výchovu obyvatel venkovských komunit. Tyto kampaně přinesly určité úspěchy v boji proti AIDS, tuberkulóze, malárii a řadě dalších nemocí. V květnu 1980 byly celosvětově vymýceny pravé neštovice, což se podařilo především díky úsilí WHO. V březnu 2020 WHO vyhlásila celosvětovou epidemii COVID-19, závažného respiračního onemocnění způsobeného novým koronavirem, které se poprvé objevilo koncem roku 2019 v čínském Wuhanu, za pandemii. Agentura působila jako celosvětové informační centrum o této nemoci, poskytovala pravidelné situační zprávy a informace pro média o jejím šíření a úmrtnosti, vydávala technické pokyny a praktické rady pro vlády, orgány veřejného zdraví, zdravotnické pracovníky a veřejnost a vydávala aktuální informace o probíhajícím vědeckém výzkumu. V době, kdy ve Spojených státech stále přibývalo infekcí a úmrtí souvisejících s pandemií, obvinil prezident Donald J. Trump WHO ze spiknutí s Čínou s cílem utajit šíření nového koronaviru v této zemi v počátečních fázích epidemie. V červenci 2020 Trumpova administrativa oficiálně oznámila OSN, že Spojené státy v červenci 2021 z agentury vystoupí. Vystoupení USA zastavil Trumpův nástupce, prezident Joe Biden, hned v jeho první den v úřadu v lednu 2021.
S.B. Hollyman/Světová zdravotnická organizace
V rámci své běžné činnosti WHO podporuje posilování a rozšiřování veřejné zdravotní správy členských zemí, poskytuje technické poradenství vládám při přípravě dlouhodobých národních zdravotnických plánů, vysílá mezinárodní týmy odborníků k provádění terénních průzkumů a demonstračních projektů, pomáhá zřizovat místní zdravotnická střediska a nabízí pomoc při rozvoji národních vzdělávacích institucí pro lékařský a ošetřovatelský personál. Prostřednictvím různých programů podpory vzdělávání je WHO schopna poskytovat stipendia lékařům, správcům veřejného zdravotnictví, zdravotním sestrám, hygienickým inspektorům, výzkumným pracovníkům a laboratorním technikům.
Prvním generálním ředitelem WHO byl kanadský lékař Brock Chisholm, který působil v letech 1948-1953. Pozdějšími generálními řediteli WHO byli lékařka a bývalá norská premiérka Gro Harlem Brundtlandová (1998-2003), jihokorejský epidemiolog a odborník na veřejné zdraví Lee Jong-Wook (2003-2006) a čínská státní úřednice Margaret Chan (2007-17). V roce 2017 se generálním ředitelem WHO stal etiopský představitel veřejného zdravotnictví Tedros Adhanom Ghebreyesus.
Eraldo Peres/AP Images
.