5 věcí, které dělat, když se zdá, že Bůh mlčí
Bůh odpovídá na modlitby. Někdy však Bůh mlčí.
Jako věřící jsme to zažili – nebo zažijeme – všichni. Možná Boha horlivě hledáme, ale na oplátku cítíme jen jeho mlčení. A toto mlčení může být obtížné, frustrující, dokonce mučivé.
Bible vypráví příběh muže jménem Job, který Boží mlčení dobře znal. Ve své bolesti a utrpení volal k Bohu. Žádal o odpovědi. A stále se ptal.
V prvních 37 kapitolách knihy Jobovy se však jeho volání o Boží pomoc a úlevu setkává pouze s ohlušujícím Božím mlčením.
Jako křesťané ne vždy uslyšíme Boží hlas, ale od Jóba se můžeme naučit několik praktických věcí, které můžeme dělat, když se nám zdá, že Bůh mlčí.
Zkoumejte svůj život
Začněte tím, že se sami sebe zeptáte: Je v mém životě nějaký nevyznaný hřích? Ujistěte se, že vám nic nebrání v tom, abyste mohli slyšet Boží hlas.
V Žalmu 66,18 se píše: „Kdybych nevyznal hřích ve svém srdci, můj Pán by mě nevyslyšel“ (New Living Translation). To vyžaduje hluboký pohled na náš život.
Ptejte se sami sebe:
Je něco (nebo někdo), co miluji víc než Boha?
Když Bůh přivede věci na mysl, požádej ho o odpuštění.
A pamatuj, že v pokání není žádná hanba. Tento skutek víry se Bohu líbí a obnovuje naše společenství s ním.
Přijměte Boží autoritu
Poznejte, že Bůh může mlčet. Bůh nemá žádnou povinnost vám odpovídat, informovat vás nebo vám něco sdělovat.
„O Bohu se říká, že je naprosto svobodný,“ říká A. W. Tozer v knize „Poznání svatého“, „protože mu nikdo a nic nemůže bránit, nutit ho nebo ho zastavit. Je schopen dělat, co se mu zlíbí, vždy, všude a navždy.“
Stejně jako my i Job stál před volbou uznat – nebo odmítnout – Boží autoritu. V reakci na jeho utrpení a ztrátu mu Jóbova žena navrhla, aby Boha proklel a zemřel.
Místo toho, aby se Jób řídil její radou, rozhodl se nechat Boha být Bohem. „Máme z Boží ruky přijímat jen dobré věci a nikdy nic špatného?“ ptal se (Job 2,10, NLT).
Přijmout Boží autoritu také znamená aktivně důvěřovat Bohu, uvědomovat si, že má vše pod kontrolou a že mu lze důvěřovat.
„I kdyby mě zabil,“ říká Job, „budu v něj doufat“ (Job 13,15, English Standard Version). Nic v Jóbově ani našem životě se neděje mimo Boží vědomí a plán. Jak se dozvídáme na začátku knihy Jóbovy, Bůh si byl plně vědom všech věcí, které se měly Jóbovi přihodit. Ve skutečnosti dal satanovi svolení, aby tyto věci v Jóbově životě dělal. V žádném okamžiku Bůh neuvolňuje svou kontrolu.
Poslouchejte, co Bůh říká
I když se může zdát, že Bůh ohledně konkrétní žádosti nebo prosby mlčí, nezapomeňte, že s námi neustále komunikuje.
Ve skutečnosti je možné, že již máte od Boha odpověď. Bible je plná konkrétních odpovědí na to, co je správné a co ne, a také informací o Božím charakteru a jeho záměrech s námi jako s jeho dětmi a následovníky.
Nezapomínejte tedy sáhnout do Božího slova – jeho písemné komunikace s námi – a zjistit, co říká o problémech, kterým čelíte, nebo o otázkách, které si kladete.
Při čtení Bible požádejte Boha, aby k vám promlouval prostřednictvím Ducha svatého, který žije ve vás. Často mohou mít verše Písma nový význam ve světle aktuálních problémů, kterým čelíte.
Poznejte, že ticho může být důvěrné
Ticho může být také znamením Boží důvěry ve vás.
Janovo evangelium vypráví příběh o Ježíšových přátelích Lazarovi, Marii a Martě. Když Ježíš zjistil, že Lazar je nemocný, místo aby spěchal do Lazarova domu a uzdravil ho, zůstal ještě dva dny tam, kde byl (Jan 11,6). A než Ježíš dorazil do Betánie, Lazar zemřel.
Lazarovým sestrám, Marii a Martě, mohlo Ježíšovo mlčení připadat jako zanedbání – že se o ně Ježíš nezajímá a nechce jim pomoci.
To odráží mnohé z pocitů, které cítíme, když Bůh okamžitě neodpoví na naše volání o pomoc.
Ale v Ježíšově mlčení jsme spolu s Marií a Martou vtaženi do nové blízkosti Boha a pochopení jeho moci. Čtyři dny po smrti vzkřísil Ježíš Lazara z mrtvých a ukázal tak svou moc.
„Když Boha neslyšíš,“ říká Oswald Chambers v knize „My Utmost For His Highest“, „zjistíš, že ti důvěřoval tím nejintimnějším možným způsobem – naprostým mlčením, ne mlčením zoufalství, ale mlčením radosti, protože viděl, že můžeš vydržet ještě větší zjevení.“
Když je ti s člověkem naprosto dobře, je možné sedět spolu v místnosti a nepromluvit ani slovo.
V lásce může být mlčení známkou důvěrnosti.
Pro Joba bylo Boží mlčení také důsledkem hloubky jejich vztahu. Když se Satan přiblížil k Bohu, Bůh řekl: „Uvážil jsi, že mému služebníku Jobovi není na zemi nikdo podobný, muž bezúhonný a přímý, který se bojí Boha a odvrací se od zlého?“ (6706). (Job 1,8). Bůh si vybral Jóba, protože mu důvěřoval.
Pokračujte v rozhovoru s Bohem
To, že se zdá, že Bůh mlčí, neznamená, že byste o něm měli pochybovat nebo se přestat modlit.
Boží mlčení pro nás není povolením, abychom se k němu otočili zády. Naopak, je to výzva, abychom se tlačili vpřed a hledali ho ještě usilovněji.
Žalmisté modelovali volání k Bohu. David řekl: „Ach, Bože můj, volám ve dne, ale ty neodpovídáš, a v noci, ale nenalézám klidu“ (Žalm 22,2, ESV). Také Job neustále volá k Bohu a žádá ho o odpověď.
Na stránkách knihy Jobovy Bůh mlčí. Ve 38. kapitole však Bůh odpovídá – a klade Jobovi otázky. „Kde jsi byl, když jsem zakládal zemi?“ ptá se Bůh. „Řekni mi to, máš-li rozum“ (Job 38,4, ESV).
Bůh má vše pod kontrolou a měl to pod kontrolou po celou dobu. Slyšel Jobovo volání o pomoc. S důvěrou čekal na ideální čas, aby promluvil. Jóbovi připomněl:
Bůh odpovídá na modlitby.
Prozkoumej náš modlitební startovací balíček
.