Déšť jako požehnání

Díky Bohu za vodu! Bez ní bychom nemohli přežít. O svátku Šemini Atzeret, který následuje po svátku Sukot, pronášíme zvláštní požehnání za déšť. Také v každodenních modlitbách začínáme zmiňovat Boha jako toho, který „dává vát větru a snášet dešti“. Co pro nás znamená modlit se za déšť? Co od nás modlitba za déšť vyžaduje? A jakou roli hraje déšť a voda v našem životě?“

Voda živí život

Jak dobře víme, voda je pro život nezbytná. Vyživuje nás, když ji pijeme, vaříme z ní nebo ji používáme k zavlažování plodin. Obklopovala svět, když Bůh stvořil zemi, a obklopuje plod, když roste v matčině lůně. Rostliny jsou na vodě závislé při výrobě energie při fotosyntéze. Proto rostliny vyrůstají kolem vody. Stačí se podívat na satelitní mapu jakékoli řeky a uvidíte spoustu zelené vegetace na obou březích řeky.

Modlíme se tedy, aby Bůh přinesl déšť, který vyživí naši úrodu a naplní naše nádrže. Blahodárný déšť. Ve správnou dobu. Jak říká Talmud v Masehet Ta’anit: „Den, kdy prší, je stejně velký jako den, kdy bylo stvořeno nebe a země“ (8b). Nebo jak říká rabi Levi ben Chijata v midraši: „Bez deště by země nemohla vydržet“ (Berešit Rabba, 13,3). Zejména v polopouštní izraelské zemi je voda znamením, že je to „dobrá země“ (viz Dt 8,7).

Boží moc se projevuje v dešti. Gemara rozebírá, proč je v Mišně zmínka o dešti ve druhém požehnání Amidy formulována jako „moc deště“ a ne jen jako „déšť“ (Ta’anit 2a). Mudrci na základě srovnání použití slov ve třech verších vysvětlují, že déšť přichází s mocí a odráží Boží moc. Midraš cituje rabína Hošajáše, který říká: „Moc, která se podílí na vzniku deště, je stejně ohromná jako moc všech děl stvoření“ (Berešit Rabba 13,4). Déšť je obrovská síla, kterou Bůh vložil do světa. Jeho změna i v malém rozsahu může mít velké následky pro lidi i pro celou planetu.

V řadě případů Bůh seslal ničivý déšť kvůli jednání lidí. V době potopy Bůh seslal dešťovou vodu na Noemovo pokolení, aby je potrestal za to, že se postavili proti Boží vůli. Ve verši stojí: „A potopa byla “ (Berešit 7,2). Raši vysvětluje: „Když je však snesl, snesl je s milosrdenstvím, aby, budou-li činit pokání, byli deštěm požehnání. Když však nečinili pokání, stali se potopou.“ Také prorok Samuel vyzývá Boha, aby seslal ničivý déšť, aby potrestal lid (I Samuelova 12,17). Tyto případy ukazují do krajnosti souvislost mezi tím, jak lidé jednají, a deštěm, který přichází na svět.

Dnes však existuje ještě jeden aspekt rovnice lidé-Bůh-dešť. Zatímco v minulosti Bůh přinášel deště v závislosti na jednání lidí, dnes může naše jednání ovlivnit deště, které Bůh přivádí na svět. Stručně řečeno, ovlivňujeme to, jak déšť působí na nás – v místním, regionálním i globálním měřítku.

Když se modlíme za déšť, doufáme, že naplní řeky a nádrže čistou vodou, kterou můžeme pít. S rostoucí urbanizací světa se však půda, která kdysi vsakovala dešťovou vodu, pokrývá dlažbou, která brání jejímu vsakování. Zamyslete se nad tím, kolik dešťové vody v našem městě skutečně vsakuje do země, a kolik jí odchází do okapů, dešťové kanalizace a pak do moře. Tato nová realita, která ovlivňuje velké městské oblasti, jako je Los Angeles, Phoenix a Atlanta, je poměrně výrazná i v Izraeli. Jak uvádí Israel Environment Bulletin, „do roku 2020 se očekává, že počet obyvatel dosáhne přibližně 8,4 milionu a hustota zalidnění může severně od Beeršeby dosáhnout 858 lidí na kilometr čtvereční. Do roku 2020 se očekává, že podlahová plocha na osobu v Izraeli dosáhne 40 metrů na osobu – což je dvojnásobek oproti dnešku.“ („Open Space in Israel“, Israel Environment Bulletin, sv. 29, září 2005)Během několika desetiletí se může souvislé městské osídlení pravděpodobně táhnout od severního pobřeží k jižnímu, od Naharie po Aškelon. Větší počet lidí a větší domy pro tyto lidi se promítnou do růstu města, které vydláždí velkou část pobřežní nížiny.

Je poněkud rozporuplné modlit se za blahodárný déšť a pak vydláždit půdu, která by déšť vsákla. Modlitby za déšť se týkají konkrétně deště v izraelské zemi. Říkáme: „Bože, prosím, přines nám déšť,“ a Bůh to dělá, ale deště se snášejí na centrální část Izraele, kde je značná část půdy vydlážděná, takže značná část dešťů odtéká do moře v odvodňovacích příkopech a nedoplňuje zásoby podzemních vod, které jsou potřebné pro pitnou vodu. Izrael potřebuje půdu, která by tento déšť absorbovala pro naše četné využití; oceán už má vody dost!“

Změnou klimatu navíc můžeme změnit způsob, jakým některé deště přicházejí, a přivolat na sebe ničivé deště. Déšť, který nás kdysi vyživoval, nám nakonec může škodit. Spalováním fosilních paliv v našich autech, domech, továrnách a letadlech zvyšujeme hladinu oxidu uhličitého v atmosféře. To způsobuje „skleníkový efekt“ a zvyšuje teplotu oceánů. Podle řady vědců mohou teplejší oceány způsobovat intenzivnější a ničivější hurikány, protože hurikány odebírají teplo z oceánů v hloubce až 100 metrů. To znamená, že více tepla v oceánech znamená více tepla, které tropické bouře čerpají při vytváření energie v hurikánech. Příkladem může být nejen hurikán Katrina nad New Orleansem a další hurikány nad Floridou a pobřežím Mexického zálivu, ale také intenzivnější období tajfunů ve východní Asii.

(Všimněte si, že souvislost mezi teplotou oceánů a intenzitou hurikánů je stále předmětem vědeckých diskusí. Na podporu uvedeného tvrzení uvádějí Mann, M. E., a K. A. Emanuel, 2006: „Atlantic hurricane trends linked to climate change“, EOS, 87, 233-244. Uvádějí, že „antropogenní faktory jsou pravděpodobně zodpovědné za dlouhodobé trendy v oteplování tropického Atlantiku a aktivitě tropických cyklón“. Viz také připravovaný článek v časopise Journal of Risk Analysis od Kena Bogena z Lawrence Livermore National Laboratory a Webstera et al, „Changes in Tropical Cyclone Number, Duration, and Intensity in a Warming Environment“, 9-16-05, Science.

I zde je trochu pokrytecké modlit se za déšť a pak měnit vlastní globální klima a teplotu moře tak, aby hurikány byly intenzivnější. Říkáme: „Bože, prosím, přines nám déšť,“ a Bůh to udělá tak, že pošle mírnou tropickou bouři směrem k Floridě nebo Číně, která pravděpodobně díky teplejším vodám získá velkou intenzitu a nakonec zničí úrodu a domy, kterým jsme chtěli pomoci.

Změny klimatu mohou změnit průběh deště i jiným způsobem. Globální klimatické modely předpokládají, že změna klimatu může ve vysokých zeměpisných šířkách zvýšit množství srážek o sedm až patnáct procent, což v těchto oblastech způsobí silnější a potenciálně ničivější bouře. Změna klimatu může snížit množství srážek ve středních a nízkých nadmořských výškách, což přispěje k závažnějším regionálním suchům. („Drought and Climate Change“, 2006, National Drought Mitigation Center.)

Dobré rady pro využívání vody

Existuje řada kroků, které můžeme podniknout, abychom nezmařili Boží požehnání deště. Za prvé, když nám Bůh poskytuje vodu, můžeme se snažit ji moudře využívat. Rabín Šmuel Simenowitz ve svém článku o využívání vody a židovských zdrojích uvádí řadu užitečných rad:

-Zvažte přechod na toaletu s nízkým průtokem, která sama o sobě může ušetřit několik tisíc galonů vody ročně.

-Pokud myjete nádobí ručně, snažte se nepoužívat kohoutek (nebo rozprašovač) jako mycí prostředek – použijte k tomu houbu.

-Zvažte naplnění dřezu nebo vany vodou, umytí nádobí a jeho následné jemné opláchnutí.

-Pohlédněte se po sprchových hlavicích s nízkým průtokem a přemýšlejte o kratším sprchování.

Pokud plánujete stavbu domu s příjezdovou cestou, zkuste místo běžného betonu použít propustný beton. Ten umožňuje dešťové vodě vsakovat se do země, místo aby odtékala do odvodňovacích příkopů a následně do oceánu. Za třetí, můžeme si uvědomit, jakým způsobem využíváme energii, abychom zbytečně nepřispívali ke změně klimatu a neovlivňovali tak deště.

Jednou z výzev života v Tóře je důslednost. Proto Mojžíš přikazuje židovskému lidu: „Buď upřímný k Hospodinu, svému Bohu“ (Dt: 18,13). Ramban to chápe jako pozitivní přikázání, jedno ze 613 micvot. Rav Šimšon Rafael Hirsch komentuje tento verš takto: „Nesmíme se od Boha odpoutat ani tím nejmenším vláknem svého života; musíme být s Bohem celí.“ To znamená, že Bůh musí být s námi. Modlit se za blahodárný déšť a pak změnit klima je jako modlit se za dobré zdraví a pak jíst nezdravé jídlo nebo jako modlit se za příjezd vlaku a pak vykolejit koleje. V podstatě jednáme proti svým vlastním zájmům. Proto se intenzivně modlete za déšť a snažte se udělat vše pro to, aby se v případě, že nám Bůh požehná dobrým deštěm, dostal jemně a ve správném množství k půdě a rostlinám, které ho potřebují.

Příliš často myslíme ve velkém a děláme málo. Modlíme se za mnoho jen proto, abychom podkopali své vlastní modlitby. Pronést pětiminutovou modlitbu za blahodárný déšť je poměrně snadné. Podstatně více úsilí vyžaduje žít tak, aby se blahodárný déšť neproměnil v ničivou bouři. Naše modlitby za blahodárný déšť jsou nesmírně důležité a naše činy by měly odpovídat důrazu našich modliteb. Naše činy by neměly podrývat žádoucí deště a vztah s Bohem, který chceme pro sebe a své děti. Chci nám požehnat, abychom přijali tuto obrovskou výzvu žít život s vědomím Boha a v souladu s Bohem, včetně toho, abychom měli povědomí o ekologické rovnováze. My i svět budeme díky tomu o to lepší.

Přetištěno se svolením z Canfei Nesharim.

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.