Walter Johnson
Z poloprovozu na hvězdu
Johnsonovi rodiče, přistěhovalci ze Švédska, byli farmáři, kteří se nejprve usadili v Ohiu a poté cestovali na krytém voze do Kansasu. Walter Perry Johnson se narodil 6. listopadu 1887 v Humboldtu v Kansasu. V roce 1901 se rodina přestěhovala do Orange County v Kalifornii v naději, že si vydělá na lepší živobytí prací na ropných polích. Walter zde navštěvoval střední školu ve Fullertonu a hrál v baseballovém týmu. Po maturitě hrál krátce baseball v Tacomě ve státě Washington, pak se přestěhoval do Weiseru ve státě Idaho a získal práci ve Weiser Telephone Company. Za 75 dolarů měsíčně kopal díry pro telefonní sloupy a nadhazoval za poloprofesionální tým společnosti.
Johnson házel míč s bočním podáním, které bylo tak klamné, že se zdálo, že jeho rychlý míč vylétl z kapsy na bocích a raketově proletěl kolem pálkaře. Naštěstí pro pálkaře měl také přesnou kontrolu. Zprávy o Johnsonových pozoruhodných nadhazovačských výkonech pronikly na východ prostřednictvím zpráv podomního prodejce doutníků, který ve zprávách zasílaných prvoligovým týmům chválil jeho rychlý míč. Jeden z reportérů napsal: „Hází tak rychle, že je nevidíte, a ví, kam hází, protože kdyby to nevěděl, byly by mrtvoly po celém Idahu.“ Senátoři na jeho průzkum poslali zraněného catchera Cliffa Blankenshipa. Blankenship s Johnsonem podepsal smlouvu a v srpnu 1907 nastoupil do Washingtonu, aniž by kdy hrál nižší ligu. Pittsburgh Pirates s ním chtěli podepsat smlouvu, ale odmítli mu zaručit jízdné na vlak domů za 9 dolarů, pokud se nedostane do týmu. Johnson podepsal smlouvu za 350 dolarů měsíčně, 100dolarový bonus a jízdné vlakem – a to se ukázalo jako nejlepší investice, jakou kdy Senators udělali.
Johnsonovi bylo 19 let, když začal nadhazovat za Senators. Při svém debutu v první lize proti Detroitu 2. srpna prohrál 3:2. Ty Cobb byl ale tak ohromen, že řekl manažerovi Tigers Franku Navinovi: „Pořiďte si toho kluka, i kdyby vás měl stát pětadvacet tisíc dolarů. Je to nejlepší ruka, jakou jsem kdy viděl. Je tak rychlý, až mě to vyděsilo.“ Navin odmítl. Cobb později řekl: „Během prvních tří sezón Johnson prohrál 48 zápasů a vyhrál jen 32. Jeho talent a výdrž však byly od začátku zřejmé. V roce 1908 třikrát během čtyř dnů vyřadil New York Highlanders (později známé jako Yankees) a povolil jim pouze 12 hitů. V dalších čtyřech dnech vyhrál další dva zápasy proti Philadelphia Athletics, čímž dosáhl pěti vítězství během osmi dnů. Legendární sportovní novinář Grantland Rice Johnsona brzy označil za „Velký vlak“, protože jeho fastball měl sílu a rychlost lokomotivy. Spoluhráči mu říkali „Barney“ podle závodníka Barneyho Oldfielda. To proto, že Johnson byl za volantem stejně bezohledný a nekontrolovatelný jako na kopci.
V roce 1910 Johnson zahájil sezónu v dresu Senators. Před zápasem dostal slavnostní „první nadhoz“ od prezidenta Williama Howarda Tafta, čímž byla zahájena tradice prezidentských „prvních nadhozů“ při zahajovacích zápasech ve Washingtonu. Johnson vyhrál zápas s jedním odpalem. Následně vyhrál devět zahajovacích zápasů před čtyřmi různými prezidenty, z toho sedmkrát s shutoutem, a celkem nastoupil ke 14 zahajovacím zápasům. Jeho poslední, v roce 1926, byl patnáctiminutový shutout.
V roce 1910 měl Johnson průměr 1,35 inkasovaného běhu, vedl ligu s pozoruhodnými 38 kompletními zápasy ve 42 startech, vyřadil 313 ligových hráčů a vyhrál 25 zápasů. V roce 1912 prožil za Senators další fantastickou sezónu, vyhrál 32 zápasů, prohrál jen 12 a vedl ligu v průměru 1,39 a v počtu strikeoutů (303).
V roce 1913, ve věku 26 let, Johnson předvedl pravděpodobně nejdominantnější sezónu mezi nadhazovači první ligy v historii. „Velký vlak“ vyhrál 36 zápasů, 7 prohrál, měl nepatrný průměr 1,09 inkasovaného běhu a ve 346 směnách vyautoval 243 pálkařů. Johnson dokončil 11 shutoutů a během jednoho období odehrál 56 bezvýsledných směn v řadě. Žádný nadhazovač už nikdy nevyhrál 36 zápasů za sezónu. Za své úsilí získal Johnson nový Chalmersův automobil jako nejužitečnější hráč Americké ligy.
V letech 1910 až 1916 měl Johnson sedm sezón po sobě 25 a více vítězství. Jeho průměr získaných bodů se v žádné z prvních 11 sezón v první lize nezvýšil nad 2,30 bodu. Johnson vedl ligu v počtu strikeoutů ve 12 ze svých 21 sezón, včetně osmi let v řadě v letech 1912 až 1919. Pětkrát vedl americkou ligu v průměru získaných bodů, šestkrát v počtu výher a šestkrát v počtu kompletních zápasů. V roce 1916 nepovolil žádný homerun během 371 nadhozů, což je rekord, který už nikdy nebude překonán, protože nadhazovači již nenadhazují více než 300 nadhozů za sezónu. Dne 11. května 1918 nadhazoval 18 směn a zvítězil 1:0 nad Chicagem.