Ztracená kolonie Roanoke: 8 teorií o záhadném ostrově a jeho obyvatelích
Jednou z trvalých záhad americké historie je ztracená kolonie Roanoke. Kolonie Roanoke, založená v roce 1585 jako anglický pokus o vytvoření stálé osady v Severní Americe, byla v roce 1590 nalezena opuštěná. Existuje mnoho teorií, které se snaží vysvětlit, co se stalo se zmizelými kolonisty, ale dosud se nepodařilo zjistit osud 116 lidí, kteří zdánlivě zmizeli beze stopy.
V roce 1584 udělila královna Alžběta I. siru Walteru Raleighovi královskou listinu na kolonizaci Severní Ameriky, aby zde vytvořil základnu, z níž by Anglie mohla podnikat nájezdy na španělské flotily s poklady, které připlouvaly do jejich jihoamerických a středoamerických kolonií. Raleigh vyslal první výpravu na průzkum východního pobřeží Severní Ameriky. Přistála na ostrově Roanoke a navázala dobré vztahy s Chorvaty, původními obyvateli ostrova. Výprava s sebou do Anglie přivezla dva Kroatany, kterým domorodci vysvětlili, jak se na ostrově žije.
Vyzbrojen těmito novými informacemi zorganizoval Raleigh druhou výpravu, která skončila katastrofou. Mezi touto skupinou a indiány panovalo napětí a docházelo mezi nimi k mnoha bojům, protože indiáni se zlobili, že Angličané využívají jejich půdu a zdroje. Mnoho členů této výpravy se vrátilo do Anglie. Zůstala pouze malá skupina patnácti mužů, kteří chránili pevnost a Raleighův nárok na ostrov Roanoke.
V roce 1587 vyslal Raleigh třetí a poslední výpravu, jejímž vůdcem a guvernérem kolonie se stal jeho přítel John White. Tato třetí výprava se lišila tím, že zahrnovala ženy a děti, což naznačovalo, že hodlají ostrov osídlit. Když White a jeho skupina dorazili, našli z předchozí malé patnáctičlenné skupiny pouze jednu kostru. John White znovu navázal dobré vztahy s Chorvaty, ale někteří indiáni, s nimiž se předchozí cestovatelé potýkali, se s ním odmítli setkat.
John White se koncem roku 1587 vrátil do Anglie a plánoval návrat s dalšími zásobami. Útok španělské Armady na Anglii v roce 1588 jeho návrat zdržel. Následná válka mezi Španělskem a Anglií Whiteovi ztížila návrat do Roanoke; tři roky nemohl shromažďovat zásoby a rezervovat si cestu zpět do kolonie. Nakonec se vrátil 18. srpna 1590, v den třetích narozenin své vnučky. Roanoke bylo zcela opuštěné; nikdo tam nebyl a nebyly tam žádné známky boje, bitvy nebo nějaké nečisté hry.
Jediným pozůstatkem, který napovídal o osudu kolonistů z Roanoke, bylo slovo „Croatoan“ vyryté do sloupku plotu a písmena „CRO“ vyrytá do stromu. Všechny budovy byly rozebrány, takže lidé nebyli nuceni odejít ve spěchu. Kolonisté dostali pokyn vyřezat do stromu maltézský kříž, pokud by byli nuceni odejít proti své vůli. Na místě nebyl nalezen žádný maltézský kříž. White na základě všech těchto indicií předpokládal, že se kolonisté přesunuli na nedaleký ostrov Croatoan, ale špatné počasí mu zabránilo, aby se je se svými muži vydal hledat. Jeho muži s ním nechtěli jít hledat zmizelé kolonisty a druhý den odjeli.
Od zmizení kolonistů v roce 1590 probíhá vyšetřování toho, co se v Roanoke stalo. V roce 1602 se sir Walter Raleigh rozhodl zjistit, co se stalo, sám. Najal si vlastní loď a platil námořníkům mzdu, aby se mohli soustředit na misi. Dorazili do Virginie, ale silná bouře je donutila vrátit se do Anglie dříve, než se jim podařilo dosáhnout ostrova Roanoke. Když dorazil zpět do Anglie, byl Raleigh zatčen za velezradu dříve, než mohl zorganizovat další mise zpět na Roanoke.
V roce 1603 skončila další průzkumná mise na Roanoke, kterou vedl Bartholomew Gilbert, katastrofou. Bouře výpravu vychýlila z kurzu a tým, který vystoupil na břeh, byl napaden a zabit domorodými Američany. Zbylá posádka se vrátila do Anglie, aniž by zjistila jakékoli informace o kolonistech z Roanoke. Zdálo se, že na záhadu zmizení nebude nikdy nalezena definitivní odpověď.
V průběhu let bylo předloženo mnoho teorií a hypotéz, které se snažily tuto dlouholetou záhadu vysvětlit. Jejich škála sahá od potenciálně pravdivých až po zcela obskurní. Některé zahrnují duchovní víru, zatímco jiné využívají k vyřešení záhady přísně vědecké a historické údaje. Ačkoli bylo předloženo mnoho vysvětlení, toto jsou nejčastěji diskutované teorie, které by nám mohly pomoci zjistit, co se stalo s lidmi z Roanoke.
Nejoblíbenější teorií je, že kolonisté opustili Roanoke a že hledali útočiště u jiných indiánských kmenů. V letech následujících po zmizení osadníků bylo zdokumentováno mnoho pozorování Evropanů a jejich vlivu a podle této teorie mohli být tito Evropané chybějícími osadníky nebo jejich potomky. Mapa Zuniga, kterou v roce 1607 nakreslil osadník z Jamestownu Francis Nelson, dokumentuje čtyři muže, kteří přišli z Roanoke a žili mezi kmenem Irokézů. Od počátku 16. století do poloviny 17. století evropští kolonisté tvrdili, že se setkali s šedovlasými indiány, kteří o sobě tvrdili, že jsou potomky bílých osadníků.
V roce 1696 zanechali francouzští hugenoti záznamy o setkání se světlovlasými a modrookými indiány brzy po svém příchodu podél řeky Tar. V roce 1709 John Lawson ve své knize A New Voyage to Carolina (Nová cesta do Karolíny) zaznamenal Kroatany žijící na ostrově Croatoan, kteří tvrdili, že dříve žili na ostrově Roanoke, a tvrdili, že mají bílé předky. William Strachey také tvrdil, že viděl indiány Peccarecanick a Ochanahoen žijící ve dvoupatrových kamenných domech, které jim Angličané ukázali, jak se staví.
Hlavní teorií je, že osadníci z Roanoke se přestěhovali na ostrov Croatoan a spojili se s domorodými Američany, kteří tam žili. Ostrov Croatoan se nachází jižně od ostrova Roanoke a byl domovem indiánů kmene Croatoan. Osadníci s nimi měli dobré vztahy, takže můžeme předpokládat, že osadníci byli do kmene začleněni. Tato teorie nebyla nikdy doložena, ale vzhledem ke stopám zanechaným na Roanoke a navíc k dobrým vztahům, které panovaly mezi osadníky a indiány v době jejich zmizení, nám nezbývá než vycházet z ní.
Existuje ještě jedna teorie, podle níž se kolonisté spojili s Croatoany a přesídlili do vnitrozemí podél řeky Alligator River, mírně do vnitrozemí od ostrova Roanoke. Tam bylo objeveno archeologické naleziště osídlení včetně pohřebišť. Na rakvích na pohřebišti jsou křesťanské znaky, ale o žádném předchozím osídlení nebo pohřebišti v této lokalitě nebyly žádné záznamy. Neexistuje však žádný jednoznačný důkaz, že toto místo patřilo nezvěstným osadníkům z Roanoke.
Převládá sice teorie, že lidé z Roanoke splynuli s místním indiánským obyvatelstvem, ale stejně tak je možné, že to tak šťastně neskončilo. Vzhledem k tomu, že o lidech už nikdy nikdo neslyšel, je stejně pravděpodobné, že narazili na nepřátelské indiánské kmeny. Mohli být odvedeni jako otroci. William Strachey, tajemník Jamestownu ve státě VA, v roce 1612 tvrdil, že viděl Evropany (čtyři muže, dva chlapce a jednu dívku) žít s kmenem Eno jako otroky a že byli nuceni bít měď. Neexistuje žádný důkaz, že tito Evropané byli potomky osadníků z Roanoke.
S rozvojem technologií je dnes vyřešení záhady, co se stalo v Roanoke, díky testům DNA možné více než kdykoli předtím. Nyní můžeme testovat indiánské národy, které tvrdí, že jsou potomky osadníků z Roanoke, a zjistit, zda je to skutečně pravda. V roce 2007 založila Roberta Estesová projekt Ztracená kolonie Roanoke (Lost Colony of Roanoke DNA Project) a pomocí historických záznamů, migračních vzorců a ústního podání se pokusila zjistit, zda nezvěstní kolonisté skutečně splynuli s místním indiánským obyvatelstvem. Projekt nabízí testy DNA lidem, kteří se domnívají, že by mohli být potomky lidí z Roanoke, přičemž k určení se používají chromozomy Y, autozomální DNA a mitochondriální DNA. Testy DNA původních obyvatel Ameriky zatím nedokázaly identifikovat žádné potomky Roanoků.