Thor, bůh hromu | Historie / Původ / Fakta | Severská mytologie
Odin byl hlavním z bohů, ale Thor byl možná nejoblíbenější. Několik odborníků postulovalo, že to bylo proto, že Ódin vyžadoval občasné lidské oběti, zatímco Thor ne, ale skutečný důvod Thorovy popularity je poměrně zřejmý. Odin byl sice Vševládce, ale nebylo žádným skutečným tajemstvím, kdo jsou jeho oblíbené děti. Muži, kterým byl patronem, byli králové, jarlové, básníci a psanci – jednotlivci (spíše než rovnoprávní členové společenství), kteří se mohli vidět v Odinových často egocentrických aktivitách. Thor byl naopak velkým ochráncem všeho dobrého, jak ho definovali Vikingové. Tam, kde byl Odin moudrý, byl Thor silný. Tam, kde byl Odin lstivý, byl Thor přímý a pevný. Zatímco Odin putoval po devíti světech a snažil se proniknout do tajů, Thor se proháněl po obloze na voze taženém kozou a rozbíjel obry svým kladivem. Thor byl veselý válečník. Byl nezdolný, neúnavný a vytrvalý. Kdyby byl Thor smrtelníkem, každý Viking by s ním chtěl pozvednout pivní roh. Byl vzorem, ke kterému Vikingové tíhli.
Důkaz o Thorově popularitě a postavení jeho vzoru lze jasně vidět na Islandu, kde více než čtvrtina zakladatelské populace měla v názvu nějakou formu jeho jména (tj. Thorkill, Thorgest atd.). Ve vikingských hrobech a dalších severských archeologických nalezištích byly objeveny stovky amuletů Mjölnir („Blesk“, Thorovo mocné kladivo). Seveřané nosili tyto amulety s kladivem i po konverzi ke křesťanství, což naznačuje, že Thorova role hrdiny a ochranného vlivu se nezmenšila. Tuto roli samozřejmě zastává i dnes v naší kultuře.
Thorův vůz táhly jeho dvě létající kozy (Tanngrisnir „zubatá“ a Tanngnjostr „zubatá“). Stejně tak jeho otec Ódin měl vůz tažený létajícím osminohým koněm jménem Sleipnir. Mnozí se domnívají, že Odin a Thor byli původní inspirací pro Santu. A samozřejmě většina ví, že den „čtvrtek“ pochází ze staroseverského výrazu Þorsdagr, což znamená „Thorův den“.
Žádný bůh nebyl silnější než Thor. Někteří obři sice ano, ale o to byla výzva porazit je pro rudovousého boha příjemnější. Jeho kladivo Mjölnir dokázalo zničit hory a on jím rozbíjel hlavy obrů, kteří ohrožovali Asgard (říši bohů) a Midgard (svět lidí). Když Vikingové viděli, jak se na obloze blýská, a cítili hukot bouře, věděli, že Thor za ně opět bojuje. Mjölnir však nebyl jen zbraň. Thor používal Mjölnir k posvěcení – to znamená k obnově, posvěcení nebo požehnání. Pomocí Mjölniru mohl Thor dokonce některé věci přivést zpět k životu. Pro tyto schopnosti chránit a posvěcovat byl Thor vzýván na svatbách, při porodu a při zvláštních obřadech.
Thor je často nazýván bohem hromu. To není špatně, protože jeho jméno znamená „hrom“, ale jeho role byla větší. Thor byl bohem oblohy, podobně jako Zeus nebo Marduk, a bohem počasí. Thor byl synem Odina a Fyorgyna (zvaného také Jord, stejně jako další jména). Fyorgyn je v některých vyprávěních nazývána obryní, ale zdá se, že je spojována se starší indoevropskou tradicí bohyně Velké matky země. To, že Thor byl hlavním mužským božstvem oslavovaným na Yule (svátek zimního slunovratu s velmi hlubokými kořeny), tuto asociaci posiluje.
Říká se, že muži si berou ženy, které jsou podobné jejich matkám, takže Thor se oženil se Sif (jednou z mála mírných, „milých dívčích“ bohyň, které lze v severských mýtech najít), která je zřejmě také bohyní země/zemědělství. V tom spočívá další důvod Thorovy popularity a důležitosti v životě obyčejných Vikingů. Pro Vikingy mohlo příznivé počasí na moři znamenat velkou výhodu nad nepřáteli (a konkurenty), zatímco špatné počasí mohlo být smrtící. Když se vrátili do své vlasti ve Skandinávii nebo do svých kolonií, mnoho Vikingů se věnovalo zemědělství. Vztah mezi počasím a úrodností půdy (v indoevropských vírách často vnímaný jako manželský svazek) je základem svátků nebo hladomorů. Thor tedy nejenže chránil lidstvo před obry – ničivými kosmickými/přírodními silami -, ale svým úsilím a svou přízní jim požehnal bezpečí na moři a hojnost na souši. Není divu, že byl milován, zbožňován a uctíván.
Ačkoli byl Thor hluboce silný, nikdy se nezdráhal jít za hranice svých možností. V příbězích ho často vidíme, jak se vydává daleko na území obrů a nechrání ho nic než převlek. V jednom příběhu vyplouvá s obřím člunem na oceán, za hranice, kde ještě nikdo nikdy nebyl, a to vše jen proto, aby se mohl utkat s Jormugundem, světem se vinoucím hadem.
Tento příběh nebo inspirace jím může být jedním z důvodů, proč bylo na starých mapách na vodních okrajích známého světa načmáráno „tady jsou draci“. V příběhu není jasné, zda Thor již věděl, že stejná nestvůra je předurčena k jeho smrti, ale bitva byla tak děsivá, že obr doprovázející Thora přeřízl bohu vlasec a Jormugund sklouzl zpět do hlubin. Thor byl tak rozzlobený, že obr zasáhl, že nešťastného nešťastníka zabil a znechuceně odešel domů. Zde se opět projevují vikingské hodnoty statečnosti a objevitelství, stejně jako naprostá netolerance k tomu, co považovali za slabost nebo zbabělost.
V Thorově osobnosti můžeme vidět vikingské hodnoty. Thor měl velkou tělesnou i charakterovou sílu. Síla byla pro Vikingy zásadní. Thor byl nesporně alfa samec, ale byl také týmový hráč – další nepostradatelná vlastnost Vikingů, jejichž úspěch či neúspěch závisel na schopnosti spolupracovat na lodi a ve štítové hradbě. Měl silný smysl pro společenství s ostatními bohy. Měl prudkou povahu a většina jeho příběhů končila tím, že rozbil lebku obrovi, který ho zlobil, ale obvykle byl veselý a dokázal odpouštět. I když Thorovy nemanželské děti byly dalším důkazem jeho horkokrevné, mužné povahy, byl v podstatě „rodinný typ“ a svou ženu zuřivě chránil. Thor byl bohem, ke kterému se ostatní bohové často obraceli a na kterého se spoléhali, a tak by si každý správný Viking přál, aby si o něm jeho vrstevníci mysleli své.
Většina těchto vlastností se cení i dnes a Thorův archetyp je stále patrný v akčních hrdinech našich knih a filmů. Co u Thora zcela chybí, je pochybování o sobě samém nebo jakýkoli aspekt „váhavého hrdiny“, který je v naší kultuře tak populární. Thorova etika v tom, koho a proč zabil, je také etikou vikingského boha a není něčím, co by většině moderních lidí u jejich hrdinů vyhovovalo.
Každý severský muž a žena by pravděpodobně znali všechny Thorovy příběhy nazpaměť a viděli by v nich to, čím by měli být. Tato exaltovanost akce, překračování hranic a hledání slávy v boji byly faktory, které přispěly k rozšíření i úspěchu Vikingů. Samozřejmě, že vzory jsou jen vzory a nepochybně existovala spousta Vikingů, kteří byli protikladem Thora. V příbězích o jejich nejoblíbenějším bohu však můžeme vidět, jak Vikingové viděli sami sebe a čím chtěli být.
Přispívající autor
David Gray Rodgers je profesionální hasič, který získal bakalářský titul z historie a magisterský titul z obchodní administrativy. Vydal několik knih, mimo jiné Synové Vikingů: Sons of Viking Age (podle nás jedna z nejlepších knih o historii Vikingů) a Usurper: A Novel of the Fall of Rome
- McCoy, D. The Viking Spirit: An Introduction to Norse Mythology and Religion (Úvod do severské mytologie a náboženství). Columbia. 2016
- McCoy, D. Severská mytologie pro chytré lidi. Norse Mythology Accessed January 9, 2018. Norse-mythology.org
- Zolfagharifard, E. Thórovo kladivo‘ objeveno: Runy na 1000 let starém amuletu řeší záhadu, proč se vikingské talismany nosily na ochranu. Daily Mail. Publikováno 1. července 2014. Přístup 9. ledna 2018 http://www.dailymail.co.uk/sciencetech/article-2676386/Hammer-Thor-unearthed-Runes-1-000-year-old-amulet-solve-mystery-Viking-charms-worn-protection.html
- Brownworth, L. The Sea Wolves (Mořští vlci): A History of the Vikings (Dějiny Vikingů). Crux Publishing, Ltd. Velká Británie. 2014
Fotografické odkazy
Dřevořezba
https://sonsofvikings.com/products/hand-carved-thor-wall-hanging
Artefakt Mjolnir
https://www.dailymail.co.uk/sciencetech/article-2676386/Hammer-Thor-unearthed-Runes-1-000-year-old-amulet-solve-mystery-Viking-charms-worn-protection.html
Thor v bitvě
By Mårten Eskil Winge – 3gGd_ynWqGjGfQ at Google Cultural Institute maximum zoom level, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=22007120
Thor v boji s Jormungandrem
Thor und die Midgardsschlange. Scéna z Ragnaröku, závěrečné bitvy mezi Thorem a Jörmungandrem. Vydáno asi v roce 1905. Doepler, Emil. ca. 1905. Walhall, die Götterwelt der Germanen. Martin Oldenbourg, Berlín. Strana 56. Vyfotografováno a oříznuto uživatelem: Haukurth.
.