Cíle ergoterapie: Krátkodobé, dlouhodobé příklady

Cíle ergoterapie: Krátkodobé, dlouhodobé příklady

Žít zdravě a plnohodnotně je přáním mnoha lidí žijících s mentálním, fyzickým a emocionálním postižením nebo zraněním. Pro různé lidi to může znamenat různé věci – od zlepšení kvality života až po úplný návrat ke všem předchozím činnostem. Ergoterapie vede k dosažení tohoto cíle dlouhou cestou. Níže uvádíme příklady různých cílů ergoterapie, včetně krátkodobých a dlouhodobých cílů pro dospělé i děti. Vysvětlujeme také součásti stanovení cílů, flexibilitu cílů a to, jak vám terapeut může pomoci stanovit a dosáhnout vašich cílů.

Co je ergoterapie?

Ergoterapie je druh terapie, který se snaží pomoci lidem s různými druhy postižení žít co nejvíce „normální“ život. Odborně vyškolení ergoterapeuti učí lidi nejen zvládat postižení, ale také naučit se s ním žít. Ergoterapeuti pracují s pacienty na všech aspektech jejich života, včetně péče o sebe, práce a zábavy. Americká asociace ergoterapie, Inc. (AOTA) zdůrazňuje, jak ergoterapie usiluje o vytvoření nezávislosti pacienta, prevenci dalších zranění a zvýšení jeho rozvoje.

Proč vytvářet ergoterapeutické cíle?

Bez cílů je obtížné mít jasnou představu o svých přáních, touhách nebo potřebách. Stanovením jasných cílů mohou ergoterapeuti a pacienti vytvořit plán jejich dosažení. Tím se stanoví odpovědnost v podobě měřitelných kritérií a časového rámce. Konečným cílem ergoterapeuta je pomoci člověku žít co nejplnohodnotnější a nejnormálnější život bez ohledu na druh postižení.

Jaké jsou součásti ergoterapeutického plánu?

Sestavení ergoterapeutického plánu znamená vytvoření hmatatelného seznamu cílů a způsobu, jak měřit úspěch při zotavování. Každý ergoterapeutický plán je jiný, protože situace každého pacienta je jedinečná a každý člověk má jiné věci, kterých chce dosáhnout. Ale i když je tento plán pro každého člověka jiný, základní dílčí otázky potřebné k sestavení plánu zůstávají stejné.

• Kdo bude práci vykonávat? Pacient, tělesní a duševní terapeuti, lékaři a pečovatelé jsou lidé, kteří budou tuto práci vykonávat.
• Co je třeba udělat? Pacient a jeho postižení určují plán ergoterapie. Každý člověk potřebuje dělat jiné činnosti. Příkladem může být výuka sebeobsluhy, učení se novým způsobům výkonu v práci, fyzické cíle, jako je zvedání nebo chůze, začlenění do „normální“ společnosti, učení se znovu mluvit nebo zvládání bolesti.
• Jak se to bude dělat? Výkon je plánován na základě toho, co je požadováno. Osoby, které zažily traumatickou událost, obdrží mentální a emocionální terapii, která jim pomůže naučit se vyrovnat s tím, co se stalo. Tělesné postižení vyžaduje, aby se lidé naučili, jak s postižením žít, a našli nové způsoby, jak plnit úkoly. Většina aktivit zahrnuje kombinaci léčby, včetně kognitivní, emoční a fyzické terapie, která pomáhá udržet tělo a mozek zdravé po celou dobu léčby i nadále.
• Kde se bude provádět? Ergoterapie probíhá v ordinacích lékařů, tělocvičnách, u pacienta doma, v práci a v komunitě. Může probíhat v jakékoli situaci, ve které by dotyčný mohl žít, pracovat nebo se bavit
• Jak dlouho bude trvat? Terapie probíhá tak dlouho, dokud není dosaženo konečného cíle stanoveného na začátku plánu.
• Jaký je konečný cíl? Konečným cílem ergoterapie je, aby člověk dosáhl toho, že bude žít co možná „normální“ život. I když některá postižení a zranění mohou pacientům trvale zabránit v návratu k určitým činnostem, ergoterapie by jim měla pomoci získat zpět co nejvíce z jejich vytouženého života, i když to znamená najít pro některé činnosti alternativy.

Jsou cíle flexibilní?

Cíle ergoterapie musí být flexibilní. Pacient se nemusí uzdravit tak rychle nebo se naučit nový úkol v časovém rámci stanoveném původním plánem. Případně může pacient postupovat rychleji, než se očekávalo. Nebo se prostě mohou změnit jeho přání či potřeby. Vzhledem k těmto možnostem jsou cíle flexibilní, aby umožňovaly změny. Flexibilní cíle umožňují pacientovi pokračovat vpřed s dosažitelnými a měřitelnými výsledky, aniž by se nechal odradit.

Jak ergoterapeuti pomáhají vytvářet cíle?

Většina lidí, včetně těch s mentálním, fyzickým nebo emocionálním postižením, dává přednost samostatnému životu. Cíle ergoterapie jsou však u každého jiné. Stanovení krátkodobých a dlouhodobých cílů závisí na typu postižení. Tyto cíle také zohledňují způsob, jakým pacient žije, pracuje a hraje si. Někdo s kognitivním postižením nemusí mít stejné cíle jako někdo s tělesným nebo emočním postižením. Ergoterapeuti spolupracují s danou osobou a jejími pečovateli, aby jí pomohli určit, jakých cílů by měla daná osoba dosáhnout, aby se dočkala zlepšení kvality života při práci, hře nebo sebeobsluze.

Ergoterapeuti používají řadu metod, aby pacientovi pomohli vytvořit dosažitelné cíle. Terapeut hovoří a naslouchá pacientovi a jeho pečovatelům. Provádí fyzické, smyslové, kognitivní a percepční hodnocení osoby. Ergoterapeuti také provádějí funkční, psychosociální, profesní, domácí a herní hodnocení, aby pomohli určit, jaká ošetření a vybavení jsou pro pacienta nezbytná k dosažení jeho cílů žít „normální“ nebo plnohodnotný život. Jakmile ergoterapeut určí, jak postižení ovlivňuje život člověka, úzce spolupracuje s lidmi zapojenými do procesu péče a sestavuje plán léčby.

Krátkodobé cíle ergoterapie

Krátkodobé cíle jsou dlouhodobé cíle rozdělené na „malé kousky“. Vytváření snadno dosažitelných cílů pomáhá pacientovi těšit se z úspěchu na cestě práce ke konečnému cíli (cílům). Krátkodobé cíle jsou dosažitelné během několika dnů, týdnů nebo dokonce měsíců. Práce na krátkodobých cílech a jejich úspěšné plnění pomáhá pacientovi učit se samostatnosti. Mezi příklady krátkodobých cílů patří např:

• Chůze po místnosti za týden
• Samostatné sprchování za měsíc
• Naučení se mluvit pět slov denně
• Přečkání hodiny na přeplněném místě
• Samostatné krmení za týdny nebo několik měsíců
• Schopnost opět zvedat zatížené předměty, od něčeho tak jednoduchého, jako je hrnek, až po těžší předměty, jako je galon mléka, za několik týdnů
• Naučit se vařit za měsíc
• Tipovat na klávesnici za několik týdnů nebo za měsíc
• Zvednout něco z podlahy
• Šplhat po žebříku
• Chůze bez berlí
• Zvětšující se rozsah pohybu v poraněné končetině za měsíc
• Péče o domácí mazlíčky nebo služební zvíře za několik týdnů nebo měsíců
• Sestlání postele nebo provádění domácích prací
• Používání počítačové myši
• Nakupování potravin
• Používání chapadla, svěrky nebo tyče k sundávání nebo zvedání věcí

Dlouhodobé cíle ergoterapie

Dosažení dlouhodobých cílů znamená, že pacient konečně dosáhl požadované úrovně „normality“.“ V ergoterapii je konečným cílem co nejplnější a nejsamostatnější život s postižením. Veškerá práce vložená do každého krátkodobého cíle se stupňuje, dokud se člověk již nemůže posunout vpřed. Je možné, že dojde k dalšímu zlepšení, ale pacient může dosáhnout lepších výkonů i bez pomoci profesionálního terapeuta. Obecně platí, že dosažení dlouhodobých cílů trvá rok nebo déle. Mezi příklady dlouhodobých cílů patří např:

• Vrátit se do práce
• Chůze bez pomoci
• Znovu se začlenit do společnosti
• Naučit se řídit invalidní vozík nebo používat hůl
• Plné používání protetické končetiny
• Naučit se číst. a psát
• Účastnit se sportu
• Řídit auto
• Žít sám
• Provádět péči o trávník
• Překonat strach ze zranění
• Jízda na kole
• Získat možnost používat zádové svaly z dlouhodobéhodlouhodobé pracovní neschopnosti
• Získání celkového pocitu pohody
• Dokončení fyzické, mentální, nebo emocionální terapii
• Dosažení toho, že už nebudete muset navštěvovat lékaře
• Získání nezávislosti se služebním zvířetem
• Získání kontroly nad strachem z pobytu v přeplněných místnostech nebo z toho, že budete napadení
• Ovládnutí násilnických sklonů
• Normální mluvení
• Cestování nebo opuštění domova

Jakmile pacient dosáhne úspěchu při plnění svých dlouhodobýchdlouhodobých cílů, může se vrátit ke své kariéře nebo začít zcela novou. Jako pomůcku na této cestě uvádíme také několik příkladů dlouhodobých kariérních cílů.

Krátkodobé cíle dětské ergoterapie

Krátkodobé cíle dětské ergoterapie často zahrnují pomoc dětem dosáhnout jednoduchých životních funkcí, jako je naučit se oblékat nebo naučit se číst a psát. Děti zatím neměly čas naučit se mnoho základních funkcí a schopností, proto je třeba je učit od samého začátku. Mezi běžné krátkodobé cíle mohou patřit např:

• Naučit se abecedu
• Sedět vedle lidí ve třídě nebo ve vícečlenné skupině.osobách
• Naučit se oblékat
• Umýt se nebo si vyčistit zuby
• Nakrmit se
• Hrát si s hračkami
• Vystřihovat tvary z papíru
• Vystřihovat z papíru
• Podávat skládání puzzle nebo jiné koordinační úkoly, například stavění ze stavebnice LEGO
• Sbírání drobných předmětů
• Učení se psát a tvořit slova nebo celé věty
• Pochopení toho, jak se jmenuje, adresa a telefonní číslo
• Kreslení základních tvarů
• Stání ve frontě na školní oběd a vybírání jídla
• Znalost rozdílů mezi dobrem a zlem

Dlouhodobé cíle ergoterapie u dětí

Dlouhodobé cíle ergoterapie u dětí se mohou překrývat s podobnými cíli u dospělých, ale často se liší v tom, že děti se stále učí, jak věci v životě dělat (ne se je znovu učit). Dospělí sice občas potřebují kompletně přeškolit všechny funkce stejně jako dítě, ale to je spíše výjimečný případ. Cíle se liší v závislosti na postižení nebo věku dítěte. Mezi běžné dlouhodobé cíle patří např:

• Naučit se fungovat bez záchvatů vzteku
• Naučit se číst
• Dělit se o hračky
• Mluvit bez koktání
• Získat kompetence v oblasti fyzické, psychické, a motorických dovednostech
• Jízda na kole
• Rozvoj koordinace ruka/oko
• Vyrůst ve fungujícího dospívajícího nebo dospělého člověka
• Sportování

Shrnuto

Pracovní terapie je velkým přínosem pro osoby se zdravotním postižením, a to jak pro dospělé, tak pro děti. Stanovení krátkodobých a dlouhodobých cílů pomáhá pacientovi postupovat vpřed a vidět pokroky, jako je zlepšení rozsahu pohybu nebo ztráta koktavosti. Samostatné fungování je důležité pro většinu lidí a stanovení těchto cílů může pacientovi pomoci dosáhnout tohoto celkového cíle – zdravého a plnohodnotného života.

.