Vědecká teorie
Vědecká teorie, systematická myšlenková struktura širokého záběru, vytvořená lidskou představivostí, která zahrnuje rodinu empirických (zkušenostních) zákonů týkajících se pravidelností existujících v pozorovaných i domnělých předmětech a událostech. Vědecká teorie je struktura navržená těmito zákony a je vytvořena za účelem jejich vědecky racionálního vysvětlení.
Při snaze vysvětlit objekty a události vědec používá (1) pečlivé pozorování nebo experimenty, (2) zprávy o zákonitostech a (3) systematická vysvětlující schémata (teorie). Výpovědi o pravidelnostech, jsou-li přesné, lze považovat za empirické zákony vyjadřující trvalé vztahy mezi pozorovanými objekty nebo charakteristikami. Když tedy empirické zákony dokáží uspokojit zvědavost tím, že odhalí uspořádanost v chování objektů nebo událostí, může vědec předložit systematické schéma neboli vědeckou teorii, která poskytne přijatelné vysvětlení, proč tyto zákony platí.
Empirické zákony a vědecké teorie se liší v několika ohledech. U zákona jsou k dispozici poměrně jasná pozorovací pravidla pro určení významu každého z jeho pojmů; zákon lze tedy testovat pečlivým pozorováním objektů a vlastností, na které se tyto pojmy vztahují. Ve skutečnosti jsou zpočátku formulovány zobecněním nebo schematizací na základě pozorovaných vztahů. V případě vědeckých teorií však některé termíny běžně odkazují na objekty nebo události, které nejsou pozorovány. Je tedy zřejmé, že teorie jsou imaginativní konstrukce lidské mysli – výsledky filosofických a estetických soudů stejně jako pozorování – neboť jsou pozorovanými informacemi pouze naznačeny, nikoli z nich induktivně zobecněny. Teorie navíc nelze běžně testovat a přijímat na stejném základě jako zákony. Zatímco tedy empirický zákon vyjadřuje jednotící vztah mezi malým výběrem pozorovatelných veličin, vědecké teorie mají mnohem větší rozsah, vysvětlují řadu takových zákonů a předpovídají další, dosud neobjevené.
Teorii lze charakterizovat jako postulační systém (soubor předpokladů), z něhož lze odvodit empirické zákony jako věty. Může mít tedy abstraktní logickou formu s axiomy, pravidly tvorby a pravidly pro vyvozování dedukcí z axiomů i definicemi pro empirickou interpretaci jejích symbolů. V praxi jsou však teorie málokdy takto pečlivě strukturovány.