Tudorovské hroby a pohřby

Tudorovské hroby a pohřby

Ladina Margaret Beaufortová (31. května 1443 – 29. června 1509)

Ladina Margaret Beaufortová byla matkou krále Jindřicha VII. a babičkou krále Jindřicha VIII.

Ladá Markéta Beaufortová zemřela 29. června 1509 v domě westminsterského opata, pouhých pět dní po korunovaci svého vnuka.

Dne 9. července 1509 bylo její tělo pohřbeno v jižní lodi kaple Jindřicha VII. lady (Westminsterské opatství) ve velkolepé hrobce od italského sochaře Pietra Torrigiana.

Erasmus sestavil nápis v latině, který v překladu zní:

„Markéta z Richmondu, matka Jindřicha VII, babička Jindřicha VIII, která dala plat třem mnichům tohoto kláštera a založila gymnázium ve Wimborne a kazatele po celé Anglii a dva vykladače Písma, jednoho v Oxfordu, druhého v Cambridgi, kde rovněž založila dvě koleje, jednu Kristu a druhou svatému Janovi, jeho žákovi. Zemřela roku 1509 n. l. o III. červencové kalendě.“

(Zdroj obrázku: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Margaret_Beaufort_2.jpg)

Edmund Tudor, hrabě z Richmondu (1430 -listopad 1456)

Edmund Tudor byl otcem krále Jindřicha VII. Během válek růží byl zajat a uvězněn na hradě Carmarthen v jižním Walesu, kde podlehl moru a byl pohřben v Carmarthen Grey Friars.

Jeho ostatky byly později přeneseny na chór katedrály svatého Davida.

(Zdroj obrázku: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Tomb_of_Edmund_Tudor.JPG)

Jindřich VII (28. ledna 1457 – 21. dubna 1509)

Jindřich VII byl anglickým králem od 22. srpna 1485 do 21. dubna 1509 a otcem krále Jindřicha VIII.

Byl jediným synem Edmunda Tudora, hraběte z Richmondu, a lady Markéty Beaufortové.

Jindřich se stal prvním králem dynastie Tudorovců poté, co porazil Richarda III. v bitvě u Bosworthu.

Zemřel v Richmondském paláci 21. dubna 1509 a byl pohřben ve Westminsterském opatství.

Italský sochař Pietro Torrigiano navrhl velkolepou hrobku, kterou Jindřich sdílí se svou manželkou Alžbětou z Yorku. „Pozlacené bronzové podobizny jsou vidět přes jemnou mříž, která hrobku obklopuje. Hlavy podobizen, které nesli při svých pohřbech, se dodnes dochovaly a jsou k vidění v opatském muzeu, přičemž hlava krále pochází z posmrtné masky.“ (Oficiální stránky Westminsterského opatství).

Nápis na hrobce v překladu zní:

„Zde leží Jindřich Sedmý toho jména, dříve král anglický, syn Edmunda, hraběte z Richmondu. Byl jmenován králem 22. srpna a hned poté, 30. října, byl korunován ve Westminsteru léta Páně 1485. Zemřel následně 21. dubna v 53. roce svého věku. Vládl 23 let, osm měsíců a o jeden den méně.“

Na okraji hrobky je další nápis:

„Zde je umístěn Jindřich VII, sláva všech králů, kteří žili v jeho době, díky svému intelektu, bohatství a slávě svých činů, k nimž se přidaly dary štědré přírody, význačné čelo, vznešená tvář a hrdinská postava. K němu se připojila jeho milá žena, velmi krásná, cudná a plodná. Byli to rodiče šťastní ve svém potomstvu, jemuž, země anglická, vděčíš za Jindřicha VIII.“

Alžběta z Yorku (11. února 1466 – 11. února 1503)

Alžběta z Yorku byla anglickou královnou-konzorkou od roku 1486 do roku 1503.

Byla nejstarším dítětem krále Eduarda IV. a jeho královny-chotě Alžběty Woodvillové.

Alžběta se v roce 1486 provdala za Jindřicha VII. a ještě téhož roku se jim narodil první syn Artur.

Alžběta zemřela 11. února 1503, v den svých 37. narozenin, pouhých 9 dní po porodu holčičky. Její dcera bohužel žila jen několik dní a Alžběta krátce poté podlehla poporodní infekci.

Byla pohřbena v Lady Chapel Westminsterského opatství v nádherné hrobce, kterou sdílí se svým manželem Jindřichem VII.

Nápis na hrobce zní:

„Zde leží královna Alžběta, dcera bývalého krále Eduarda IV, sestra dříve jmenovaného krále Eduarda V, někdejší manželka krále Jindřicha VII a slavná matka Jindřicha VIII. Svůj den smrti potkala v londýnském Toweru 11. února roku Páně 1502 , když dosáhla věku 37 let.“

(Zdroj obrázku: Westminsterské opatství: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Henry7Chapel_09.jpg)

Arthur, princ z Walesu (20. září 1486 – 2. dubna 1502)

Arthur, princ z Walesu byl prvním synem Jindřicha VII. a Alžběty z Yorku.

14. listopadu 1501 se oženil s Kateřinou Aragonskou. Bohužel jejich manželství nemělo dlouhého trvání, neboť Artur náhle zemřel na hradě Ludlow 2. dubna 1502 ve věku pouhých 15 let.

Artur byl pohřben ve worcesterské katedrále, kde dnes stojí „Chantry prince Artura“.

Margaret, královna skotská (28. listopadu 1489 – 18. října 1541)

Margaret byla starší ze dvou přeživších dcer Jindřicha VII. a Alžběty z Yorku.

V roce 1503 se Margaret provdala za skotského krále Jakuba IV. Po Jakubově smrti v roce 1513 se jejich synem stal Jakub V. a Markéta se provdala za Archibalda Douglase, šestého hraběte z Angusu. Markétino poslední manželství bylo s Henrym Stewartem, 1. lordem z Methvenu.

Markéta zemřela na hradě Methven 18. října 1541 a byla pohřbena v kartuziánském převorství svatého Jana v Perthu. Převorství bylo bohužel během skotské protestantské revoluce roku 1559 vypleněno a zchátralo.

Henry VIII (28. června 1491 – 28. ledna 1547)

Henry byl anglickým králem od 21. dubna 1509 až do své smrti. Byl třetím dítětem Alžběty z Yorku a Jindřicha VII. a druhým panovníkem z rodu Tudorovců.

Po velmi pohnutém životě, který zahrnoval šest manželek a odluku anglikánské církve od římskokatolické, Jindřich zemřel 28. ledna 1547 v paláci Whitehall.

Jindřich byl pohřben v kapli svatého Jiří na hradě Windsor vedle své třetí manželky Jany Seymourové. Plánoval pro sebe velkolepou hrobku, ale bohužel pro něj nebyla dokončena včas. Místo toho leží v hrobce zakryté prostou mramorovou deskou.

Elizabeth Tudor (2. července 1492 – 14. září 1495)

Elizabeth byla druhá dcera a čtvrté dítě Jindřicha VII. a Alžběty z Yorku.

Alžběta zemřela 14. září 1495 a byla pohřbena v kapli sv. Eduarda Vyznavače ve Westminsterském opatství, kde místo jejího posledního odpočinku označuje malý pomník.

Byly jí pouhé tři roky.

Marie, královna francouzská (18. března 1496 – 25. června 1533)

Marie byla pátým dítětem Jindřicha VII. a Alžběty z Yorku a díky sňatku s Ludvíkem XII. francouzskou královnou-chotí. Po smrti Ludvíka XII. se Marie pouhé tři měsíce po svatebním obřadu provdala za Karla Brandona, 1. vévodu ze Suffolku.

Mariino manželství s Karlem přineslo čtyři děti a prostřednictvím jejich nejstarší dcery Frances byla Marie babičkou lady Jane Greyové z matčiny strany.

Marie zemřela 25. června 1533 ve Westhorpe Hall ve Westhorpe v Suffolku a byla pohřbena v opatství v Bury St Edmonds v Suffolku. Opatství bylo zničeno během zrušení klášterů a Mariiny ostatky byly přeneseny do kostela svaté Marie v Bury St Edmunds.

Hrob Marie Tudorovny, královny francouzské od Sarah Morrisové

Edmund Tudor, vévoda ze Somersetu (21. února 1499 – 19. června 1500)

Edmund byl šesté dítě Jindřicha VII. a Alžběty z Yorku. Edmund byl přítomen se svými staršími sourozenci Markétou, Marií a Jindřichem, když Erasmus a Thomas More navštívili královské jesle v Elthamském paláci v roce 1499.

Edmund zemřel 19. června 1500 a byl pohřben ve Westminsterském opatství.

Catherine Tudorovna (nebo Kateřina) (2. února 1503 – 10. února 1503)

Catherine byla posledním dítětem Jindřicha VII. a Alžběty z Yorku.

Přežila pouhých osm dní a je pohřbena spolu s některými dalšími sourozenci ve Westminsterském opatství.

Kateřina Aragonská (16. prosince 1485 – 7. ledna 1536)

Kateřina Aragonská byla anglickou královnou-chotí jako první manželka krále Jindřicha VIII.

Byla dcerou Ferdinanda II. aragonského a Isabely I. Kastilské a matkou Marie I..

Kateřina zemřela 7. ledna 1536 (ve věku 50 let) na hradě Kimbolton v Cambridgeshire a pohřbena byla 29. ledna 1536 v katedrále v Peterborough.

Přečtěte si více o smrti Kateřiny Aragonské zde.

Anna Boleynová (1501/1507 – 19. května 1536)

Přečtěte si kompletní informační list zde.

Anna Boleynová byla anglickou královnou v letech 1533- 1536 jako druhá manželka krále Jindřicha VIII.

Byla dcerou Thomase Boleyna a Alžběty Howardové a matkou Alžběty I.

Anna byla popravena na Tower Green 19. května 1536 a pohřbena v neoznačeném hrobě v kapli svatého Petra ad Vincula v londýnském Toweru.

Přečtěte si více o pohřbu Anny Boleynové zde.

Jane Seymourová (asi 15 let po smrti Anny Boleynové) byla pohřbena na hřbitově v Londýně. 1508 – 24. října 1537)

Přečtěte si kompletní přehled faktů zde.

Jane Seymourová byla anglickou královnou-konzorkou jako třetí manželka Jindřicha VIII.

Byla dcerou sira Johna Seymoura z Wulfhallu a Margery Wentworthové a matkou Eduarda VI.

Jana zemřela 24. října 1537 v paláci Hampton Court pouhých 12 dní po porodu Jindřichova dlouho očekávaného syna a dědice.

Dvanáctého listopadu 1537 byla Jana pohřbena v kapli svatého Jiří na hradě Windsor. Po Jindřichově smrti v roce 1547 byl pohřben vedle Jany.

Anna Klevská (22. září 1515 – 16. července 1557)

Přečtěte si kompletní informační list zde.

Anna Klevská byla dcerou Jana III. vévody z Cleves a Marie, vévodkyně z Julich-Bergu. Byla čtvrtou manželkou krále Jindřicha VIII. a anglickou královnou od 6. ledna 1540 do 9. července 1540.

Po zrušení jejího manželství s králem Jindřichem VIII. byla poté označována jako králova milovaná sestra.

Anna zemřela 16. července 1557 na panství Chelsea v Anglii a byla s velkým obřadem pohřbena 3. srpna ve Westminsterském opatství poblíž svatyně Eduarda Vyznavače.

Informace o místě Annina posledního odpočinku z webových stránek Westminsterského opatství:

„Leží na jižní straně hlavního oltáře a její pomník tvoří nízká kamenná stavba o třech částech s vytesanými iniciálami AC s korunou, lvími hlavami a lebkami a zkříženými kostmi (symboly smrtelnosti). Jeho autorem byl pravděpodobně Theodor Haveus z Cleves, ale nikdy nebyl dokončen. Zadní část hrobky byla z větší části zakryta pozdějšími památkami. Nápis na zadní straně, viditelný z jižního transeptu, zní: „Anna Klevská, královna anglická. Narozena roku 1515. Zemřela 1557?“, ale tento údaj byl doplněn až v 70. letech 20. století.“

Kateřina Howardová (psána též Kateřina) Neznámá – 13. února 1542

Přečtěte si kompletní přehled zde.

Kateřina byla dcerou lorda Edmunda Howarda a Joyce Culpeperové. Byla pátou manželkou Jindřicha VIII. a první sestřenicí Anny Boleynové.

Kateřina byla anglickou královnou-konzorkou od 28. července 1540 do 22. listopadu 1541. Byla shledána vinnou z cizoložství a zrady a 13. února 1542 popravena v Tower Green.

Kateřininy ostatky byly pohřbeny v kapli svatého Petra ad. Vincula v londýnském Toweru.

Kateřina Parrová (psaná též Catherine) 1512 – 5. září 1548

Přečtěte si kompletní přehled faktů zde.

Kateřina byla anglickou královnou-konzorkou a poslední ze šesti manželek Jindřicha VIII.

Po Jindřichově smrti v roce 1547 se Kateřina provdala za Thomase Seymoura a měla dceru lady Mary Seymourovou narozenou 30. srpna 1548.

Kateřina zemřela 5. září 1548 (ve věku asi 36 let) na hradě Sudeley v hrabství Gloucestershire a byla pohřbena v kapli svaté Marie na hradě Sudeley. Hlavní truchlící byla Jane Greyová.

Předpokládá se, že Kateřina zemřela na porodní horečku, nazývanou také horečka u dětského lůžka. Shodou okolností to byla také nemoc, která zabila Kateřininu švagrovou, Janu Seymourovou.

Marie I. Anglická (18. února 1516 – 17. listopadu 1558)

Marie I. byla od července 1553 až do své smrti královnou regnantkou Anglie a Irska.

Byla jediným přeživším dítětem Jindřicha VIII. a Kateřiny Aragonské. Marie nastoupila v roce 1553 na trůn po svém nevlastním bratrovi Eduardu VI.

Po Mariině smrti nastoupila na trůn její nevlastní sestra Alžběta I.

Marie zemřela ve věku 42 let v paláci svatého Jakuba. Dne 14. prosince byla Marie pohřbena ve Westminsterském opatství v hrobce, kterou nakonec sdílela s Alžbětou I.

Edward VI (12. října 1537 – 6. července 1553)

Edward byl králem Anglie a Irska od 28. ledna 1547 až do své smrti.

Edvard byl synem Jindřicha VIII. a Jany Seymourové a třetím panovníkem dynastie Tudorovců.

6. července 1553 Eduard zemřel v Greenwichském paláci ve věku 15 let. Byl pohřben v kapli Lady Henry VII. ve Westminsterském opatství. Jeho hrob zůstal neoznačen, dokud nebyl před současný oltář vložen kámen. Stojí na něm:

NA PAMĚŤ KRÁLE EDVARDA VI. POHŘBENÉHO V TÉTO KAPLI BYL TENTO KÁMEN UMÍSTĚN TADY KŘESŤANSKOU HISTORIÍ NA PODĚKOVÁNÍ ZA JEJICH ZALOŽENÍ 7. ŘÍJNA 1966.

Dean Stanley si v 19. století prohlédl Edwardovu rakev a zaznamenal latinský nápis. V překladu zní:

„Eduard šestý z Boží milosti král Anglie, Francie a Irska, obránce víry a na zemi pod Kristem nejvyšší hlava církví Anglie a Irska a odešel z tohoto života 6. července večer v 8 hodin léta Páně 1553 a v 7. roce svého panování a v 16. roce svého věku“.

Alžběta I. (7. září 1533 – 24. března 1603)

Alžběta byla dcerou krále Jindřicha VIII. a Anny Boleynové. Byla královnou Anglie a Irska od 17. listopadu 1558 až do své smrti.

Alžběta byla pátou a poslední panovnicí z dynastie Tudorovců a vládla 44 let.

Zemřela 24. března 1603 v Richmondském paláci. Na její pohřební průvod do Westminsterského opatství 28. dubna 1603 přišly tisíce lidí.

Kronikář John Stow napsal: „Alžbětin pohřební průvod se konal v kostele sv:

„Westminster byl přeplněn zástupy nejrůznějších lidí v ulicích, domech, oknech, svodech a žlabech, kteří se přišli podívat na pohřeb, a když spatřili její sochu ležící na rakvi, nastalo všeobecné vzdychání, sténání a pláč, jaké lidská paměť nezná.“

Alžběta byla původně pohřbena v hrobce svého dědečka (krále Jindřicha VII.) v opatství, ale v roce 1606 byla přemístěna, jakmile její nástupce, král Jakub I., dokončil velký bílý mramorový pomník v kapli Lady.

Původní vosková figurína, kterou vezl její pohřební vůz, byla v roce 1760 znovu vyrobena a je k vidění v opatském muzeu.

Nápisy jsou v latině a v překladu zní:

„Posvěceno památce: Náboženství obnoveno ve své prvotní čistotě, mír urovnán, penězům navrácena jejich spravedlivá hodnota, domácí vzpoury potlačeny, Francii ulehčeno, když byla zapletena do střevních rozkolů; Nizozemí podpořeno; španělská armáda poražena; Irsko téměř ztraceno povstalci, ulehčeno směrováním Španělů; příjmy obou univerzit značně rozšířeny zákonem o rezervách; a konečně celá Anglie obohacena. Alžběta, nejrozvážnější vládkyně 45 let, vítězná a triumfující královna, nejpřísněji věřící, nejšťastnější, klidnou a rezignovanou smrtí ve svých 70 letech zanechala své smrtelné ostatky, dokud podle Kristova slova nepovstanou k nesmrtelnosti, aby byly uloženy v církvi , jí založené a naposledy založené. Zemřela 24. března, anno 1602 , 45. roku své vlády, 70. roku svého věku.

Na věčnou památku Alžběty, královny Anglie, Francie a Irska, dcery krále Jindřicha VIII, vnučky krále Jindřicha VII, pravnučky krále Eduarda IV. Matka své země, pečovatelka o náboženství a všechny svobodné vědy, znalá mnoha jazyků, ozdobená vynikajícím nadáním těla i mysli a vynikající knížecími ctnostmi přesahujícími její pohlaví. Jakub, král Velké Británie, Francie a Irska, zbožně a spravedlivě postavil tento pomník té, jejíž ctnosti a království zdědil.“ (Oficiální stránky Westminsterského opatství)

Alžběta sdílí hrobku se svou nevlastní sestrou Marií.

Nápis na podstavci hrobky zní:

„Společnice trůnu a hrobu, zde spíme, Alžběta a Marie, sestry, v naději na vzkříšení.“

Lady Jane Grey (1536/1537 – 12. února 1554)

Lady Jane Grey byla nejstarší dcerou Henryho Greye a lady Frances Brandonové. Janina matka byla dcerou Marie Tudorovny, francouzské královny, která byla sestrou Jindřicha VIII.

Jana byla po smrti Eduarda VI. prohlášena královnou, ale nikdy nebyla korunována. Její vláda trvala pouhých devět dní.

Jana byla popravena 12. února 1554 a pohřbena v kapli svatého Petra ad Vincula v londýnském Toweru.

.