Arkansas Razorbacks:
Arkansas Razorbacks Athletic Director, Hunter Yurachek, možná bojuje o víc než jen o fotbalového trenéra, ale bojuje za osvobození atletiky od těch, kteří jsou zodpovědní za její zničení.
POZNÁMKA PRO AUTORY: Názory a závěry uvedené v tomto článku jsou pouze a jen moje.
UPOZORNĚNÍ AUTORŮ 2: Toto není útok na nikoho osobně a nechci ani nepodporuji ŽÁDNÉ útoky na kohokoli, o kom se v článku mluví. Programu to nepomůže o nic víc než níže diskutované problémy.
Po dvou letech ve funkci sportovního ředitele Arkansaské univerzity Hunter Yurachek již mnoha fanouškům vytřel zrak svou schopností okamžitě začít měnit basketbal Razorbacků k lepšímu. Díky tomu, že najal Erica Musselmana, basketbalový program Hogs už ve svém prvním roce překonal rekordy, které stanovila arkansaská trenérská legenda Nolan Richardson.
Hunter Yurachek se stává tím nejlepším, co se v atletice Arkansasu Razorback za poslední desetiletí stalo. Ovlivňuje arkansaskou atletiku do samých základů a někteří mohou říci, že i do půdy, na níž jsou tyto základy položeny.
Začněme Musselmanovým najmutím. Po letech průměrnosti a slabé návštěvnosti musel Juračka své působení zahájit něčím, co by si málokdo vybral. Vyhodil Mikea Andersona. Ať už se vám tento krok líbil, nebo ne, na výsledku to nic nemění. Arkansas tak zahájil další hledání trenéra.
Hunter během tohoto procesu dokázal, že je velmi schopný najít správného lídra a dát mu předpoklady k úspěchu. Ukázalo se, že to byl skvělý nábor, jehož výsledky už sklízíme, a to je teprve první rok. Tehdy jsme ještě nevěděli, že ten nábor provází něco ohromného.
Jurachek to musel zvládnout, takže začal tím, že sestavil tým a prošel náborovým procesem. Podle Mika Irwina, který byl dlouhá léta přesným historikem a zasvěceným pracovníkem Arkansasu, se v určitém okamžiku tohoto procesu na Yuracheka obrátili někteří z několika privilegovaných. Proč by neměli?“
Nemůžu si pomoct, ale napadá mě definice šílenství. Dělat stále dokola totéž s očekáváním změny výstupu. Arkansas měl v basketbalu několik dobrých trenérů. Sutton, Nolan a Anderson, musím předpokládat, že jsme zčásti tah stejných sponzorů, kteří selhávali více než deset let před Suttonem a dalších téměř deset let po Nolanovi.
Pokud bychom měli dostatek času, určitě bychom našli důkazy o něčem, co se týkalo všech dosavadních trenérů, ale pro záměr tohoto článku se tím vším nebudu zabývat. Existoval velmi dobrý důvod, proč měli pocit, že mohou přikráčet k Juračkovi a začít táhnout za jeden provaz.
Než se podíváme na to, jak nakonec Juračka pracuje proti této síti, je důležité podívat se zpět na jiného basketbalového trenéra, abychom viděli, jak probíhají další části této operace. Příběh Nolana Richardsona je jedním z nejlepších příkladů toho, jak podporovatelům procházelo dlouholeté vedení programu do záhuby.
Podle soudních dokumentů byl podle mého názoru nejhorší událostí článek Wallyho Halla, který měl obrátit fanoušky proti Nolanovi. Iniciátorem byl článek, který měl Hall napsat a který podle Nolana špatně vykresloval jeho syna. Richardson zavolal Wallymu a podle dokumentů se to rozhořelo, což vedlo k tomu, že Richardson nazval Halla buranem.
Další den však Wally Hall napsal článek, v němž fanouškům sdělil, že Nolan nazval fanoušky Arkansasu burany. Efektivně by to fanoušky přivedlo do slepé zuřivosti. Ze soudních dokumentů nevyplývá, že by Wally Hall byl požádán, aby to takto formuloval, ale je důvod se domnívat, že mohl být, že dělá přesně to, co mu řekl Broyles.
Znovu zde uvedu odkaz na právní dokumenty, abyste si celý příběh přečetli sami, protože každý fanoušek Razorbacku by ho měl znát nazpaměť. Je to velmi důležité pro dnešní budoucnost. Poté, co Wally rozpoutal bouři mezi fanoušky, byl Broyles na banketu pro Hawgs Illustrated. Během této večeře Broyles požádal Claye Henryho, aby do časopisu napsal článek, v němž by srovnal černocha používajícího buranské slovo SOB s bělochem používajícím skutečně nechutné rasové označení, které několikrát použil pro Nolana.
Broyles nezapomněl Henrymu říct, aby ve svém článku použil toto „slovo“. Vskutku charakterním činem, který si dodnes získal můj respekt, Henry řekl, že to neudělá, a neudělal to. Později měl o tomto večeru spolu s Paulem Eelsem podat svědectví.
Pravda je taková, že Arkansasu sice diktují a řídí ho z vůle stínových peněz, ale nemohou snadno fungovat, aniž by měli nějakou podporu pro své opakovaně hloupé nábory, vyhazovy a tahy s nápoji. Aby mohli tyto narativy prosazovat, musí k tomu být ochotní jedinci a Broyles měl zjevně důvod, proč se cítil dobře, když požádal Henryho, aby využil jeho výstupu k další eskalaci a zajistil psychologickou manipulaci s fanoušky, aby dosáhl toho, co chtěl.
Zajímavé je, že 8. března letošního roku Hall v článku pojednávajícím o pojmenování basketbalového hřiště po Nolanovi napsal, že jediné odpuštění, které bylo v této situaci potřeba, bylo od fanoušků vůči Nolanovi. To je sice trochu ironické, ale zdaleka ne tak daleko v říši fantazie jako Hallovo tvrzení, že se Richardson za SVÉ činy neomluvil a nejspíš ani neomluví. Později pokračuje slovy, že „vášnivě vystupoval proti nespravedlnosti, kterou cítil, že v životě utrpěl.“
Nyní se vraťme k pronájmu Musse. Yurachek řekl povzbuzovatelům, že tento nábor nebudou mít pod kontrolou, a odvedl úžasnou práci, což je pravděpodobně nejlepší nábor od dob Nolana. Člověk by si myslel, že boosters budou spokojení, ne? Vždyť určitě chtějí, aby Hogs uspěli bez ohledu na to, kdo je trenérem.
No, co se stane, když vidíte něco, co nemůžete mít? Chceš to ještě víc. A teď si představ, že jsi nechutně bohatý a nikdo ti neřekne ne. Dovedeš si představit, jak moc chtějí ti povzbuzovači získat od Juráčka zpátky nějakou kontrolu?“
Takže jak by to mohli udělat? Vraťme se na chvíli k pronájmu Chada Morrise. Víme, že někteří stínoví boostři se do toho vložili ještě předtím, než byl najat ředitel, aby dostali na místo trenéra, kterého chtěli. Během této doby využili dočasného zástupce ředitele jménem Julie Cromer Peoples, aby dostali na místo svého člověka.
V té době správní rada schválila doporučení kancléře Joea Steinmetze, aby předali kontrolu dočasnému zástupci, aby mohli jít a najmout trenéra fotbalu SEC. To by vám mělo ukázat, jak velkou moc tito sponzoři mají a jak snadné je získat to, co chtějí, od těch, kteří by to měli hlídat.
Správní rada s radostí schválila tento nábor a Arkansas by byl neznámými elitami veden dále do země. To najmutí trvalo dva roky. Padaly rekordy v tom, jak špatný byl. Bylo to nechutně trapné a Chad Morris byl nejhorší trenér, jakého jsme měli od doby, kdy jsme měli fotbalový tým.
Jurachek má teď kontrolu a půjde sehnat nejlepšího trenéra, zbaveného těch dobrých chlapců, kteří nám zničili tým. Konec. Až na to, že je tu ještě jedna malá událost, kterou je třeba vzít na vědomí, a to je náhlý tlak na to, aby správní rada měla nyní větší kontrolu při najímání. Což by dělalo přesně to, jak to zní, a sice aby se Juráčkova role při najímání trenérů daleko snadněji lanařila, kdyby se snad odchýlil od „plánu“.“
Kdo prosazuje tuhle náhlou změnu, aby správní rada mohla rozšířit kontrolu při najímání? To bude samozřejmě pan Wally Hall. Celou jeho propagandu najdete zde, ale rád bych upozornil na jednu věc, kterou ve svém příběhu vynechává. Neznámý vliv sponzorů. Spíše říká, že to všechno bylo jedno velké šťastné nedorozumění a že pokud věříte něčemu jinému, jste konspirační teoretik.
Jsem si jistý, že je to všechno náhoda. Je to náhoda, že se Hall objevuje tam, kde je třeba změnit názor, aby se mohla uskutečnit nějaká podloudná dohoda. Neexistuje pro to žádné logické vysvětlení. Tvrdit, že „těmto lidem na univerzitě opravdu záleží“, jako podklady pro tak radikální změnu, je slaměný argument.
Tady je něco, co neříká – proč na to přišel? V souvislosti s najímáním zaměstnanců se neděje nic, co by vyvolalo něco negativního, co by potřebovalo větší dohled. Pokud nepočítám to, jak Juráček řekl těm dobrým hochům, že skončili. V tom případě to dává smysl.
Ve své době jsem zažil spoustu skvělých okamžiků Razorbacků, ale ani Zázrak na Markhamu není tak skvělý, jako bude den, kdy budeme mít program fungující tak, aby tihle good ole boys přestali dělat z našich týmů terč posměchu národa.
Jde o to, že mi nevadí, že donátoři mohou diskutovat o možnostech, ale pokoušet se uzurpovat A.D., který ukázal, že to umí lépe než oni, je šílené. Kdyby tady skutečně měli pozice, už bychom je dávno vyhodili, protože neumějí řídit naše programy. Pokud o tom pochybujete, podívejte se na fotbal za nespočet let. Ano, byl tu Bobby, který to podělal, a Nutt měl nějaké jiskry, ale nedokázal se dostat přes kopec. Celkové výsledky jsou odpad.
Vzhledem k údajům za ty roky a naprosto spolehlivému Miku Irwinovi, který veřejně diskutuje o dobrých chlapcích, a základnímu logickému myšlení, mohu dojít k jedinému závěru. Hunter Yurachek je to, co Arkansas už dlouho potřeboval. Je to skoro jako bychom měli suplujícího učitele a některým dětem všechno procházelo, pak najednou jednoho dne přijdeme do třídy a tam je skutečný učitel a je po hrách.
Co to znamená pro Arkansas? Znamená to, že důležití jsme my, fanoušci. Naše přání a naše představy o programu nejsou ignorovány nebo manipulovány několika oprávněnými osobami. Aby to byla naprostá pravda, musí fanoušci vyžadovat odpovědnost od těch, kteří využívají svého postavení k manipulaci s fanouškovskou základnou.
Jurachek nepřišel jen tak a nezačal šílet. Místo toho začal tím, že uctil minulost, které se Arkansas příliš bál a byl na ni příliš pyšný, abychom mohli začít novou svěží éru razorbackého basketbalu. Doufejme, že se brzy dočkáme uzavření a čistého znovuzrození ve fotbale.