Dlouhá kost
Dlouhé kosti jsou ty, které jsou delší než široké. Jsou jedním z pěti typů kostí: dlouhé, krátké, ploché, nepravidelné a sezamské. Dlouhé kosti, zejména stehenní a holenní kost, jsou při každodenních činnostech vystaveny největšímu zatížení a mají zásadní význam pro pohyblivost kostry. Rostou především prodloužením diafýzy, přičemž na každém konci rostoucí kosti je epifýza. Konce epifýz jsou pokryty hyalinní chrupavkou („kloubní chrupavkou“). Podélný růst dlouhých kostí je výsledkem endochondrální osifikace na epifyzární ploténce. Růst kostí do délky je stimulován produkcí růstového hormonu (GH), sekretu předního laloku hypofýzy.
Os longum
A02.0.00.011
Anatomické termíny kosti
Kategorie dlouhé kosti zahrnuje stehenní kosti, holenní kosti a lýtkové kosti nohou; pažní, vřetenní a loketní kosti paží; záprstní a nártní kosti rukou a nohou, články prstů rukou a nohou a klíční kosti neboli klíční kosti. Dlouhé kosti lidské nohy tvoří téměř polovinu výšky dospělého člověka. Další primární složkou výšky kostry jsou obratle a lebka.
Vnější stranu kosti tvoří vrstva pojivové tkáně zvaná okostice. Kromě toho je vnějším obalem dlouhé kosti kompaktní kost, hlubší vrstvou pak kost hlízovitá (houbovitá kost), která obsahuje v dřeňové dutině kostní dřeň.