Význam Odinova chybějícího oka.
Většina lidí zná podobiznu Odina, kterému chybí jedno oko, mohli jste ji vidět na špercích, tričkách nebo jiných druzích vikingského oblečení. ¿Ale víte, jak o něj přišel, nebo hlavně, co to znamená a jak se to týká vašeho každodenního života?“
Zdroj obrázku
Ponořme se trochu hlouběji do jednoho z nejikoničtějších Ódinových pohledů a obětí, abychom se dozvěděli více o tom, co nás vikingský mýtus může naučit o nás samotných. Nejprve však začněme tím, jak vůbec o své oko přišel. Jedním z Odinových určujících atributů je jeho nekonečná touha po poznání a to, jak byl ochoten se nezastavit před ničím, aby ho získal. Věděl také, že čím větší poznání, tím větší oběť je třeba k jeho získání přinést. Například jeho oběšení na světovém stromě Yggdrasilu při probodnutí se kopím odhalilo tajemství run.
Zdroj obrázku
Ale oběť, která se stala základem jeho moderní vizáže, pramení z jeho snahy o poznání všech věcí. Za tímto účelem se vydal ke studni Urd, která se nacházela mezi kořeny světového stromu a jejíž vody měly moc dát tomu, kdo se jich napil, úplné pochopení vesmíru a jeho obyvatel. Když však ke studni dorazil, zjistil, že ji střeží Mimir, který byl nejvzdělanější bytostí ve vesmíru.
Zdroj obrázku
Mimir tohoto postavení dosáhl tím, že se napil vody ze studny, a Odin chtěl trochu z ní. Když požádal Mimira, který byl zároveň strážcem studny, o trochu vody, dostal za úkol přinést oběť. Odin musel výměnou za nápoj ze studny obětovat jedno ze svých očí, protože znal Odinovu vášeň pro poznání, nesměl váhat a vyhověl mu. Vydloubl si vlastní oko a vhodil je do studny. Mimir vzal oběť na vědomí, nabral ze svého rohu vodu ze studny a podal ji Odinovi, aby se mohl napít. A tak se zrodil „jednooký bůh“
Že se z této báje můžeme něco naučit? Je to úžasná metafora toho, jak se získává pravé poznání. Jsme zvyklí hledat smysl navenek, svými smysly. Díváme se na svět a snažíme se mu dát smysl a přiznané poznání lze tímto způsobem získat, ale to nám může ukázat jen povrch věcí. Abychom skutečně porozuměli světu, musíme nejprve porozumět sami sobě, a toho dosáhneme, když se podíváme dovnitř. Musíme „obětovat“ jeden způsob vnímání, abychom získali jiný. Jinými slovy, jedním okem bychom měli sledovat všední, materiální svět a druhým stále hledět k sobě samým. Poznat sebe sama znamená poznat vesmír, tím, že věnujeme čas analýze toho, jak rosteme či nerosteme, ve vztahu a jako reakce na to, co se děje mimo nás, nám pomůže růst jako osobnost, to je pravá moudrost.
.