Vzorová kapitola metodologie výzkumu: Kvantitativní výzkum
Účelem této kapitoly je podrobně vysvětlit metody výzkumu a metodiku realizovanou pro tuto studii. V kapitole bude nejprve vysvětlena volba výzkumného přístupu, poté výzkumný design a také výhody a nevýhody zvolených výzkumných nástrojů. Poté bude následovat diskuse o jejich schopnosti přinést validní výsledky a splnit cíle a úkoly stanovené touto disertační prací. Kapitola dále pojednává o velikosti vzorku a strategii výběru vzorku, kterou autor použil, a o metodách analýzy dat, které byly použity. It concludes with a brief discussion on the ethical considerations and limitationsposed by the research methodology, as well as problems encountered during the research.
Research Approach
Tato disertační práce využívá kvalitativní výzkumnou strategii, kde byl uplatněn výzkumný přístup interpretativismus. Willis (2007) definuje interpretivismus jako přístup, který je výzkumníkem realizován za účelem syntézy faktů, které pocházejí převážně ze sekundárních zdrojů a které mají kvalitativní charakter. Poznamenává také, že jednou z charakteristik interpretivismu je, že tato fakta mají abstraktní povahu a řídí se řadou faktorů, které jsou nehmatatelné a obtížně měřitelné. Mohou to být ekonomické, sociální nebo kulturní faktory. Pro účely tohoto výzkumu proto autor zvolil spíše interpretativistický než pozitivistický a pragmatistický přístup, protože součástí cílů disertační práce byly abstraktní, nekvantifikovatelné proměnné, jako například „“, „nalezení umění v podnikání a práce s ním za účelem vytvoření nezapomenutelného zážitku“, porovnání „tradičního managementu“ s „managementem performativního umění“ a analýza toho, zda mohou mít performativní techniky a jejich aplikace do podnikání pozitivní vliv na podnikatelskou praxi. To vše jsou prvky, které nejsou snadno kvantifikovatelné (měřitelné) a mezi nimiž byly zjištěny různé a složité souvislosti, proto se jako nejvhodnější ukázal interpretativismus.
Design výzkumu
Tento výzkum využívá kvalitativní výzkumnou strategii v tom smyslu, že nebudou získány žádné číselné údaje ani kvantitativní data (Bell, 2005; Sarantakos, 2013; Silverman, 2004). Kvalitativní výzkumná strategie je použitelná zejména pro účely tohoto výzkumu, kde bylo třeba pomocí interpretace zjistit souvislosti mezi několika různými proměnnými. Výzkum také využívá triangulaci, protože triangulace dává možnost přistupovat k cílům výzkumu z různých úhlů pohledu (Cohen a Manion, 2002; Altrichter et. al, 2008) a získat tak diferencovanější pohled na souvislosti mezi jednotlivými proměnnými. Pro tuto studii byla triangulace velmi užitečná, protože cílem výzkumníka bylo najít průnik dvou velmi odlišných proměnných patřících do velmi odlišných odvětví – umění (zejména scénického umění) a podnikání. To si vyžádalo dotazníky a rozhovory se zaměstnanci, kteří byli příjemci modelu managementu s výkonným uměním, a také s jejich manažery.
O validitě a výhodách a nevýhodách nástrojů použitých k realizaci výzkumné strategie bude pojednáno dále.
Výzkumné metody
Pro účely tohoto výzkumu se autor rozhodl použít kombinaci dvou klasických nástrojů výzkumu v sociálních vědách – dotazníků a rozhovorů (Winchester, 1999; Sarantakos, 2013; Silverman, 2004; Greenfield, 2002). Dotazníky budou distribuovány mezi manažery několika společností, které používají umělecké prvky jako součást svých technik řízení, a také mezi pečlivě vybrané zaměstnance stejných společností, kteří jsou součástí týmu stejných manažerů. Jako doplňkovou metodu autor provedl rozhovory se stejným počtem zástupců každé skupiny. Výhody a nevýhody jednotlivých metod jsou popsány níže.
Dotazníky
Dotazníky byly pro tento výzkum zvoleny proto, že představují spolehlivou a rychlou metodu, která umožňuje efektivně a včas shromáždit informace od více respondentů. To je důležité zejména v případě rozsáhlých projektů s několika komplexními cíli, kde je čas jedním z hlavních omezení (Greenfield, 2002; Silverman, 2004; Bell, 2005). Tato studie nebyla výjimkou a dotazníky byly pro výzkumníka rychlým a efektivním způsobem, jak během několika týdnů oslovit více respondentů. Obecnou nevýhodou dotazníků je však jejich pevný a striktní formát, který vylučuje možnost hlubšího nebo abstraktnějšího pozorování (Bell, 2005; Sarantakos, 2013). Ani tato studie nebyla výjimkou z tohoto pravidla, neboť dotazníky sice poskytly lineární a jasné výsledky, ale mnoho prvků z výzkumu zůstalo nepokryto.
Interview
Pro pokrytí abstraktnějších aspektů výzkumu zvolil autor jako doplňkovou metodu strukturované rozhovory sestávající z několika otázek, které byly rozděleny mezi zástupce jednotlivých skupin účastníků. Rozhovory jsou v sociálních vědách často používány jako doplňková výzkumná metoda, protože dávají možnost hlubší, otevřenější diskuse a neformálnější, volnější interakce mezi tazatelem a dotazovaným (Potter, 2002; Winchester, 1999; Sarantakos, 2013). Přestože je považován za nevýhodu, protože přináší subjektivní výsledky, byl flexibilní formát rozhovorů pro tuto studii velkou výhodou, protože některé nuance výzkumu, jako je zkoumání „emocí“ a „vytváření nezapomenutelných zážitků“, nebylo možné pomocí dotazníkové formy náležitě zachytit. Výsledky z rozhovorů samozřejmě nelze zobecnit, a to z důvodu subjektivity získaných údajů. Na druhou stranu jejich flexibilní forma přispěla k hlubšímu vysvětlení a pochopení souvislostí mezi scénickým uměním a výkonností podniku, a pokud by výzkumník mohl disertační práci vypracovat znovu, pravděpodobně by ji zvolil jako primární, nikoli sekundární výzkumnou metodu.
Jiné metody
Při zahájení tohoto výzkumu autor původně zvažoval jako možné výzkumné metody ohniskové skupiny a zúčastněné pozorování, a to vzhledem k behaviorálním prvkům obsaženým v tomto výzkumu. Kvůli časovým omezením a nákladům však tyto výzkumné metody nebyly zvoleny.
Původně autor zvažoval také výzkum dvou skupin zaměstnanců formou srovnání – jedné pocházející z organizace, kde se model řízení výkonnosti používá, a druhé, kde se tento model nepoužívá. Oběma by byl předložen stejný dotazník. Tento přístup byl však zamítnut, protože neodráží interaktivní povahu zkoumaného modelu, v němž hrají rozhodující roli manažeři a vedoucí pracovníci podniku.
Strategie výběru vzorku
Pro účely této studie musel autor zkoumat dvě samostatné skupiny účastníků. Byla použita metoda stratifikovaného výběru, protože bylo třeba sledovat vztahy mezi různými podskupinami (Kirby et. al, 2000: 339). Dále byla k rozhovorům přizvána určitá skupina z celkové populace, která tvořila podskupinu původní populace. Také účastníci byli vybíráni na základě specifických kritérií, jako je podnik (organizace), kde byl implementován určitý typ modelu.
První skupinu účastníků tvořili manažeři z podniků, kde byl použit přístup performance arts. Do studie bylo zapojeno celkem 10 manažerů a za účelem oslovení cílové skupiny bylo osloveno více než 50 různých manažerů z pěti různých společností ve Velké Británii. Autor se snažil vytvořit co nejrozmanitější vzorek, aby v něm byl zastoupen stejný počet mužů a žen, a hlavně aby v něm byli zástupci různých odvětví: reklamy, maloobchodu, financí, módy a digitálního marketingu. Druhou skupinu účastníků tvořilo 30 zaměstnanců, kteří byli součástí týmů každého z deseti manažerů. Ne každý tým měl přesně stejný počet lidí, protože některé týmy byly menší a jiné větší. . Velikost týmů však nebyla pro účely této studie důležitá, protože účastníci museli vyplnit individuální dotazníky. Všichni účastníci byli osloveni prostřednictvím e-mailu a dotazníky byly rozeslány e-mailem, poté je účastník vyplnil a opět vrátil e-mailem. To probíhalo v průběhu čtyř týdnů. Pět manažerů a pět zaměstnanců bylo pozváno k rozhovoru, byli náhodně vybráni ze vzorku dotazníků a rozhovory probíhaly probíhaly telefonicky/Skype a byly nahrávány a následně přepisovány výzkumníkem. Rozhovory se uskutečnily v průběhu jednoho měsíce. Úplné přepisy rozhovorů i dotazníků jsou přiloženy v přílohách.
Design nástrojů
Dotazníky
Pro účely tohoto výzkumu autor navrhl dva samostatné scénáře dotazníků a dva stručné scénáře rozhovorů.
Dotazník pro manažery z firem se skládal z dvaceti otevřených otázek, které se týkaly obchodních výsledků jejich zaměstnanců. První část dotazníku tvořily demografické otázky týkající se věku, pohlaví a otázky související s profesní rolí účastníků, jako je délka jejich praxe ve firmě, přesná pozice a odpovědnost. Základní otázky byly pro přehlednost rozděleny do skupin, které se zabývaly hlavními cíli výzkumu, a to z pohledu manažerů. Důležitější je, že tyto otázky byly navrženy tak, aby se týkaly klíčových kompetencí, stanovených v předchozí kapitole pro hodnocení výkonnosti podniku prostřednictvím uměleckého výkonu – vedení, komunikace, budování týmu, řízení emocí a kreativity.
Dotazník pro zaměstnance se skládá ze stejného počtu otázek a opět kombinuje otevřené a uzavřené otázky. Kromě demografických otázek je zbytek otázek uspořádán do skupin, které se zabývají cíli prizmatem zaměstnanců a zabývají se individuálním vyprávěním o důležitých pojmech, jako je kreativita, improvizace a budování týmu v organizaci.
Interview
Skripty rozhovorů pro obě skupiny se skládají ze šesti stručných, ale otevřených otázek.
Otázky pro manažery byly navrženy tak, aby podrobně rozebíraly vedení jako výkon a „podnikání jako showbusiness“.
Otázky pro zaměstnance byly navrženy tak, aby odrážely jejich zkušenosti jako příjemců vedení vázaného na výkon a zabývaly se konkrétními složkami, jako je hraní, zkoušení, vystupování na pracovišti, s cílem budování týmu a efektivnějšího plnění/rozdělování úkolů.
Úplné scénáře dotazníků a rozhovorů jsou k dispozici v přílohách.
Sběr dat
Většina komunikace s účastníky probíhala prostřednictvím e-mailu. Předtím však autor vytvořil rozsáhlou databázi společností, které splňovaly kritéria výzkumu, pomocí jednoduchého vyhledávání na Googlu. Autor se záměrně zaměřil na menší organizace, protože pravděpodobnost získání přístupu k zaměstnancům byla vyšší a proces – méně časově náročný, což se také ukázalo. Autor nejprve telefonicky kontaktoval příslušné osoby z každé společnosti, aby je seznámil s účelem výzkumu a požádal je o souhlas s provedením výzkumu se zástupci jejich společností. Z důvodu zachování důvěrnosti nejsou pracovní tituly prvních kontaktů zveřejněny, zejména s ohledem na to, že jejich pracovní tituly nejsou pro výzkum relevantní, neboť nejsou jeho přímými účastníky. V některých případech manažeři rozeslali dotazníky svým zaměstnancům, v jiných případech pisatel oslovil zaměstnance přímo prostřednictvím e-mailu. Dotazníky byly distribuovány a vyplňovány v průběhu čtyř týdnů. Rozhovory byly vedeny telefonicky/Skype v závislosti na preferencích účastníka. Následně byly nahrávány a přepisovány výzkumníkem. Rozhovory byly dokončeny během čtyř týdnů.
Metody analýzy dat
Analýza výsledků dotazníků probíhala prostřednictvím tematické analýzy. . Vzhledem k malému počtu respondentů a různorodému designu a souborům odpovědí na otázky a vzhledem ke kvalitativnímu výzkumnému přístupu studie autor nepoužil žádný z dostupných statistických softwarů, jako je SPSS nebo STRATA.
Výsledky rozhovorů byly analyzovány také manuálně, kdy se autorka snažila odhalit společná slova, slovní spojení a seskupit je či „zamračit“, aby bylo možné určit trendy a tendence v odpovědích respondentů.
Výsledky z dotazníků byly prezentovány formou tabulek a grafů. Hlavní zjištění této disertační práce budou podrobně rozebrána v následující kapitole.
Etické aspekty
Existovalo několik typů etických otázek, které musel výzkumník v rámci tohoto projektu zohlednit. Nejdůležitější z nich se týkala informovaného souhlasu účastníků. Všichni účastníci (manažeři i zaměstnanci) byli předem informováni o účelu tohoto projektu a písemně vyjádřili svůj informovaný souhlas s účastí. Jejich identita i názvy organizací, k nimž patří, byly přísně utajeny, čímž byly splněny požadavky etického kodexu univerzity.
Kromě toho bylo třeba vzít v úvahu i politiku ochrany soukromí a důvěrnosti všech společností, protože společnosti mají velmi přísnou politiku přístupu ke svým zaměstnancům pro účely výzkumu. Proto musel výzkumník podepsat formuláře souhlasu s důvěrností a ochranou soukromí se společnostmi, jejichž zaměstnanci a manažeři souhlasili s účastí ve studii.
Formuláře souhlasu jsou přiloženy v přílohách.
Nakonec, všechny informace získané v průběhu této disertační práce byly použity pouze pro účely studie a budou považovány za důvěrné.
Problémy a omezení
Při provádění výzkumu pro tuto disertační práci se výzkumník setkal s několika problémy a výzvami.
Prvním problémem byl nábor dostatečného počtu účastníků. Vytvoření počáteční databáze potenciálních společností trvalo dlouho a mnohokrát byly žádosti výzkumníka odmítnuty, protože většina společností jen zřídkakdy připouští možnost externího výzkumu. Přístup k účastníkům a získání souhlasu s výzkumem tak bylo velkou výzvou.
Druhé, výzkumník byl omezen časem a náklady, což rozhodlo o volbě efektivnější metody, jako je dotazník, namísto časově náročnějších ohniskových skupin nebo zúčastněného pozorování.
Z hlediska zvolené metodiky je třeba zmínit několik omezení. Prvním z nich je skutečnost, že vzhledem k malému vzorku nelze shromážděné údaje a učiněná zjištění extrapolovat v širším měřítku. Jinými slovy, zobecnitelnost výsledků je sporná.
Další slabina metodologie souvisí s tím, že výzkumník použil interpetiční přístup, což bylo dáno povahou a cíli výzkumu. V tomto smyslu lze výsledky a úspěchy tohoto projektu považovat za neobjektivní, protože souvislosti mezi jednotlivými proměnnými nebyly stanoveny na základě empirických důkazů, ale na základě analytických a úsudkových schopností výzkumníka, a to v kontextu určitého akademického oboru.
Závěr
Tato kapitola nastínila a zdůvodnila metodiku výzkumu realizovanou v této disertační práci a její validitu. Vzhledem k povaze výzkumu autor zvolil kvalitativní strategii, vázanou na interpretativistický přístup. Klíčovými nástroji výzkumu byl dotazník, doplněný rozhovory se dvěma skupinami účastníků – zaměstnanci a manažery. Účastníci byli pečlivě vybráni a rekrutováni pomocí techniky stratifikovaného výběru. Výsledky byly vzhledem k malému vzorku účastníků analyzovány ručně. Hlavní výsledky a zjištění této disertační práce jsou diskutovány v následující kapitole.
Altrichter, H., Feldman, A., Posch, P. & Somekh, B. (2008). Učitelé zkoumají svou práci; Úvod do akčního výzkumu napříč profesemi. London: Routledge. s. 147. (2. vydání).
Bell, J. (2005) Doing Your Research Project, Berkshire: Open University Press/McGraw-Hill Education
Cohen, L.,& Manion, L. (2000). Výzkumné metody ve vzdělávání. London: Routledge. s. 254. (5. vydání).
Greenfield, T. (2002) Research Methods for Postgraduates, London: Arnold
Kirby, M., Konbel., F., Barter, J., Hope, T., Kirton, D., Madry, N., Manning, P., Trigges, K. (2000) Sociology in Perspective, Oxford: Heinnemann
Potter, S. (2002) Doing Postgraduate Research, London: Sage
Sarantakos, S. (2013) Social Research, Basingstoke: Macmillan
Silverman, D., (2004). Kvalitativní výzkum: Theory, Method and Practice (Teorie, metoda a praxe). Vyd. 2. London: Sage Publication.
Willis, J. W., (2007). Základy kvalitativního výzkumu: Interpretační a kritické přístupy. London: Sage
Winchester, H. P. M. (1999) „Interviews and Questionnaires as Mixed Methods in Population Geography: The Case of Lone Fathers in Newcastle, Australia“, The Professional Geographer, 51: 1, 60 – 67 DOI: 10.1111/0033-0124.00145 URL: http://dx.doi.org/10.1111/0033-0124.00145