Absalom, Absalom! Shrnutí

Absalom, Absalom! Shrnutí

Pamatujte si, Shmoopers, že toto shrnutí vypráví věci v pořadí, v jakém je dostáváme v knize (ne v reálném čase). Je to trochu kostrbaté – většinou jde o sérii flashbacků – takže si připoutejte pásy. (Skutečnou chronologii najdete v části „Časové osy postav“.)

A ještě jedna věc, než začneme. Je užitečné mít na paměti, že se v tomto románu zabýváme třemi různými časovými obdobími:

  1. Sutpenova rodinná historie (vyprávěná lidmi z ostatních dvou časových období).
  2. Interakce Rosy a Quentina (září 1909)
  3. Quentin a Shreve na koleji (leden 1910)

Když kniha začíná, píše se září 1909 a slečna Rosa Coldfieldová požádala dvacetiletého Quentina Compsona, aby přišel k ní domů a vyslechl si vyprávění o jejích zážitcích s legendárním Thomasem Sutpenem. Vskutku legendární, jak se brzy dozvíme.

Stejně jako Quentin i slečna Rosa žije v Jeffersonu ve státě Mississippi. Její život byl izolovaný a osamělý a ona prožívá své poslední dny v domě, který by vážně potřeboval otevřené okno. Přestože se Quentin chystá odjet na Harvard, její pozvání ho zaujme. Protože Quentin vyrostl na vyprávění o Sutpenové, je tímto příběhem silně fascinován.

Netrvá dlouho a Quentin si uvědomí, že Rosa má na Sutpena pifku. Své vyprávění začíná Sutpenovým příchodem do Jeffersonu v roce 1833 a popisuje, jak postavil Sutpen’s Hundred (svůj majetek) a oženil se se starší sestrou slečny Rosy, Ellen Coldfieldovou – měli spolu dvě děti, Judith a Henryho.

Na panství se odehrávaly nejrůznější podivné události, včetně soubojů muže proti muži. Pak začala občanská válka, Ellen zemřela a Henry zavraždil Charlese Bona. Nic z toho nám samozřejmě zatím nic moc neříká (nevíme, kdo, co, jak a proč se vlastně stalo). Po vylíčení toho všeho Rosa požádá Quentina, aby se později vrátil a vzal ji na Sutpen’s Hundred: chce si ověřit své tušení.

Quentin se vrací domů, aby o tomto příběhu přemýšlel s otcem, ale jeho otec vypráví zcela jinou verzi věcí. Když sedí na verandě před domem, pan Compson mu sdělí, co ví o Thomasi Sutpenovi od svého vlastního otce, generála Compsona – a také několik zásadních spekulací. Na základě svých vlastních předsudků a fantazií nabízí pan Compson vysvětlení, proč Sutpen odmítl Juditě povolit sňatek s Charlesem Bonem a proč Henry zastřelil Charlese Bona u bran Sutpenovy setniny. (Věci jsou pro nás stále trochu mlhavé, nebojte se.)

Pan Compson se také zabývá Sutpenovým příjezdem do Mississippi, což je příběh, který nám bude velmi povědomý, protože v průběhu knihy uslyšíme a zopakujeme různé verze. A odkud to všechno náš současný vypravěč ví? Inu, generál Compson (jeho otec, Quentinův dědeček) se se Sutpenem seznámil jednoho dne, když pronásledoval uprchlíka ze Sutpenova pozemku. Pan Compson pokračuje ve vyprávění Quentinovi o Sutpenově sňatku s Ellen Coldfieldovou a o hluboké nelibosti města vůči tomuto muži (což se, jak se ukáže, Sutpena ani v nejmenším netýká).

Ještě jste zmateni? Drž se pevně. Quentin naléhá na otce, aby se dozvěděl víc informací, včetně toho, proč Rosa cítí potřebu vylít tuhle historku zrovna jemu. V této chvíli nám pan Compson poskytne další informace o Rosině ubohém životě: její matka zemřela při porodu, vychovávala ji stará teta, otec se zavřel na půdě a zemřel hlady a její sestra Ellen se provdala za Thomase Sutpena, který je větší než ona. Slečna Rosa pečlivě sledovala dění v Sutpen’s Hundred, například to, že Henry odešel na vysokou školu a měl dobrého přítele jménem Charles Bon. Také Ellen (Sutpenova manželka, Rosina sestra) se proměnila v povrchní zámožnou ženu, která se stará jen o to, aby svou dceru oblékla do módních šatů a dohodila jí toho správného muže.

Quentin nemůže dostat z hlavy obraz staré čarodějné slečny Rosy, když čeká, až padne noc, aby ji mohl odvést do zchátralého sídla. Jeho otec mu předloží dopis, který napsal Charles Bon Juditě. Pan Compson pak pokračuje v popisu vztahu mezi Henrym a Charlesem Bonem, který je něco jako setkání venkovského chlapce s městským elegánem (Charles byl mnohem zkušenější a kultivovanější). O jedněch Vánocích si Henry přivedl Charlese Bona domů; o dalších Vánocích se Henry zřekl svého rodového práva a s Charlesem ve velkém vzteku opustil Sutpen’s Hundred. (Pořád je v tom tolik záhad, my víme! Slibujeme, že to stojí za to.)

Pan Compson se oddává nejrůznějším spekulacím o velké hádce mezi otcem a synem. Je to proto, že si Charles Bon vzal v New Orleans černošku a Henry si myslí, že jeho otec je rasista? Kdo ví. V každém případě se Henry s Charlesem vrátil do New Orleansu a viděl, jak dekadentní život tam jeho přítel vede. Když tam byl, zjistil, že Charles Bon je ve skutečnosti ženatý s kurtizánou (prostitutkou), která je shodou okolností také jeho majetkem. Tato jeho přítelkyně byla černoška, a tak – protože jsme v devatenáctém století – se vedly nejrůznější debaty o tom, zda je manželství legitimní.

Poté Henry a Charles Bon narukovali do armády, aby bojovali na straně Jihu. V průběhu čtyř let se Charles odmítl rozvést se svou ženou (stejně si myslel, že manželství není legální) a nakonec zamířil zpět do Sutpen’s Hundred odhodlán vzít si Judith. Ne tak rychle, Charlie: jen tak tak ho Henry zastřelil u brány domu a učinil tak přítrž jeho velkému plánu.

Vyprávění nyní pokračuje slečna Rosa (stále hovořící s Quentinem). Dozvěděla se, že Henry zastřelil Charlese Bona, a když se ho slečna Rosa snažila navštívit, dostala se s Clytie (Sutpenovou napůl černošskou dcerou) do potyčky. Ellen, Clytie, slečna Rosa a chudý squatter Wash Jones společně pohřbili Charlese Bona. Pak už v podstatě jen čekali, až skončí válka a Sutpen se vrátí domů.

Stále zpět v příběhu, slečna Rosa se odstěhovala do Sutpen’s Hundred. Když se Sutpen konečně vrátil z války, pustil se rovnou do obnovy plantáže a dal si za cíl slečnu Rosu oplodnit, aby mohl nahradit svého syna, který zmizel. (Hm.) Když však slečna Rosa zjistila, že si ji Sutpen chce vzít jen proto, aby zplodil syna, plantáž opustila. Slečna Rosa dokončí svůj příběh a řekne Quentinovi, jaké bylo to tušení, o kterém jsme slyšeli dříve: myslí si, že na Sutpenově stovce stále někdo žije.

Další věc, kterou si uvědomíme, je, že se ocitáme v současnosti na Harvardu, když Quentin dostane dopis od svého otce, v němž mu sděluje, že slečna Rosa zemřela. Po určitém popíchnutí od svého spolubydlícího Shrevea se Quentin rozhodne vyprávět mu příběh Sutpena, slečny Rosy a party. Shreve, který se domnívá, že už má všechno promyšlené, zasahuje do vyprávění a dokonce ho přebírá a vypráví svou vlastní, zcela subjektivní verzi událostí. (To nám vůbec nepomůže.)

Quentinovi se přece jen podaří vmáčknout do vyprávění o konci Sutpenova života: o tom, jak se mu po válce nepodařilo obnovit plantáž, utápěl své problémy v alkoholu s Wash Jonesem a založil si malý obchod s pěti desítkami. A teď to hlavní: Sutpen oplodnil vnučku Washe Jonese, kterou Sutpen odmítl, a tak… Wash Sutpena zabil kosou. Epický konec epického života.

Quentin vzpomíná na náhrobky na pozemku a na to, jak manželka Charlese Bona přivedla jejich syna Charlese Etienna, aby se podíval na hrob svého otce. Nakonec Charles Etienne přišel žít ke Clytie a Judith, které ho tajně vychovávaly. Vyrostl z něj pěkný zmetek, který pil, hrál hazardní hry a nechával se zatýkat. Pak na čas odešel a vrátil se do Sutpen’s Hundred s manželkou. Zanedlouho však on i Judith zemřeli na žlutou zimnici: naštěstí (pro koho, to nevíme jistě) se Charlesi Etiennovi nejprve narodil syn, který vyrostl v obrovského hromotluka jménem Jim Bond. (Ano, i takhle pozdě dostáváme nové postavy.)

Nyní se příběh vrací k Shreveovu úžasu nad sledem událostí. Zvláště ho zaráží, že ta slečna Rosa vycítila, že někdo žije venku v Sutpen’s Hundred poté, co tam už třiačtyřicet let nebydlel. Dozvídáme se, že když se tam tu noc s Quentinem vydala, našli tam Clytie, Jima Bonda a ještě někoho. Než se však k tomu dostaneme, Shreve a Quentin si ještě povídají o Sutpenovi.

Většina informací, které má Quentin z tohoto období, pochází z vyprávění, které Sutpen vyprávěl Quentinovu dědečkovi, generálu Compsonovi. Dozvídáme se například, že Sutpen se narodil ve srubu. Jeho rodina se přestěhovala z kopců Západní Virginie do Virginie, aby pracovala na plantáži, když byl Sutpen ještě malý chlapec. Sutpen rychle poznal rasovou a třídní hierarchii a nakonec utekl a skončil na Haiti jako správce cukrové plantáže. Jeho manželství se pokazilo, když zjistil, že jeho žena (a syn) mají „n**** krev“, a tak Haiti opustil a odešel budovat svou dynastii do Mississippi. Docela pěkné dětství.

Všechno šlo Sutpenovi dobře, dokud se na panství neobjevil Charles Bon (jeho dávno ztracený syn) se Sutpenovým synem Henrym. To představovalo přímou hrozbu pro jeho plán na ovládnutí světa, který měl v plánu. Vzpomínáte si na celou tu věc s Henrym, který se zřekl svého otce, z dřívějška? No, teď jsme se k tomu vrátili. Ale rozchod mezi Henrym a Sutpenem je velmi mlhavý. Pan Compson si sice myslí, že Sutpen Henrymu řekl, že Charles Bon je černoch, ale ve skutečnosti mu možná jen řekl, že Charles Bon je jeho bratr – a to by znamenalo, že si nemůže vzít Judith. Zdá se, že teprve později, na bitevním poli, Sutpen Henrymu řekl, že Charles Bon je zčásti černoch – a to je informace, se kterou Henry nemůže žít. V podstatě incest byl v pořádku, ale mezirasové manželství bylo velké ne.

Po válce se Sutpen pokusil obnovit své impérium tím, že oplodnil Milly, vnučku Washe Jonese. (Ano, tohle už jsme slyšeli!) Když ji však odmítl, Wash Jones ho zabil kosou (představte si velký nůž Smrtky). A aby toho nebylo málo, Wash Jones nakonec zabil svou dceru, vnučku i sebe. To nebyl dobrý den.

V této chvíli začnou Shreve a Quentin hodně spekulovat o životě Charlese Bona a jeho pohledu na všechny tyto události. Představují si jeho život v New Orleans a tady je to, o čem diskutují: Charles Bon byl matkou a právníkem připravován na pomstu Sutpenovi; oženil se s kurtizánou a měl syna Charlese Etienna; konečně se setkal se svým otcem, který ho pak neuznal; byl odhodlán se oženit s Judith a Henry byl stejně odhodlán zabránit sňatku. Chápete to všechno?“

Quentin konečně vypráví podrobnosti o své návštěvě Sutpenovy setniny se slečnou Rosou oné osudné noci. Po prudké konfrontaci s Clytie si slečna Rosa vynutí cestu nahoru. Quentin ji následuje a objeví Henryho Sutpena, který tvrdí, že přišel domů zemřít. O tři měsíce později se slečna Rosa do domu vrací, aby umírajícího Henryho zachránila. Když přijíždí se sanitkou, Clytie dům zapálí – Clytie a Henry umírají a Jim Bond odchází s křikem do divočiny. A to je vše, přátelé.

Román končí poslední otázkou Shrevea Quentinovi: „Proč nenávidíš Jih?“

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.