Vředy
-
Větší velikost textuVelká velikost textuObvyklá velikost textu
„Jestli nepřestanete řvát, tak mi způsobíte vředy!“
„V práci je poslední dobou tolik stresu, že určitě dostanu vředy.“
„Nedělej si takové starosti. Chceš mít vředy?“
Když lidé mluví takhle, zní to, jako by se vředy snadno dávaly a snadno dostávaly. Také to zní, jako by na vině byl stres. Ale je to tak doopravdy?“
Co je to vřed?“
Vřed je vřed, což znamená, že je to otevřená, bolestivá rána. Peptické vředy jsou vředy, které se tvoří v žaludku nebo v horní části tenkého střeva, zvané dvanáctník (vyslovuje se: doo-uh-DEE-num). peptické vředy jsou ve skutečnosti velmi časté.
Co způsobuje vředy?
Téměř 100 let se lékaři domnívali, že většinu vředů způsobuje stres, kořeněná jídla a alkohol. Nyní víme, že většina žaludečních vředů je způsobena určitou bakteriální infekcí v žaludku a horní části střeva, některými léky nebo kouřením.
V roce 1982 objevili dva lékaři – Barry Marshall a Robin Warren – určitý druh bakterií, které mohou žít a růst v žaludku. Oba lékaři pak za svůj objev získali Nobelovu cenu. Lékařský název těchto bakterií je Helicobacter pylori (zkráceně H. pylori). Dnes lékaři vědí, že většina žaludečních vředů je způsobena infekcí způsobenou H. pylori.
Experti se domnívají, že 90 % všech lidí s vředy je infikováno H. pylori. Je však zvláštní, že u většiny lidí nakažených H. pylori se vřed nevyvine. Lékaři si nejsou zcela jisti, proč tomu tak je, ale domnívají se, že to může částečně záviset na konkrétním člověku – například ti, u kterých se vředy vyvinou, již mohou mít problém se sliznicí žaludku.
Předpokládá se také, že někteří lidé mohou přirozeně vylučovat více žaludeční kyseliny než jiní – a nezáleží na tom, jakému stresu jsou vystaveni nebo jaké potraviny jedí. Peptické vředy mohou mít co do činění s kombinací infekce H. pylori a hladiny kyseliny v žaludku.
Jak vznikají vředy
Pokud bakterie H. pylori skutečně způsobují vředy, uvádíme, jak se to podle lékařů děje:
- Bakterie oslabují ochranný povlak žaludku a horní části tenkého střeva.
- Kyselina v žaludku pak proniká do citlivých tkání vystýlajících spodní část trávicí soustavy.
- Kyselina a bakterie tuto výstelku přímo dráždí, což má za následek vznik vředů neboli ulcerací.
Ačkoli za většinu případů žaludečních vředů jsou zodpovědné H. pylori, tyto vředy mohou vzniknout i z jiných důvodů. Někteří lidé pravidelně užívají léky proti bolesti známé jako nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID), například aspirin nebo ibuprofen, které bojují proti zánětu v těle a používají se k léčbě dlouhodobých bolestivých stavů, například artritidy. Pokud jsou NSAID užívána ve vysokých denních dávkách po dlouhou dobu, mohou u některých lidí způsobit vředy.
S peptickými vředy je spojováno také kouření. Kouření zvyšuje u někoho riziko vzniku vředu, protože nikotin obsažený v cigaretách způsobuje, že žaludek produkuje více kyseliny. Také každodenní pití velkého množství alkoholu po určitou dobu může u člověka zvýšit riziko vzniku vředů, protože alkohol může časem opotřebovat sliznici žaludku a střev.
Za určitých okolností může ke vzniku vředů přispět stres. Obvykle se tak ale děje pouze v případě onemocnění spojeného se silným emocionálním nebo fyzickým stresem – například když je někdo příliš nemocný a dlouhou dobu nemůže jíst.
Vředy vznikají v důsledku nekontrolované zvýšené produkce kyseliny v žaludku a změn v imunitním systému (tělesný systém, který bojuje proti infekci). Při jakémkoli onemocnění, kdy je narušena schopnost organismu hojit se (například když má někdo vážné popáleniny od požáru), existuje riziko vzniku vředů.
Příznaky a symptomy
Bolest žaludku je nejčastějším příznakem vředu. Obvykle se projevuje jako ostrá bolest mezi hrudní kostí a pupkem. Tato bolest často přichází několik hodin po jídle. Může se objevit také v noci nebo brzy ráno, kdy je žaludek prázdný. Když něco sníte nebo si vezmete antacidní lék, bolest někdy na chvíli zmizí.
Dalšími příznaky vředů mohou být např:
- ztráta chuti k jídlu
- náhlé, prudké bolesti žaludku
- nevolnost
- časté říhání nebo škytání
- ztráta hmotnosti
- zvracení (pokud je ve zvratcích krev nebo zvratky vypadají jako kávová sedlina, což se stává pouze u těžkých vředů, ihned zavolejte lékaře)
- krvavá nebo černá stolice (to může znamenat vážný problém, proto pokud to uvidíte, ihned zavolejte lékaře)
Každý, kdo si myslí, že by mohl mít vřed, musí navštívit lékaře. Neléčené vředy se časem zvětšují a prohlubují a mohou vést k dalším problémům, jako je krvácení do zažívacího systému nebo díra ve stěně žaludku či dvanácterníku, což může někomu způsobit vážné onemocnění.
Jak se vředy diagnostikují?“
Lékař kromě fyzikálního vyšetření odebere anamnézu tím, že se vás zeptá na všechny vaše obavy a příznaky, váš zdravotní stav v minulosti, zdravotní stav vaší rodiny, všechny léky, které užíváte, případné alergie a další problémy. Pokud máte bolesti žaludku nebo jiné příznaky vředu, lékař provede několik testů, které pomohou stanovit diagnózu.
Jeden z testů se nazývá horní gastrointestinální (GI) série. Jedná se o typ rentgenového snímku žaludku, dvanácterníku a jícnu, svalové trubice, která spojuje ústa se žaludkem. Člověk při rentgenovém vyšetření vypije bělavou tekutinu zvanou baryum, a pokud má vřed, měl by se na rentgenovém snímku rýsovat.
Další běžná procedura k vyhledání vředu se nazývá endoskopie (vyslovuje se: en-DOSS-kuh-pee). Při tomto vyšetření lékař používá endoskop, tenkou osvětlenou trubičku se speciální kamerou na konci.
Člověk, který podstoupí endoskopii, dostane anestezii a na zákrok si nebude pamatovat. Při endoskopii lékař jemně zavede endoskop do krku a dolů do jícnu a nakonec do žaludku a horní části střev. Lékař se může podívat na vnitřní výstelku těchto orgánů z kamery na televizní obrazovce a může pořídit i fotografie. Během endoskopie může být odebrána tkáň, která je následně testována na přítomnost bakterií H. pylori.
Lékař může také provést krevní test na přítomnost bakterií H. pylori. To může být důležité v případě nálezu vředu v horní řadě trávicího traktu. Krevní test lze provést přímo v ordinaci lékaře. Někdy lze také speciálně vyšetřit stolici nebo dech člověka, aby se zjistila přítomnost bakterie H. pylori.
Jak se léčí vředy?“
Vředy způsobené bakterií H. pylori se obvykle léčí kombinací léků:
- Obvykle se užívají dvě antibiotika na zničení bakterie H. pylori každý den po dobu asi 2 týdnů.
- Antacida – blokátory kyselosti nebo inhibitory protonové pumpy – se podávají po dobu 2 měsíců nebo déle, aby se snížilo množství kyseliny v žaludku a pomohlo se ochránit sliznici žaludku, aby se vřed mohl hojit.
Prevence vředů
Lékaři si nejsou zcela jisti, jak se bakterie H. pylori přenášejí z člověka na člověka. Bakterie byly nalezeny ve slinách, takže jedním ze způsobů může být líbání. Mohou se také šířit jídlem, vodou nebo kontaktem se zvratky (zvratky), které byly bakteriemi infikovány.
Nejlepší radou v prevenci vředů je mýt si vždy ruce po návštěvě toalety a před jídlem a pečovat o své tělo pravidelným cvičením a nekouřením a nepitím.
.