Chicagští bezdomovci přidali k zimním starostem COVID-19

Když udeřil COVID-19, takzvaný starosta bezdomoveckého stanového městečka pokrytého viaduktem ve čtvrti Uptown na North Side přidal na seznam pravidel několik protokolů COVID-19:

Nikdo nekrade.

Žádné pálení.

Žádné využívání vytouženého místa pro žebrání déle než dvě hodiny.

A nově při tom musíte nosit masku.

„Nevíte, jestli dárce, který vám přináší peníze, nemá virus,“ řekl Tom Gordon. „Pokud tu masku nenosíš, musíš z rohu pryč. Moje pravidla. A to chrání všechny tady dole.“

Všech 20 obyvatel tábora se nechává testovat tak často, jak je to jen možné, když tábor za tímto konkrétním účelem navštíví zdravotní sestry nebo lékaři. A podle Gordona zatím nikdo nebyl na COVID-19 pozitivní.

Šest měsíců po prvním úderu pandemie nebyl podle zprávy agentury Associated Press dopad COVID-19 na bezdomovce v celé zemi tak ničivý, jak obhájci očekávali.

Podle obhájců v Chicagu je to zásluha lidí, jako je Gordon, kteří přijímají náležitá preventivní opatření, ale také občanské koalice dobrovolných lékařů, kteří se rychle zorganizovali na začátku pandemie.

„Nečekal jsem, že se tato organizace nebo toto úsilí stane tak velkým, jak se stalo,“ řekl Dr. Steve Rothschild z Rush University Medical Center, který pomohl založit skupinu, nyní známou jako CHHRGE, neboli Chicago Homelessness and Health Response Group for Equity.

To, co začalo jako telefonát mezi několika lidmi ohledně útulku ve West Side, kde Rothschild pracoval jako dobrovolník, se brzy rozrostlo v masivní koalici, do níž se zapojily tři městské agentury, řada nemocnic, útulků, advokačních skupin a další.

„Víte, spolupracovali jsme s dárci a s našimi studenty na distribuci osobních ochranných pomůcek do všech útulků. Vytvořili jsme screeningové protokoly, aby útulky mohly vyhodnotit: „Je to někdo s příznaky, u koho musíme nechat udělat testy?“

Společně s Chicagskou koalicí pro bezdomovce a samotnými bezdomovci prosadili, aby město zajistilo Porta-Potties a umyvadla v tábořištích pro bezdomovce a nahradilo tak zavřené knihovny a obchody.

Společně s městem pomohli zorganizovat a otevřít Hotel 166, který poskytl lidem ohroženým komplikacemi v důsledku COVID-19 místo k izolovanému pobytu. CHHRGE také vytvořila tým lékařů, který provádí testování v přístřešcích a tábořištích.

Chicagské ministerstvo zdravotnictví poukazuje na tyto koordinované programy, včetně hromadného testování a dostupného izolačního ubytování, že pomohly omezit výskyt COVID-19. Tato míra v některých velkých útulcích v dubnu dosáhla více než 50 %, uvedlo CDPH v odpovědi na otázky WBEZ, ale za poslední tři měsíce klesla na méně než 2 % pozitivity.

Ačkoli je však Rothschild podle svých slov hrdý na dosavadní práci CHHRGE, zima přináší nové obavy.

„Předpokládáme, že počet lidí hledajících přístřeší se v příštích několika měsících rapidně zvýší,“ řekl Rothschild, částečně proto, že méně lidí bude ochotno zůstat venku, a také proto, že předpokládá také nárůst celkového počtu bezdomovců v důsledku pandemie.

„Zejména u lidí, kteří mají dvojí bydlení nebo jsou zranitelně ubytováni … chřipka nezmizela, takže ve chvíli, kdy někdo začne kašlat, ten, kdo ho ubytovává, řekne: ‚Musíš odsud vypadnout. Už tě nebudu držet ve svém domě‘. Takže si myslím, že největším problémem bude vystěhovávání a chudoba.“

Několik odborníků jeho obavy podpořilo, včetně Julie Dworkinové, politické ředitelky Chicagské koalice pro bezdomovce.

„Očekáváme nárůst počtu bezdomovců, zejména pokud bude zákaz vystěhování zrušen,“ řekla Dworkinová.

V současné době stát Illinois zakázal pronajímatelům vystěhovat nájemníky, kteří neplatí nájemné. Ačkoli guvernér prodlužuje jeho platnost měsíc po měsíci, toto moratorium má v současné době vypršet koncem října.

Skutečnost, že by mohlo dojít k nárůstu bezdomovectví v době, kdy jsou útulky nuceny snižovat kapacitu, aby udržely lidi ve vzdálenosti 6 stop od sebe, je znepokojující, řekl Dworkin.

Chicagské oddělení služeb pro podporu rodiny, které dohlíží na třetinu ze zhruba 4 000 lůžek v městských útulcích, uvedlo, že nadále provozuje pět dalších míst, aby zohlednilo sníženou kapacitu.

Ale ani Dworkin, ani Rothschild nechtěli příliš mluvit o krátkodobých řešeních, jako je zvýšení kapacity útulků nebo například nové stany či spací pytle pro lidi žijící na ulici.

„Nemyslím si, že, víte, chceme se zaměřit na zlepšení kvality života někoho, kdo žije na ulici, myslím, že chceme, aby lidé na ulici nebyli, řekl Dworkin. „A jediný způsob, jak toho dosáhnout, je najít zdroje pro vytvoření trvalého bydlení.“

Město našlo alespoň jeden z těchto zdrojů. Vyčleňuje miliony dolarů ze zákona CARES (Coronavirus Aid, Relief, and Economic Security) na zajištění bydlení pro ty nejzranitelnější, což znamená, že více než 1000 chicagských bezdomovců získá byt.

„Ale nevím, jestli bude těchto dotací dost a jestli si lidé budou schopni najít bydlení dostatečně rychle,“ varoval Dworkin. „A dalším problémem je, že za rok až dva skončí a pak budou lidé potřebovat dlouhodobé trvalé řešení, aby měli stabilní domov.“

Pod mostem v Uptownu toto poselství – potřebu dlouhodobého řešení bydlení – někteří obyvatelé zopakovali.

Osmadvacetiletý Shaun Davis řekl, že COVID-19 jen doplňuje dlouhý seznam neměnných problémů, s nimiž se bezdomovci potýkají.

Znepokojuje ho série bodných útoků, které se letos v Chicagu staly terčem bezdomovců. A on sám byl postřelen, a to jen před několika měsíci nedaleko svého tábořiště.

„Jediná věc, která by mohla každého opravdu zachránit před zkušeností, jakou mám já, je, víte, že se děje spousta násilí na bezdomovcích, a bezdomovectví by se dalo vyléčit bydlením.“

Mariah Woelfelová je reportérkou WBEZ s všeobecným zaměřením. Můžete ji sledovat na Twitteru @MariahWoelfel.

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.