Byl Ježíš bohatý nebo chudý – a proč na tom záleží?
Když jde o bohatství a chudobu, „co by udělal Ježíš?“. Možná by byla lepší otázka: „Co dělal Ježíš?“. Jaký byl příklad našeho Spasitele, když žil v hmotném světě, když komunikoval s věcmi a lidmi, kteří ho naplňují?
Jistě, musíme následovat Ježíšův příklad. Jako křesťané (doslova „malí Kristové“) bychom se měli zajímat o to, co Ježíš říkal i co dělal. Pokud však jde o to, jak žít v hmotném světě a být podobný Kristu, může být výklad Ježíšova biblického příkladu náročný. Není to proto, že by Ježíš byl ve svém příkladu nedůsledný; je to proto, že Kristova interakce s materiálním světem byla velmi široká.
Ježíšova chudoba
Při četbě evangelií se můžeme zaměřit na Ježíšovu chudobu. V jistém smyslu bylo samotné Kristovo vtělení ochuzujícím aktem. Aby totiž Ježíš mohl vzít na sebe lidské tělo a přebývat mezi hříšnými lidmi a špínou tohoto světa, musel odložit nebeské bohatství. Takto učil Pavel v listu Filipanům 2,7, kde napsal, že Ježíš „vyprázdnil sám sebe , když přijal podobu služebníka a narodil se v lidské podobě“. Stejné učení je podstatou tohoto verše:
Vždyť znáte milost našeho Pána Ježíše Krista, že ačkoli byl bohatý, stal se kvůli vám chudým, abyste vy jeho chudobou zbohatli. (2. Korintským 8,9)
Úroveň chudoby, kterou Ježíš prožíval, můžeme vidět také při pohledu na materiální stav jeho rodiny. Většina lidí zná podrobnosti o Kristově narození, protože se o nich vypráví a slaví každé Vánoce. Příběh Ježíšova narození zahrnuje narození v cizím městě (pravděpodobně bez rodiny a přátel), uložení do jeslí (doslova krmelce) a návštěvu pastýřů – cizinců, které většina lidí považovala za vyvrhele společnosti (viz Lk 2,7).
Při popisu Ježíšovy obřízky Lukáš uvádí, že Marie a Josef obětovali dva holuby jako chrámovou oběť za Mariino očištění (viz Lk 2,22-24). 3. Mojžíšova 12,7-8 vysvětluje, že obvyklou obětí při obřízce měl být beránek, ale pokud si rodička nemohla „dovolit beránka, vezme dvě hrdličky nebo dva holuby, jednoho na zápalnou oběť a druhého na oběť za hřích. Kněz za ni vykoná smírčí obřady a bude čistá“ (3. Mojžíšova 12,8). Ježíšovi rodiče tedy zřejmě byli příliš chudí na to, aby obětovali obvyklého beránka.
Ježíš se tedy narodil do rodiny, která patřila k nižší ekonomické třídě. Vidíme, že toto hmotné postavení se nezměnilo ani o 30 let později, během Ježíšova pozemského působení. V nedávném příspěvku jsme citovali řadu Ježíšových známých učení o bohatství a chudobě v této době. Měli bychom si také všimnout Ježíšových poznámek o jeho vlastním ekonomickém postavení, například když řekl: „Lišky mají nory a nebeské ptactvo hnízda, ale Syn člověka nemá, kam by hlavu složil“ (Mt 8,20). Evangelijní vyprávění toto svědectví potvrzují.
Zdá se, že Kristus měl během svého působení jen velmi málo hmotného majetku. Uvažujme o následujících skutečnostech: Ježíš …
- kázal z vypůjčených lodí,
- rozmnožoval vypůjčené jídlo,
- jezdil na vypůjčeném oslátku,
- a byl pohřben ve vypůjčeném hrobě.
Ve skutečnosti byla většina Ježíšových materiálních potřeb, stejně jako potřeb jeho učedníků, zřejmě pokryta dary skupiny oddaných žen, které ho doprovázely. Lukáš ve svém evangeliu zmiňuje „Marii, zvanou Magdaléna, z níž vyšlo sedm démonů, a Johannu, ženu Chuzy, správce Herodovy domácnosti, a Zuzanu a mnoho dalších, které zaopatřily ze svých prostředků“ (L 8,2-3; viz také Mk 15,40-41).
Ježíšovo bohatství
Pokud bychom tento popis mohli brát jako komplexní shrnutí toho, jak Ježíš žil v hmotném světě během svého vtělení, mohli bychom dojít k závěru, že jeho příkladem byla chudoba a že náš život by měl podobně směřovat k chudobě. Evangelium však můžeme číst také se zaměřením na Ježíšovo bohatství.
Jak jsme právě uvedli, ekonomické postavení Ježíšovy rodiny v době jeho narození bylo jednoznačně chudé nebo téměř chudé. Avšak o tři roky později, když Krista navštívili mágové a přinesli mimořádně nákladné dary, se Ježíšova rodina nacházela v domě, což svědčí o pravděpodobném zvýšení ekonomického postavení Marie a Josefa (viz Mt 2,11). Později, v Lukášovi 2,41-51, autor evangelia uvádí, že Marie a Josef měli dostatečnou finanční stabilitu, aby mohli jako rodina cestovat do Jeruzaléma na oslavu velikonočních svátků – cestu, která byla vyžadována pouze od dospělých mužů, nikoli od celých rodin (viz 2. Mojžíšova 23,17).
Bible nevysvětluje podrobnosti o zlepšení finančního postavení Ježíšovy rodiny; je však pravděpodobné, že se časem stali součástí toho, co bychom označili jako ekonomickou střední třídu. Historici nám říkají, že Nazaret byl prosperujícím městem, zejména pro obchodníky, protože se nacházel v blízkosti města Seforis, luxusní římské prázdninové destinace, která se neustále budovala. Můžeme se domnívat, že Josef jako tesař (Mt 13,55) by z této možnosti stálého zaměstnání těžil. Ježíš zřejmě nakonec převzal otcovo řemeslo, protože byl později znám jako „tesař“ (Mk 6,3).
Bible také uvádí, že Ježíš sloužil a stýkal se s mnoha bohatými a vlivnými osobami, včetně Josefa z Arimatie, Nikodéma, Zachea, Leviho a některých nejmenovaných farizeů. Lukášovo evangelium zdůrazňuje zejména Ježíšovu zálibu v jídle, přijímání nákladných darů a jeho styk s bohatými lidmi. Lukáš například zaznamenává Ježíšovu účast na večírcích a jeho stolování s bohatými lidmi (viz L 5,29-32; 7,36-39; 11,37; 14,1-2). Některá stejná témata se objevují i v Janově evangeliu, které uvádí, že ke Kristovu prvnímu zázraku došlo na svatební oslavě, a později zaznamenává Ježíšovo přijetí daru v podobě drahého a luxusního parfému od Marie (viz Jan 2,1-11; 12,1-3). Všimněte si Ježíšova svědectví o sobě samém: Na základě příkladu Ježíšova života: „Syn člověka přišel jíst a pít“ (Mt 11,19).
Závěr
Co máme vyvodit o životě v materiálním světě? Ježíš během svého života zažil celou řadu ekonomických statusů. Při svém narození mohl zažít relativní chudobu, před nástupem do své služby výchovu ve střední třídě prvního století a poté dobrovolnou chudobu během své služby. Je příznačné, že Kristus nikdy neodsuzoval bohatství nebo chudobu jako takové; spíše čelil hříchům, které často vedly k bohatství nebo chudobě – mimo jiné chamtivosti, pýše, lenosti, nespravedlnosti a krádeži. Ježíš se navíc cítil dobře a byl zběhlý ve styku s bohatými i chudými.
Co pro nás znamená Ježíšův příklad? Chceme-li se podobat Kristu, musíme se naučit být spokojeni se svými hmotnými poměry, ať už jsou jakékoli (Flp 4,11). Snaha změnit své finanční postavení, ať už z chudoby na bohatství, nebo z bohatství na chudobu, se zdá být přípustná, pokud jsou naše motivy zbožné. Navíc je křesťansky správné postavit se hříchům, které vedou k nespravedlivému materiálnímu stavu, ať už jde o chudobu, nebo bohatství. Pěstování schopnosti mluvit s chudými i bohatými bude užitečnou dovedností, když se budeme snažit oslovit svět Kristovým evangeliem.
Tento článek je upraveným výňatkem z nové knihy Dr. Jonese Every Good Thing. Podrobnosti>>
Získejte nejnovější obsah časopisu Intersect – a navíc e-knihu ZDARMA.
.