1
Nová studie vědců z University of Michigan Health System zjistila, že přítomnost kvasinek u mužských sexuálních partnerů nečiní ženy náchylnější k opakovaným kvasinkovým infekcím. Určité sexuální aktivity však byly podle studie spojeny se zvýšeným rizikem opakovaných kvasinkových infekcí u žen.
„Mnoho lékařů a mnoho žen se domnívá, že ženy dostávají opakované kvasinkové infekce proto, že jim partner při pohlavním styku předává kvasinky zpět. Tato studie toto přesvědčení vyvrací,“ říká autorka studie Barbara Reedová, M.D., M.S.P.H., profesorka rodinného lékařství na U-M Medical School. „Tato studie naznačuje, že riziko opakovaných infekcí souvisí s něčím jiným – možná s imunitní reakcí ženy na kvasinky.“
Kandidová vulvovaginitida neboli kvasinková infekce je jednou z nejčastějších diagnóz u amerických žen. Přibližně tři čtvrtiny žen prodělají během svého života alespoň jednu kvasinkovou infekci a u 40 procent se infekce opakují. Kvasinky rodu Candida se často vyskytují u žen i mužů v oblasti genitálií, konečníku a úst.
Ve studii publikované v prosincovém časopise Journal of Women’s Health vědci zkoumali 148 žen s potvrzenou kandidovou vulvovaginitidou a 78 jejich mužských sexuálních partnerů. Každá žena byla vyšetřena lékařem, který odebral vzorky z pochvy, děložního čípku, vulvy, jazyka a konečníku. Muži byli požádáni, aby doma odebrali vzorky moči, stolice a spermatu a stěr z jazyka. Vzorky byly kultivačně analyzovány, aby se zjistilo, zda se na jednotlivých místech vyskytují druhy rodu Candida.
Ženy podstoupily léčbu počáteční infekce a byly požádány, aby se vrátily na kontrolní návštěvy po dvou týdnech, čtyřech týdnech, šesti měsících a roce. Při každé návštěvě byly dotazovány na příznaky, sexuální aktivitu a změny rizikových faktorů. Lékaři zopakovali pánevní vyšetření a odběry vzorků.
Ženy byly také poučeny, že se mají vrátit na vyšetření kdykoli, když se u nich objeví příznaky vaginálního výtoku, svědění nebo zápachu. I při těchto návštěvách lékaři provedli vyšetření a odebrali vzorky. Po symptomatických návštěvách byli muži rovněž požádáni o nové odběry vzorků. U třiceti tří žen se během roku objevila alespoň jedna opakovaná kvasinková infekce.
Při dvoutýdenních a měsíčních návštěvách neměla žádná z žen příznaky kvasinkové infekce. Ale 20 % z nich mělo při dvoutýdenní návštěvě pozitivní kultivaci na kandidu ve vaginální oblasti a 29 % mělo pozitivní test na kandidu po jednom měsíci. Vědci zjistili, že u těchto žen nebyla vyšší pravděpodobnost výskytu opakovaných infekcí do konce ročního období studie.
Mezi muži byla téměř polovina pozitivně testována na druh Candida na jazyku a ve stolici, zatímco u několika z nich byla prokázána Candida v moči nebo spermatu. Vědci nezjistili žádnou souvislost mezi kandidami ve vzorcích mužů a kandidami na vulvě, konečníku nebo jazyku žen. Rovněž nezjistili žádnou souvislost mezi opakovanými kvasinkovými infekcemi a známkami kandidy na jakémkoli místě u mužů ani u žen.
Při zkoumání sexuálních aktivit však vědci zjistili, že ženy, u nichž se infekce opakovaly, se v posledním měsíci častěji účastnily cunnilingu (nebo orálního sexu poskytovaného ženě) nebo masturbace ženy slinami. Pouze 14,5 % žen však uvedlo masturbaci se slinami, zatímco 69 % uvedlo cunnilingus, což naznačuje, že častějším rizikem je orální sex.
Orální sex a masturbace se slinami se ukázaly být rizikovými faktory bez ohledu na to, zda muži vykazovali známky kvasinek v ústech či nikoli. Na riziko neměla vliv ani přítomnost kandidy v genitální oblasti žen.
„Netvrdíme, že orální sex je problémem pro každého, ale pokud se u ženy opakovaně vyskytují kvasinkové infekce, tyto aktivity ji vystavují zvýšenému riziku,“ říká Reed.
Věk ženy při prvním pohlavním styku, celoživotní počet partnerů, frekvence pohlavního styku nebo análního styku v předchozím měsíci nebyly s recidivami spojeny.
Výzkumníci předpokládají, že Candida existuje u některých žen v rovnováze s ostatními organismy a složkami imunitního systému v oblasti pochvy a že omývání této oblasti slinami může tuto rovnováhu narušit, což vede k příznakům kvasinkové infekce.
Studii financoval Národní institut pro alergie a infekční choroby. Kromě Reeda jsou autory studie doktor Philip Zazove a doktor Daniel W. Gorenflo z katedry rodinného lékařství U-M, doktor Carl L. Pierson z katedry patologie U-M a doktorka Julie Horrocksová z katedry matematiky a statistiky na Guelphské univerzitě v kanadském Ontariu.
Kromě Reeda jsou autory studie doktor Philip Zazove a doktor Daniel W. Gorenflo z katedry rodinného lékařství U-M, doktor Carl L. Pierson z katedry patologie U-M a doktorka Julie Horrocksová z katedry matematiky a statistiky na Guelphské univerzitě v kanadském Ontariu.