Dieta Dr. Feingolda pro ADHD
ADHD je komplexní neurobehaviorální porucha, která postihuje přibližně 6-8 % dětí školního věku ve Spojených státech. ADHD je charakterizována nepozorností, nesoustředěností, úzkostí a nadměrnou motorickou aktivitou. Děti s ADHD mají zhoršené výsledky ve škole, narušené sociální vztahy a často mají komorbidní psychické poruchy. Předpokládá se, že ADHD je ovlivněna kombinací faktorů včetně genetiky, prostředí, neurologických problémů a psychosociálních složek. Nejběžnější léčbou ADHD jsou stimulační léky, například methylfenidát (Ritalin). Vzhledem k negativním vedlejším účinkům, které tyto léky mohou způsobovat, však stále více rodičů dětí s ADHD hledá alternativní léčbu.
Feingoldova dieta je jednou z nejznámějších alternativních léčebných metod ADHD u dětí. V 70. letech 20. století vedla klinická pozorování Dr. Benjamina Feingolda k přesvědčení, že některé děti jsou geneticky predisponovány k hyperaktivnímu chování, které je vyvoláno alergickými reakcemi na potravinářské přísady a umělá barviva. Feingold uvedl, že u 50 % jeho pacientů se hyperaktivita zlepšila po zavedení stravy bez přídatných látek a umělých barviv. Od sedmdesátých let se Feingoldově práci dostalo velké pozornosti a chvály, stejně jako kritiky ve vědecké komunitě, protože jeho tvrzení byla založena spíše na pozorování než na přísných klinických studiích. Existují důkazy, že vyhýbání se alergenům a potravinovým aditivům může dětem trpícím ADHD skutečně prospět?
V dvojitě zaslepené placebem kontrolované studii byla 15 hyperaktivním dětem, které splňovaly kritéria DSM-II pro ADHD, podávána buď Feingoldova dieta, nebo kontrolní dieta po dobu 4 týdnů. Učitelé zaznamenali významné snížení hyperkinetického chování u dětí, které dostávaly Feingoldovu dietu, ale rodiče těchto dětí žádné zlepšení nepozorovali.
Jedna studie z roku 1980 zkoumala účinky potravinářského barviva právě na hyperaktivní chování. Skupina 20 hyperaktivních dětí a 20 dětí, které nebyly považovány za hyperaktivní (podle Connersovy hodnotící škály), byla přijata do nemocnice za účelem přísného sledování příjmu stravy. Děti jedly po dobu 3 dnů stravu bez potravinářských barviv a přídatných látek a bylo sledováno jejich chování. Poté jim byla podána „výzva“, která se skládala ze 100 mg nebo 150 mg potravinářského barviva (množství v rámci průměrné denní spotřeby podle údajů FDA), aby se zjistilo, jaký vliv má na chování. Vědci zjistili, že výzva v podobě potravinářského barviva negativně ovlivnila hyperaktivní chování všech 20 hyperaktivních dětí ve studii.
Dalším faktorem, který může vysvětlovat část úspěchu Feingoldovy diety, je to, že děti, které ji dodržují, často konzumují méně rafinovaného cukru. Odhaduje se, že v USA děti zkonzumují asi dvě kila cukru týdně! Konzumace velkého množství rafinovaného cukru může vyvolat hypoglykémii. Hypoglykémie může způsobit zvýšenou produkci adrenalinu za účelem udržení kontroly hladiny cukru v krvi a vysoké hladiny adrenalinu mohou způsobit neklidné nebo hyperaktivní chování. Studie z roku 1980 ukázala, že u hyperaktivních dětí pozitivně korelovalo množství zkonzumovaného cukru s destruktivním agresivním chováním (kopání, házení předmětů atd.) a hyperaktivním chováním.
Jiní badatelé zkoumali vliv eliminační diety pro alergiky na chování dětí s ADHD. Děti se vyhýbaly nejen potravinářským aditivům a barvivům, ale i potravinám, jako je pšenice, mléčné výrobky, vejce, citrusy, kukuřice a ořechy, které jsou častým zdrojem alergií. Některé z těchto studií prokázaly zlepšení příznaků spojených s ADHD po dvou nebo třech týdnech dodržování bezalergenní diety. Zdá se, že mezi alergií a hyperaktivitou existuje významný vztah, protože 70 % hyperaktivních pacientů trpí alergií.
Nová a slibná oblast výzkumu v souvislosti s vlivem stravy na ADHD je zaměřena na metabolismus mastných kyselin. Nejnovější studie ukazují, že děti s ADHD mají změněný metabolismus mastných kyselin. Jedna studie totiž srovnávala 96 chlapců s ADHD a bez ADHD a hodnotila chování a koncentrace EPA. Chlapci, kteří měli nižší koncentrace EPA v těle, měli skutečně více problémů s impulzivitou a hyperaktivitou hodnocených podle Connersovy škály.
Je důležité si uvědomit, že ADHD je komplexní porucha a vzhledem k přísným omezením Feingoldovy diety je často obtížné ji dodržovat a hodnotit. I když strava nemusí být přímou příčinou ADHD, potraviny, které konzumujeme, mají významný vliv na naše neurotransmitery a hormony. Ovlivňuje komunikační systém organismu a zdá se, že má přinejmenším zhoršující vliv na příznaky ADHD.
Brue AW & Oakland TD. (2002). Alternativní léčba poruchy pozornosti/hyperaktivity: Podporují důkazy jejich použití? Alternative Therapies in Health and Medicine, 8, 1, 68-74.
Schnoll R, Burshteyn D, & Cea-Aravena J. (2003). Nutrition in the Treatment of Attention-Deficit Hyperactivity Disorder [Výživa v léčbě poruchy pozornosti s hyperaktivitou]: A Neglected but Important Aspect: A Neglected but Important Aspect. Applied Psychophysiology and Biofeedback 28, 1, 63-75.
Cruz NV & Bahna SL. (2006). Způsobují potraviny nebo přídatné látky poruchy chování? Pediatric Annnals, 35, 10, 744-754.
Schnoll, Burshteyn, & Cea-Aravena op.cit., Brue & Oakland, op.cit., Cruz & Bahna op.cit.
Brue & Oakland, op.cit.
Cormier E & Elder JH. (2007). Diet and Child Behavior Problems [Strava a problémy s chováním dětí]: Fact or Fiction? Pediatric Nursing, 33, 2, 138-143.
Schnoll, Burshteyn, & Cea-Aravena op.cit., Cruz & Bahna op.cit., Cormier & Elder op.cit.
Schnoll, Burshteyn, & Cea-Aravena op.cit., Cruz & Bahna op.cit.
Schnoll, Burshteyn, & Cea-Aravena op.cit., Cruz & Bahna op.cit, Cormier & Elder op.cit.
Schnoll, Burshteyn, & Cea-Aravena op.cit.
Schnoll, Burshteyn, & Cea-Aravena op.cit., Cruz & Bahna op.cit, Cormier & Elder op.cit.
Schnoll, Burshteyn, & Cea-Aravena op.cit.
Schnoll, Burshteyn, & Cea-Aravena op.cit.
Schnoll, Burshteyn, & Cea-Aravena op.cit.
Cormier & Elder op.cit.
Schnoll, Burshteyn, & Cea-Aravena op.cit.
Schnoll, Burshteyn, & Cea-Aravena op.cit., Brue & Oakland, op.cit.
Brue & Oakland, op.cit.