Důležitost ekotonů
Zdroj http://www.basic.ncsu.edu/segap/Vertebrate.html
Ekoton popisuje oblast, která funguje jako přechod nebo hranice mezi dvěma ekosystémy. Může to být například oblast bažin mezi řekou a břehem, mýtina uvnitř lesa nebo mnohem větší oblast, jako je přechod mezi biomy arktické tundry a lesa na severní Sibiři. Jelikož je tato oblast nevyhnutelně ovlivňována oběma sousedícími ekosystémy, je tedy důsledkem toho, že se v ekotonu vyskytuje vyšší hustota organismů a rozmanitost druhů. Toto zvýšení biodiverzity se označuje jako „okrajový efekt“.
Ekoton může vzniknout přirozeně – v důsledku abiotických faktorů, jako jsou změny ve složení půdy – ale může být také vytvořen v důsledku interakce člověka. Příkladem je mýcení lesních ploch nebo zavlažování.
Ekotony jsou považovány za oblasti s velkým ekologickým významem. Kromě toho, že poskytují prostor pro velké množství druhů, často zažívají příliv živočichů, kteří zde hledají hnízda nebo potravu. Mohou být také považovány za stanoviště s větší genetickou rozmanitostí a slouží jako mosty „toku genů“ z jedné populace do druhé. Kromě toho může ekoton fungovat jako „nárazníková zóna“ chránící sousední ekosystém před možným poškozením životního prostředí – např. mokřadní oblast může absorbovat znečišťující látky a zabránit jejich pronikání do řeky nebo ústí. Není proto divu, že ekotony přitahují velký zájem vědců.
Zdroj; http://leadnet.org/blog/post/what_we_can_learn_from_ecotones
Zdá se pravděpodobné, že vědci zabývající se životním prostředím budou ekotonům věnovat stále větší pozornost, protože představují citlivý indikátor globálních změn. V současné době se předpokládá, že zmenšení nebo posunutí hranic je důsledkem klimatických změn. Stejně tak mnoho živočichů a rostlin vyskytujících se v ekotonech se nachází na hranicích svých hranic, takže jakékoli změny místního prostředí pocítí tyto druhy jako první. Jejich činnost proto funguje jako barometr změn.