DAN RATHER: AMERICKÝ ŽURNALISTA
Dan Rather se narodil 31. října 1931 ve Whartonu v Texasu jako syn Daniela staršího (kopáč příkopů a potrubář) a Very (žena v domácnosti) a jako dítě se s rodinou přestěhoval do Houston Heights, dělnické čtvrti v Houstonu. Otcova náruživá četba formovala mladého Dana, který se začal zajímat o žurnalistiku. Když byl upoután na lůžko kvůli revmatické horečce, poslouchal rozhlasové vysílání válečných zpravodajů, jako byli Edward R. Murrow a Eric Sevareid. Rather navštěvoval základní školu Love Elementary School a Hamilton Middle School a v roce 1950 odmaturoval na John H. Reagan High School v Houstonu.
Jako první z rodiny vystudoval Dan Rather vysokou školu a v roce 1953 získal bakalářský titul v oboru žurnalistika na Sam Houston State College v texaském Huntsville u profesora Hugha Cunninghama. Ten mu v letech 1950-1953 zajistil práci v místní rozhlasové stanici KSAM, kde se Rather rychle naučil vše od psaní zpráv až po hlášení play-by-play místních sportovních událostí a zdokonalil si své ad libbingové schopnosti, které se později v jeho kariéře ukázaly jako neocenitelné. V letech 1951 až 1953 napsal Rather téměř sto článků pro univerzitní noviny The Houstonian, kde působil jako autor a později jako redaktor. Kromě toho pracoval jako reportér Associated Press a později jako reportér United Press International (1950-52). V roce 1954 Rather narukoval k námořní pěchotě Spojených států, ale brzy byl propuštěn, protože v dětství prodělal revmatickou horečku. Rather poté pracoval v rozhlase KTRH v Houstonu a v deníku Houston Chronicle, což bylo jeho první zaměstnání jako reportéra na plný úvazek. Psal zprávy, vysílal a byl reportérem, který se věnoval radnici, soudům a policii. Pokračoval také ve sportovní reportáži, což ho v roce 1959 přivedlo k první práci v televizi KTRK-Houston, kde dělal týdenní „Coaches Show“ pro Houstonskou univerzitu.
V roce 1956 se stal ředitelem zpravodajství KTRH a v roce 1959 reportérem KTRK-TV Houston, než v roce 1960 nastoupil do pobočky CBS KHOU jako ředitel zpravodajství. V té době se oženil s Jean Goebelovou, kterou poznal, když byla přijata jako sekretářka v KTRH, a měli spolu dvě děti. V KHOU se Rather soustředil na mimořádné zprávy a počasí, což byl hlavní chléb místních kanálů, a v roce 1961 prorazil na celostátní úrovni, když informoval o hurikánu Carla. Po přijetí do CBS News strávil Rather šest týdnů v New Yorku, než byl v roce 1962 poslán zpět na jih jako šéf jihozápadní redakce v Dallasu a poté v srpnu 1963 jako šéf jižní redakce v New Orleans. Spolu s Nelsonem Bentonem jako vedoucím kanceláře a Lew Woodem jako terénním reportérem byl Rather zodpovědný za zpravodajství na jihu, jihozápadě, v Mexiku a Střední Americe. Během této doby hojně informoval o rasových konfliktech na Jihu a o boji za občanská práva, informoval o jízdách za svobodou z Jacksonu v Mississippi do Charlotte v Severní Karolíně a o nástupu Jamese Mereditha na Mississippskou univerzitu. Dělal také rozhovory s významnými představiteli občanských práv, od Martina Luthera Kinga mladšího a Medgara Everse po Vivian Maloneovou a Jamese Hooda.
Jako šéf jižanské kanceláře byl Dan Rather členem týmu novinářů, kteří pokrývali návštěvu prezidenta Kennedyho v Dallasu. Byl na místě, když došlo ke střelbě, a jako jeden z prvních novinářů potvrdil prezidentovu smrt. Rather byl jedním ze dvou novinářů, kteří v Dallasu viděli Zapruderův film, a jako první jej popsal v televizi. V následujících letech se podílel na několika rozsáhlých reportážích o atentátu a Warrenově zprávě v sérii speciálů CBS News. Koncem 60. let pracoval Rather jako zahraniční a válečný zpravodaj v místech, jako je Londýn, Řecko, Indie a Čína, a také ve Vietnamu, kde vystřídal Morleyho Safera ve funkci hlavního vietnamského zpravodaje CBS News. Spolu s kameramany, jako byli Jerry Adams a Alex Brauer, Rather zaznamenával a dokumentoval každodenní život vojáků a jejich boje v místech, jako je Tam Ky a Ho Bo Wood. Natočili také reportáže o morálce vojáků a o divizi, která se ztratila a hledala tělo jednoho ze svých příslušníků, seržanta Nuñeze.
Dan Rather, který se vášnivě zajímá o vše politické, podával zprávy a komentoval politické dění v USA od svých prvních sloupků, které napsal v roce 1952 jako redaktor deníku Houstonian. V roce 1960 cestoval se svým prvním prezidentem Dwightem Eisenhowerem jako ředitel zpravodajství KHOU v Houstonu. Jako zpravodaj Bílého domu v letech 1964-1975 pozorně sledoval Johnsonovu a Nixonovu administrativu a rozsáhle informoval o aféře Watergate. Podílel se zásadním způsobem na několika speciálních reportážích CBS News, včetně „Senátu a aféry Watergate“ z 13. března 1973 a „Watergate a prezident“ z 16. srpna 1973. Rather byl stejně jako mnoho jeho kolegů často kritizován a napadán Nixonovou administrativou, zejména viceprezidentem Spirem Agnewem, který televizní zpravodajství odsuzoval jako neobjektivní „nevolenou elitu“ a komentátory jako „zaujaté“ a „nepřátelské“. Tiskové konference byly často napjaté a nepřátelské a některé Ratherovy tvrdé otázky vedly k jeho pověsti odpůrce Nixona, zejména po podivné výměně názorů v Houstonu v roce 1974. Byl také označen za odpůrce George Bushe, když s ním v roce 1988 vedl rozhovor o skandálu Írán-Contra. Když přešel na pozici zpravodaje CBS Reports a 60 Minutes a později jako moderátor večerních zpráv CBS, Rather pokračoval v informování o politických záležitostech a dodnes je ceněným komentátorem.
„Pozoruhodné na Danovi je jeho dílo. Když se podíváte na sbírku příběhů, které pokrýval, je to historie země za posledních 50 let. Byl u toho.“
Producent Jeff Fager v rozhovoru pro New York Times, 24. listopadu 2004.
V roce 1974 nastoupil Rather do legendárních Zpráv CBS, kde vedl desítku reportáží včetně některých o pitné vodě, loveckém průmyslu v USA, výzkumu rakoviny a prvního z mnoha rozhovorů s Fidelem Castrem. Podílel se také na ambiciózním čtyřdílném speciálu s názvem „Američtí vrazi“, který získal cenu Peabody. V letech 1975-1981 spolupracoval s Mikem Wallacem, Morleym Saferem a Donem Hewittem na pořadu 60 minut, který se na podzim 1978 stal nejsledovanějším pořadem nedělních večerů. Během tohoto období Rather pracoval na přibližně 160 pořadech s týmem prvotřídních producentů, mezi něž patřili Leslie Edwards, Steve Glauber, Marion Goldin, Andrew Lack, Paul Loewenwarter, William McClure, Philipp Scheffler, Igor Oganesoff a Jeanne Solomon. Stejně jako jeho kolegové i Rather dělal směs reportáží: investigativní články o sociálních, politických a ekonomických zneužíváních a podvodech (stěhovací společnosti, pesticid Phosvel, terapeuti, kteří sexuálně zneužívají své pacienty, hnědá plicní nemoc) a vysoce postavené rozhovory (George Wallace, John Connally, Barbara Jordan, Leon Jaworski, Jesse Jackson, Fidel Castro). Věnoval se také „chmýřím“ (diskotéková mánie, vrhcáby, pinballové automaty) a seznámil diváky s celou řadou důležitých témat (federální věznice s maximální ostrahou, nadměrná spotřeba cukru, karcinogenní látky v přípravcích na barvení vlasů, osud zdravotně postižených pracovníků a postižených dětí, neonacistická hnutí atd.). S chutí se věnoval své vášni pro investigativní a terénní reportáže, a tak se Rather i poté, co se stal moderátorem, podílel na řadě zpravodajských magazínů, včetně 48 hodin (1988-), CBS Reports (od roku 1993) a 60 minut II (1999-2005), kde odhalil významné příběhy včetně zneužívání v Abú Ghrajbu a rozhovoru s dcerou Stroma Thurmonda.
Kromě svých dalších povinností moderoval Rather od 70. let nedělní večerní zprávy a příležitostně také sobotní večerní zprávy. V roce 1981 nahradil Waltera Cronkitea ve funkci moderátora nejúspěšnějších a nejoceňovanějších večerních zpráv v Americe. Dan Rather byl moderátorem a vedoucím redaktorem večerních zpráv CBS čtyřiadvacet let, což je nejdelší působení v historii televize. Byl tak nejen tváří CBS, ale také symbolem kvalitního a spolehlivého televizního zpravodajství. Opakovaně byl zvolen nejlepším moderátorem a v roce 1984 byl považován za jednoho z nejvlivnějších mužů v Americe. Během otřesných událostí, jako byl pokus o atentát na prezidenta Reagana, katastrofa raketoplánu Challenger a 11. září 2001, přinášel Rather kritikou oceňované hodinové zpravodajství, které přinášelo jasnost a pocit klidu v dobách zmatku a nejistoty.
Začínaje průlomovým zpravodajstvím o hurikánu Carla, hnutí za občanská práva a atentátu na prezidenta Kennedyho v Dallasu se Rather zdokonaloval také jako novinář pracující v terénu a získával své schopnosti. Jako zahraniční a válečný zpravodaj pokrýval přímo na místě více než dvacet válek, revolucí a velkých násilných nepokojů. Kromě Vietnamu to byla například indicko-pákistánská válka v roce 1965, válka v africké Rhodesii, občanská válka v Salvadoru, palestinská „intifáda“ proti Izraeli, americká intervence v Somálsku, ale také první válka v Perském zálivu, konflikt v bývalé Jugoslávii a války v Afghánistánu a Iráku. Sledoval významné zahraniční události, od otevření Sovětského svazu na konci 80. let až po osvobození Nelsona Mandely v Jihoafrické republice a demonstrace na náměstí Nebeského klidu v Číně. Kromě krizí a konfliktů a zahraničních událostí si Rather získal pověst reportéra pokrývajícího přírodní katastrofy. Od svého průlomu s hurikánem Carla v roce 1961 Rather na místě informoval o hurikánech, zemětřeseních a záplavách, jako bylo zemětřesení v San Francisku v roce 1989 a tsunami v roce 2004. V roce 2005 sledoval ničivý hurikán Katrina a v roce 2010 byl na místě zemětřesení na Haiti.
V průběhu své kariéry vedl Rather rozhovory s některými z nejzajímavějších světových osobností, od slavných až po nechvalně známé. Dan Rather, známý tím, že klade skutečné a tvrdé otázky, vedl a stále vede hloubkové rozhovory se stovkami světových vůdců a novinářů, od Rosalynn Carterové a Jesseho Jacksona až po Saddáma Husajna. Stejně dobře si rozumí s Robertem Redfordem, Dolly Partonovou a Quentinem Tarantinem jako s Fidelem Castrem, Nelsonem Mandelou a prezidentem Billem Clintonem. Rather se také snaží dát hlas obyčejným lidem, od obětí hurikánu Katrina a vracejících se vojáků až po migrující dělníky a řidiče kamionů. V roli reportéra, zpravodaje v Bílém domě a moderátora mluvil Rather s bezpočtem lidí a jeho práce v investigativních magazínech jako CBS Reports, 60 Minutes a Dan Rather Reports mu umožnila delší rozhovory. Kromě svých Hovorů o vědě vedl Rather v roce 1977 také pořad rozhovorů Kdo je kdo. Od roku 2013 se věnuje svým zájmům rozhovory s osobnostmi televizního, filmového, hudebního a zábavního průmyslu v pořadu The Big Interview na televizní stanici AXS.
V reportáži 60 Minutes II v září 2004 Rather s odvoláním na nově získané dokumenty zpochybnil službu prezidenta George W. Bushe v texaské Národní letecké gardě v době války ve Vietnamu. Pravost těchto důkazů byla zpochybněna a Rather nakonec příběh odvolal. Tlak na televizi pokračoval a Rather v listopadu oznámil, že v březnu 2005, čtyřiadvacet let po svém nástupu, odstoupí z funkce moderátora. CBS jmenovala komisi, která dospěla k závěru, že stanice spěchala se zveřejněním nedostatečně ověřených obvinění a na kritiku reagovala pomalu. Komise však nebyla schopna dospět k závěru, zda dokumenty byly padělané, či nikoliv, a nedospěla ani k závěru, že by načasování odvysílání segmentu nebo jeho obsah řídila politická agenda 60 Minutes Wednesday. Čtyři zaměstnanci CBS byli vyzváni k rezignaci nebo dostali výpověď. Rather pro 60 Minutes nadále pracoval, než v červnu 2006 televizi opustil úplně, když mu v rozporu s ústní dohodou nebyla prodloužena smlouva. V březnu 2005 televize připravila a odvysílala retrospektivu jeho kariéry s názvem „Dan Rather: A Reporter Remembers“ (Vzpomínky reportéra). V září 2007 Rather zažaloval CBS za porušení smlouvy a různé teorie deliktů. Případ byl nakonec odvolacím soudem státu New York zamítnut. Dan Rather přešel do televize HDNet, nyní AXS TV, kde v listopadu 2006 založil zpravodajský magazín Dan Rather Reports, za který byl nominován a získal řadu ocenění.
Rather obdržel prakticky všechny pocty a ocenění v oblasti vysílací žurnalistiky, včetně mnoha cen Emmy a Peabody Awards, citací od kritických, vědeckých, profesních a charitativních organizací a různých čestných titulů z univerzit. V roce 2005 obdržel cenu Emmy za celoživotní dílo, v roce 2013 prestižní cenu National Academy of Television Arts and Sciences Trustees Award a v roce 2014 cenu za celoživotní dílo na Banff World Media Festival. I nadále je vyhledávaným přispěvatelem předních novin a časopisů a často vystupuje jako řečník na novinářská témata.
Dan Rather je plodným spisovatelem, autorem nebo spoluautorem sedmi knih, mezi něž patří The American Dream (2001), Deadlines and Datelines (1999), The Camera Never Blinks Twice: The Further Adventures of a Television Journalist (1994), I Remember (1991), The Camera Never Blinks (1977) a The Palace Guard (1974). V roce 2012 vydal své poslední memoáry Rather Outspoken and What Unites Us: Na podzim roku 2017 vyšla kniha Úvahy o vlastenectví. Rather také přispíval do rozhlasové stanice CBS News Radio týdenním vysíláním zpráv a analýz Dan Rather Reporting, které bylo v letech 1981 až 2004 slyšet na více než třech stovkách stanic po celé zemi. Psal stejnojmenný týdenní sloupek King Features Syndicate, který vycházel v letech 1998 až 2009 ve zhruba padesáti novinách, účastnil se mnoha diskusních panelů a pronesl stovky projevů po celém světě. Jeho „ratherismy“, „slovní zvláštnosti“ a texaské/jižanské/vymýšlené výrazy, které nejčastěji používá během volebních večerů, se staly námětem článků a byly sbírány všemi stranami.
Není třeba dodávat, že Dan Rather se stal velmi veřejně známou osobou jako reportér, zpravodaj v Bílém domě, korespondent pořadů jako 60 minut a CBS Reports, moderátor a vedoucí redaktor večerních zpráv CBS a šéf Dan Rather Reports. Poskytl nespočet rozhovorů, publikoval v mnoha časopisech a vystupoval v televizních pořadech. Jako stálice americké kultury byl také napodobován v pořadech jako Saturday Night Live a Simpsonovi. Kolegové a přátelé často komentují, že po osobní stránce nikdy neztratil vztah ke své rodině a Texasu a zůstal jižanským gentlemanem. Během své dlouhé kariéry si Rather získal jak kritiky, tak obdivovatele a byl zapleten do mnoha kontroverzí, ale i nadále tvrdě pracuje jako reportér a poctivý zprostředkovatel informací.