Zdravotní dopady černobylské havárie
Srpen 2018
Krátká fakta
- Havárie v ukrajinské jaderné elektrárně Černobyl v roce 1986 byla největším nekontrolovaným únikem radioaktivity v historii.
- Počáteční výbuch páry měl za následek smrt dvou pracovníků. V důsledku vysokých dávek záření utrpělo akutní radiační syndrom (ARS) 134 zaměstnanců elektrárny a havarijních pracovníků; z nich 28 později na ARS zemřelo.
- Celkový počet případů rakoviny štítné žlázy registrovaných v letech 1991-2015 u osob mladších 18 let v roce 1986 (pro celé Bělorusko a Ukrajinu a pro čtyři nejvíce kontaminované oblasti Ruské federace) se přiblížil 20 tisícům.
- Přibližně 5 000 případů rakoviny štítné žlázy lze přičíst ozáření radioaktivním jódem (jód-131) u osob, které byly v době havárie dětmi nebo mladistvými.
- Zbývajících 15 000 případů je způsobeno různými faktory, například zvýšenou spontánní incidencí se stárnutím populace, informovaností o riziku rakoviny štítné žlázy po havárii a zdokonalenými diagnostickými metodami pro odhalení rakoviny štítné žlázy.
- Nebylo prokázáno žádné další zvýšení výskytu solidních typů rakoviny, leukémie a nenádorových onemocnění v důsledku ozáření.
- Ve třech nejvíce postižených zemích – Bělorusku, Ruské federaci a na Ukrajině – byly dávky záření pro obyvatelstvo relativně nízké.
Havárie v ukrajinské jaderné elektrárně Černobyl v roce 1986 byla největším nekontrolovaným únikem radioaktivity v historii.
Dne 26. dubna 1986 došlo na čtvrtém bloku černobylské elektrárny k výbuchu páry a vodíku, což vedlo k roztržení reaktorové nádoby a požáru, který trval 10 dní. Výbuchy a požár způsobily únik velkého množství radioaktivního jódu a cesia do ovzduší, většinou v blízkosti elektrárny; vítr odnesl část materiálu nad Bělorusko, Ruskou federaci, Ukrajinu a další části Evropy.
Následující text shrnuje zdravotní hodnocení zveřejněná ve zprávě Vědeckého výboru OSN pro účinky atomového záření (UNSCEAR) z roku 2008 nazvané Zdravotní účinky v důsledku radiace z černobylské havárie a v Bílé knize UNSCEAR z roku 2018 nazvané Vyhodnocení údajů o rakovině štítné žlázy v regionech postižených černobylskou havárií. Zjištění v těchto zprávách vycházejí z přibližně 30 let trvajících studií zdravotních následků ozáření z černobylské havárie. UNSCEAR uznává, že rakovina štítné žlázy po černobylské havárii je závažným problémem a že je zapotřebí dalšího zkoumání, aby bylo možné určit dlouhodobé následky.
Fotografie pořízená několik hodin po výbuchu v Černobylu, na níž je vidět rozsáhlé poškození čtvrtého bloku.
Radiace uvolněná při černobylské havárii
Pracovníci a obyvatelstvo byli vystaveni třem hlavním typům radionuklidů: jódu-131, cesiu-134 a cesiu-137.
Při uvolnění jódu-131 do životního prostředí se rychle přenáší na člověka a je přijímán štítnou žlázou. I-131 má však krátký poločas rozpadu (8 dní). Děti vystavené radioaktivnímu jódu obvykle dostávají vyšší dávky než dospělí, protože jejich štítná žláza je menší a mají vyšší metabolismus.
Izotopy cesia mají delší poločas rozpadu (přibližně 2 roky pro cesium-134 a 30 let pro cesium-137), což zvyšuje možnost dlouhodobého ozáření požitím kontaminovaných potravin a vody, vdechnutím kontaminovaného vzduchu nebo z radionuklidů usazených v půdě.
Vliv na zdraví pracovníků
V den havárie bylo na místě 600 pracovníků. Akutní nemocí z ozáření trpělo 134 z nich, z nichž 28 zemřelo během prvních tří měsíců. Těm, kteří nemoc z ozáření přežili, trvalo zotavení několik let.
Mezi 600 pracovníky na místě byl zaznamenán zvýšený výskyt leukémie a šedého zákalu u těch, kteří byli vystaveni vyšším dávkám záření; jinak u ostatních ozářených pracovníků nedošlo ke zvýšení výskytu rakoviny pevných orgánů ani leukémie. Neexistují žádné důkazy o zvýšení výskytu jiných nenádorových onemocnění způsobených ionizujícím zářením.
530 000 registrovaných pracovníků zotavovacích akcí, kteří pracovali v místě havárie v letech 1986-1990, bylo vystaveno dávkám v rozmezí od 20 do 500 mSv (v průměru 120 mSv). Zdravotní stav této kohorty je stále pečlivě sledován.
Cedule varují před vstupem do oblastí v okolí Černobylu zasažených vysokou úrovní radiace.
Vliv na zdraví veřejnosti
Na 115 000 osob z řad obyvatelstva, které musely být evakuovány z okolí elektrárny, připadla průměrná efektivní dávka záření 30 mSv. Radiační dávky obyvatelstva ve třech kontaminovaných zemích (Bělorusko, Ruská federace a Ukrajina) byly relativně nízké, průměrná efektivní dávka činila 9 mSv, což je přibližně dávka při lékařském CT vyšetření (tj. 10 mSv). Celková celosvětová průměrná efektivní dávka z přírodního radiačního pozadí je přibližně 2,4 mSv za rok. V Kanadě je to 1,8 mSv za rok.
Mezi obyvateli Běloruska, Ruské federace a Ukrajiny bylo k roku 2015 hlášeno téměř 20 000 případů rakoviny štítné žlázy u dětí a mladistvých, kteří byli v době havárie ozářeni. Přibližně 5 000 z těchto případů rakoviny štítné žlázy lze pravděpodobně přičíst dětem, které v prvních týdnech po havárii pily čerstvé mléko obsahující radioaktivní jód od krav, které jedly kontaminovanou trávu. Zbývajících 15 000 případů je způsobeno různými faktory, jako je zvýšená spontánní incidence se stárnutím populace, informovanost o riziku rakoviny štítné žlázy po havárii a zdokonalené diagnostické metody pro odhalení rakoviny štítné žlázy.
Dávka záření způsobená Černobylem v ostatních evropských zemích byla nižší než 1 mSv. Ve vzdálenějších zemích neměla radiace z havárie žádný vliv na roční dávky pozadí a byla považována za nevýznamnou pro veřejné zdraví.
Hasiči, kteří jako první zasahovali při černobylské havárii, jsou připomenuti v nedaleké soše.
Problémy s psychikou nebo duševním zdravím
Podle několika mezinárodních studií mají lidé vystavení radiaci z Černobylu vysokou míru úzkosti a častěji uvádějí nevysvětlitelné fyzické příznaky a špatný zdravotní stav.
Obavy ohledně plodnosti a vrozených vad
Neexistují žádné důkazy o snížené plodnosti mužů nebo žen v postižených oblastech. Vzhledem k tomu, že dávky pro celou populaci byly nízké, je nepravděpodobné, že by došlo ke zvýšení počtu mrtvě narozených dětí, nepříznivých výsledků těhotenství, porodních komplikací nebo negativních dopadů na celkový zdravotní stav dětí. Bez ohledu na to je monitorování nadále důležité a pokračuje.
Shrnutí
Nový bezpečný kryt v konečné poloze nad reaktorem č. 4 v černobylské jaderné elektrárně.
Zpráva UNSCEAR o Černobylu z roku 2008 potvrdila, že i když jsou k dispozici nové výzkumné údaje, hlavní závěry o zdravotních důsledcích černobylské havárie z roku 1986 jsou v podstatě shodné s předchozími hodnoceními. Bílá kniha UNSCEAR z roku 2018 uznává, že hlavním zdravotním problémem je rakovina štítné žlázy (u osob, které byly v době havárie dětmi nebo mladistvými) a že je zapotřebí dalšího zkoumání, aby bylo možné určit dlouhodobé důsledky ozáření. Dřívější obavy z nárůstu počtu leukémií se nenaplnily a nevyskytly se ani žádné problémy s plodností. Jak vyplývá z předchozích hodnocení, byly pozorovány psychické účinky – například vysoká úzkost – a celkově špatný zdravotní stav. Předchozí studie ukázaly, že v Asii a Severní Americe nedošlo ke globálním následkům havárie, což platí i dnes.
Další informace o Černobylu:
- Zpráva Vědeckého výboru OSN pro účinky atomového záření (UNSCEAR) z roku 2008 s názvem Zdravotní účinky v důsledku radiace z černobylské havárie (příloha D)
- Zdravotní účinky černobylské havárie a zvláštní programy zdravotní péče (WHO, 2006)
- Environmentální důsledky černobylské havárie (IAEA , 2006)
- Bílá kniha Vědeckého výboru OSN pro účinky atomového záření (UNSCEAR) z roku 2018 s názvem Vyhodnocení údajů o rakovině štítné žlázy v regionech postižených černobylskou havárií
Datum změny: 2018-08-29