Betonica officinalis
FolkloreEdit
První zmínka o betonii se objevuje v díle římského lékaře Antonia Musy, který tvrdil, že je účinná proti čarodějnictví. Byl vysazován na hřbitovech, aby zabránil působení duchů.
Anglo-saská herbářová kniha doporučuje jeho užívání k zabránění „děsivým nočním skřetům a strašlivým zjevům a snům“. Velšské kouzlo předepisuje: abys zabránil snění, vezmi listy betonie a pověs si je na krk, jinak vypij šťávu, když jdeš spát.
Přísloví a pořekadlaUpravit
V italském přísloví se radí: „Prodej svůj kabát a kup betonii.“, zatímco španělský kompliment říká: „Má tolik ctností jako Betony.“
Použití bylinekEdit
Rostlina se běžně pěstovala ve fyzikálních zahradách lékárníků a klášterů pro léčebné účely.
Betony byla složkou „Pistoja powder“, starého léku proti artritidě a dně. Tvrdilo se také, že je účinný proti hadímu a psímu uštknutí, a věřilo se, že je lékem proti opilosti. Richard E. Banks tvrdil, že byste měli „sníst betonii nebo prášek z ní a nemůžete být ten den opilí.“
John Gerard (1597) řekl, že „to dělá člověka pisse dobrým“. Zatímco Nicholas Culpeper uvedl, že „…chrání játra a těla lidí před nebezpečím epidemických nemocí a také před čarodějnictvím“ a „…je to vzácná bylina, kterou se vyplatí mít doma“. Uvádí také, že betonii astrologicky vládne Jupiter a Beran.
Betonie se v tradiční rakouské medicíně používala také vnitřně jako čaj nebo zevně jako obklady či koupele k léčbě poruch dýchacích cest, trávicího traktu, nervového systému, kůže a gynekologických problémů.
Současní bylinkáři předepisují betonii k léčbě úzkosti, žlučových kamenů, pálení žáhy, vysokého krevního tlaku, migrény a neuralgie a k prevenci pocení. Lze ji také použít jako mast na řezné rány a vředy.