Whoopi Goldberg
Goldberg se poprvé objevila na obrazovce v letech 1981-82 ve filmu Občan: V tomto snímku se objevila ve filmu I’m Not Losing My Mind, I’m Giving It Away (Neztrácím rozum, dávám ho pryč). Když se představení dostalo na Broadway, mělo během svého pětiměsíčního uvedení celkem 156 vyprodaných představení. Na Broadwayi její výkon zaujal Stevena Spielberga, který jí nabídl hlavní roli ve své filmové adaptaci Purpurové barvy. Film byl kriticky i komerčně úspěšný a byl nominován na jedenáct Oscarů, včetně ceny pro nejlepší herečku. Goldbergová sice nezvítězila, ale převzala Zlatý glóbus.
Na konci 80. let našla Goldbergová uplatnění ve stand-upu díky četným speciálům HBO Comic Relief s kolegy komiky Robinem Williamsem a Billy Crystalem. V roce 1990 se Goldbergová přesunula do televize, kde hrála ve filmu Bagdad Café. V témže roce si zahrála médium ve filmu Duch a stala se první černoškou, která získala Oscara za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli po téměř 50 letech, a teprve druhou černoškou v historii Oscarů, která získala hereckou cenu.
V televizi hrála Goldbergová Guinan v epizodní roli v seriálu Star Trek: Nová generace. Goldbergová si svou roli zopakovala také ve dvou filmech Star Trek. Od sci-fi přešla Goldbergová k nominaci na Zlatý glóbus za roli ve filmu Sister Act, který vydělal hodně přes 200 milionů dolarů. Své herecké umění prokázala v roce 1995, kdy propůjčila svůj hlas ve filmech Lví král a Pagemaster. Ty se jí později vyplatily, když namluvila Liz v prvních čtyřech sezónách populárního pořadu Kouzelný školní autobus stanice PBS. Zahrála si také v úspěšné televizní verzi Popelky na ABC.
Za svou kariéru získala Goldbergová Oscara, dvě ceny Daytime Emmy, dva Zlaté glóby, Grammy a cenu Tony. Během části 90. let byla Goldbergová nejlépe placenou herečkou všech dob. Pro to všechno se Whoopi označuje za skutečný „americký sen“, když říká: „Říká, že v této zemi můžete pocházet odkudkoli a být čímkoli chcete. To je přesně to, co jsem udělala.“