Volby zástupců
Když se v roce 1789 sešel první Kongres, bylo ve Sněmovně reprezentantů 59 zástupců. S rostoucím počtem států a s rostoucím počtem obyvatel se počet zástupců výrazně zvyšoval. Zákon přijatý v roce 1911 stanovil velikost Sněmovny reprezentantů na 435 členů. Členové Sněmovny reprezentantů jsou každé dva roky voleni znovu. Počet osob zastupujících jednotlivé státy závisí na počtu jejich obyvatel vykázaném při desetiletém sčítání lidu. Každý stát je podle toho rozdělen do kongresových obvodů. V každém kongresovém okrsku je jeden zástupce a každý stát má alespoň jeden kongresový okrsek.
Pro zvolení do Sněmovny reprezentantů je třeba, aby v době složení přísahy bylo člověku alespoň 25 let, byl občanem USA nejméně sedm let a měl bydliště ve státě, z něhož je volen. Tyto podmínky byly stanoveny v článku I, oddílu 2 Ústavy.
Ve většině států se konají primární volby, v nichž se rozhoduje o tom, kteří kandidáti se dostanou do listopadových všeobecných voleb. Některé státní strany pořádají spolu s primárkami sjezdy. Pokud je kandidát bez protikandidáta, nemusí se primární volby konat. Ti, kteří zastupují hlavní politickou stranu, jsou automaticky zařazeni na volební lístky primárních voleb v daném státě. Kandidáti menších stran jsou vybíráni podle pravidel své strany, zatímco nezávislí kandidáti se nominují sami. Nezávislí kandidáti a kandidáti zastupující menší strany musí splnit různé státní požadavky, aby mohli být zařazeni na hlasovací lístek pro všeobecné volby. Příkladem může být předložení petice s podpisy určitého počtu registrovaných voličů.
Volby do Senátu a Sněmovny reprezentantů se liší tím, kdo kandidáty volí. Volit senátora mohou všichni oprávnění voliči v daném státě. Zástupce volí pouze oprávnění voliči s bydlištěm v kongresovém obvodu, který bude kandidát zastupovat. O vítězi voleb rozhoduje pravidlo plurality. To znamená, že vyhrává ten, kdo získá nejvyšší počet hlasů. Nemusí to být nutně většina hlasů.