11 důležitých výhod a nevýhod zastupitelské demokracie

Demokracie je forma vlády, která je v mnoha zemích nejrozšířenější. Je to preferovaný typ vlády, protože dává občanům možnost vyjádřit se k důležitým rozhodnutím, která by je mohla tak či onak ovlivnit.

Existuje několik typů demokracie. Jedním z nich je zastupitelská demokracie. Je to styl demokracie založený na principu, kdy občané umožňují jiným lidem, například zvoleným úředníkům, aby je zastupovali při jednání vlády. Tento způsob praktikují například Spojené státy, Velká Británie a Indie. Občané nejsou přímo zapojeni do žádného legislativního nebo zákonodárného procesu. Tato forma demokracie se praktikuje v zemích, kde je počet občanů tak vysoký, že by přímé zastoupení bylo pravděpodobně příliš komplikované nebo by se zvrtlo. Vyskytuje se na federální úrovni vlády USA. Celá koncepce zastupitelské demokracie závisí na možnosti občanů vyjádřit svá přání svým zástupcům.

Zpravidla zástupci slouží v nějaké komoře, jako je parlament, Sněmovna reprezentantů, Senát nebo podobný řídící orgán. Na rozdíl od přímé demokracie, v níž lidé sami připravují návrhy zákonů, diskutují o nich a hlasují o jejich uzákonění, v zastupitelské demokracii občané volí osoby, které tyto povinnosti vyřizují jejich jménem. Někomu se může zdát, že by to mohlo oddělit lid a zákony země. Ve skutečnosti je však záměrem této formy vlády vzdělávat a školit zástupce, aby lépe porozuměli složitosti své jurisdikce. Tento typ vlády má svůj podíl zastánců i odpůrců. Zde jsou uvedeny seznamy kladů a záporů zastupitelské demokracie.

Seznam kladů zastupitelské demokracie

1. Zastupitelská demokracie má mnoho výhod. Je efektivní.
Efektivní využití výkonného zákonodárného orgánu je nejdůležitější výhodou, kterou tato forma demokracie může nabídnout. Tento zákonodárný orgán se zpravidla řídí zákony i ústavou a je odpovědný za přípravu a provádění prioritních politik, zákonů a rozhodnutí.

V přímé demokracii se občané mohou svobodně podílet na přijímání celostátních rozhodnutí prostřednictvím hlasování. To však může být pro země se značným počtem obyvatel obtížně zvládnutelné. Logistika, jak to provést v tak velké zemi, jako jsou USA a Spojené království, může být příliš náročná.

2. Může přijít s vyváženým rozhodnutím.
Zákonodárný orgán je složen z lidí, které volili voliči a kterým je dána schopnost přijímat přiměřená rozhodnutí. To je užitečné zejména při mimořádných událostech.

3. Umožňuje lidem volit své úředníky.
Občané mají možnost zvolit si, koho chtějí, aby se ujal úřadu. Musí rozlišit, kdo je nejlepší osobou, která je bude zastupovat a hájit přesvědčení a názory, které jsou jim tak drahé. To také znamená, že lidé by měli volit ty, kteří mají vzdělání a odbornou přípravu.

4. Zajišťuje lepší zastoupení občanů.
V této formě vlády si lidé volí své zákonodárce, kteří je na oplátku zastupují a předkládají parlamentu názory svých voličů. Díky tomu mohou občané vyjádřit svá přání a názory. Když se jim tedy něco nelíbí nebo není správně prováděno, mohou k tomu zaujmout stanovisko a nechat své zástupce, aby v této věci jednali.

5. Způsob, jakým se občané mohou vyjádřit, je v souladu s principy demokracie. Vládě to usnadňuje řešení problémů.
Zvolený zákonodárný orgán by měl mít dobré povědomí o lidech ve svém okolí. Tak lze problémy řešit okamžitě a s maximální naléhavostí uspokojit potřeby lidí.

6. Podporuje participaci.
Díky vědomí, že mají hlas ve vládě, budou lidé více usilovat o vzdělání a budou mít přehled o problémech, které se dějí v celé zemi i ve světě. Proto se zvyšuje počet voličů, kteří se dostaví k volbám.

Seznam záporů zastupitelské demokracie

1. Zastupitelská demokracie se projevuje v tom, že lidé mají více hlasů. Je to nemístná důvěra.
Oponenti této koncepce tvrdí, že když skončí volební proces, skončí i hlas občanů ve vládě. Budou muset pouze vložit svou důvěru a důvěřovat svému zvolenému zástupci. Budou muset jen čekat, až jejich zástupce udělá věci, které slíbil, že udělá. I když stále existují politici, kterým skutečně záleží na tom, aby zastupovali lidi, existují i tací, kteří mají skryté záměry, které zvýhodňují je nebo několik vyvolených.

2. To umožňuje, aby zástupci nakonec nesloužili dobře své jurisdikci.
Jsou chvíle, kdy se většina nestává příznivým hlasem. To znamená, že zástupce zvolený lidem může mít opačné názory než ti, kterým slouží. Existují dokonce případy, kdy se zdá, že zákonodárce slouží svým osobním potřebám, nikoliv potřebám lidu. V některých případech bohatí zástupci nemusí být schopni dobře sloužit své jurisdikci, protože ta je většinou nízkopříjmová. Bohatí politici se s tím nebudou moci ztotožnit, a proto nebudou lidi zastupovat efektivně.

3. Může to povzbuzovat zástupce k tomu, aby byli klamaví.
Jakmile je úředník zvolen do funkce, nemusí splnit slib lepší budoucnosti pro své voliče. Místo toho může pracovat ve prospěch svých partikulárních zájmů a pro svůj osobní prospěch.

4. Je pro většinu.
Problémem tohoto druhu demokracie je, že je zaměřena výhradně na většinu, zatímco menšinové skupiny jsou ponechány samy sobě při řešení významných problémů. To způsobuje rozdělení ve státě, protože lidé mají pocit, že jejich problémy jsou zametány pod koberec, zatímco většina je za všech okolností upřednostňována.

5. Problém je v tom, že většina není schopna řešit své problémy. Nevede to k odpovědnosti zvoleného úředníka.
Jakmile jsou zástupci zvoleni, budou si dělat, co se jim zlíbí. Když se něco nepovede, nemají tito politici žádné následky. Jedinou možností, kterou mají občané proti takovým úředníkům, je nevolit je při příštích volbách.

Když znáte pro a proti určitého konceptu nebo předmětu, jste schopni učinit informované rozhodnutí. To vám umožní plně pochopit svou roli ve společnosti.

  • Sdílet
  • Pin
  • Tweet

Autor Bio
Natalie Regoli je Boží dítě, oddaná manželka a matka dvou chlapců. Získala magisterský titul v oboru práva na Texaské univerzitě. Natalie publikovala v několika celostátních časopisech a již 18 let vykonává právnickou praxi

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.