Dolní čelist
Páteř
Páteř není ve skutečnosti sloup, ale spíše jakási spirálovitá pružina ve tvaru písmene S. Novorozenec má poměrně rovnou páteř. K vývoji zakřivení dochází v důsledku podpůrných funkcí páteře u člověka – tj, drží trup, udržují hlavu vzpřímenou, slouží jako kotva pro končetiny – se vyvíjejí.
S-ové zakřivení umožňuje páteři tlumit nárazy při chůzi po tvrdém povrchu; rovný sloupec by vedl rázy přímo z pánevního pletence do hlavy. Zakřivení odpovídá problému hmotnosti vnitřností. U vzpřímeného zvířete s rovným sloupcem by byl sloupec tažen dopředu vnitřnostmi. Další prostor pro vnitřnosti poskytují konkávy hrudní a pánevní oblasti.
Rozložení hmotnosti celého těla je rovněž ovlivněno esovitým zakřivením. Horní sektor do značné míry nese hlavu, střední sektor nese hrudní vnitřnosti, orgány a struktury v hrudníku, a dolní sektor nese břišní vnitřnosti. Kdyby byl sloup rovný, zatížení váhou by se zvyšovalo od hlavy směrem dolů a bylo by relativně velké u základny. Konečně esovité zakřivení chrání páteř před zlomením. Dvojitě prohnuté pružinové uspořádání je mnohem méně náchylné ke zlomeninám, než by tomu bylo u rovného sloupce.
Ochranná funkce kostry je asi nejnápadnější ve vztahu k centrální nervové soustavě, i když je stejně důležitá pro srdce a plíce a některé další orgány. Vysoký stupeň ochrany nervového systému je umožněn relativně malým množstvím pohybu a roztažnosti, které potřebují složky tohoto systému, a určitými fyziologickými adaptacemi týkajícími se krevního oběhu, mozkomíšního moku a mening, obalů mozku a míchy. Samotný mozek je těsně uzavřen v lebce připomínající schránku. Na ochraně, kterou lebka poskytuje, se podílí i hypofýza neboli podvěsek mozkový.