They Can’t All Be iPhones: Všichni nemůžou být jenom iPhony: Příběh zapomenutého propadáku společnosti Apple
Červen 2017 byl rokem desetiletého výročí uvedení iPhonu, zařízení, které nejenže způsobilo revoluci ve způsobu komunikace ve světě, ale také pomohlo katapultovat Apple mezi globální ekonomické a technologické velmoci. V době, kdy si plody největšího triumfu Steva Jobse v současnosti užívá odhadem 700 milionů uživatelů po celém světě, se podíváme na jeden z jeho méně úspěšných počinů: Apple Lisa.
Co byl Apple Lisa?
Rok 1978 byl pro Steva Jobse a společnost Apple zcela jiný. Po úspěchu počítače Apple II – jednoho z prvních masově vyráběných osobních počítačů a v té době největšího komerčního úspěchu Applu – se společnost rozhodla, že její další výzvou bude dobýt trh stolních firemních počítačů.
Pět let a 50 milionů dolarů později, 19. ledna 1983, debutoval počítač Apple Lisa. Obrovská béžová krabice s vestavěným monitorem a dvěma disketovými mechanikami se pyšnila několika zásadními inovacemi, které dosud nebyly uvedeny na trh. Jobs mimo jiné rozhodl, že Lisa bude pracovat s grafickým uživatelským rozhraním (GUI), které uživatelům umožní ukazovat a klikat na vizuální ikony namísto zadávání textových příkazů – a umožní jim ukládat soubory na virtuální plochu pro snadný přístup. Jeho dalším „prvenstvím“ byla počítačová myš, která umožňovala ukazování a klikání. Počítač Lisa byl pojmenován po jeho dceři – i když Jobs se k tomu, stejně jako ke své dceři, přiznal až mnohem později.
Na rozdíl od pozdějších představení produktů, kde byl Jobs hlavní atrakcí, nebyl při debutu Lisy přítomen. V roce 1982 ho generální ředitel John Sculley z většinou dokončeného projektu odvolal a přeřadil ho k práci na Macintoshi.
Co zničilo Apple Lisa?
Přes všechny pokroky a inovace byla Lisa všeobecně odmítaná a během tříleté výroby se jí prodalo jen 10 000 kusů, než byla v roce 1986 ukončena. Za její neúspěchy může mnoho faktorů. Za prvé, závratná maloobchodní cena 9 995 USD (v dnešních penězích zhruba 24 000 USD) byla pro většinu podniků příliš vysoká. Byl také neohrabaný a těžký a komponenty pod jeho kapotou byly takříkajíc nedostatečně výkonné a nespolehlivé.
HISTORY hovořila s Rickem Tetzelem, spoluautorem knihy Becoming Steve Jobs (Stát se Stevem Jobsem), který nabídl další teorii o příčinách neúspěchu Lisy.
Podle Tetzela byl projekt od počátku odsouzen k zániku. „Apple byl spotřebitelská společnost a neměl DNA na to, aby vyrobil skvělý firemní počítač,“ řekl s tím, že sám Jobs byl více fixován na trh osobních počítačů. „Snažil se dát Lise takové snadno použitelné funkce, které by nakonec učinily Mac úspěšným, ale byl příliš brzy a zaměřil se na špatný trh.“
Lisa bohužel nestála Apple jen několik milionů dolarů a promarněný čas při vývoji. Podle Tetzela neúspěch Lisy pomohl na dlouhá léta marginalizovat Apple: „Neúspěch Lisy byl jednou ze součástí toho, co vedlo k úpadku společnosti Apple.“
Zajímavé je, že když Lisa zastarala kvůli novějším, levnějším a výkonnějším strojům, Apple pohřbil několik tisíc kusů na skládce v Loganu v Utahu – údajně proto, aby si odepsal z daní jejich odpisy, místo aby je daroval nebo se je pokusil prodat s velkou slevou.
Má Apple Lisa stříbrnou stránku?
Ano i ne. Na jedné straně se společnost ocitla mimo trh s firemními počítači a ve finančním propadu. Na straně druhé se Jobs přesunul k jinému projektu – Macintoshi. Macintosh, který zahrnoval mnoho inovací vyvinutých pro projekt Lisa, se dostal na trh o rok později za velkých fanfár (vzpomínáte na kultovní reklamu na Super Bowl s tématem „1984“?) jako první cenově dostupný počítač s grafickým uživatelským rozhraním na světě. Zásadně změnil osobní počítače, stejně jako o 23 let později iPhone způsobil revoluci v mobilních zařízeních. Ačkoli Lisa sama o sobě nebyla nic moc, hrála důležitou podpůrnou roli v těchto budoucích triumfech.