Jabberwocky
Posledně aktualizováno 5. května 2015, redakcí eNotes. Počet slov: Jedním z nejpřitažlivějších faktorů básně „Jabberwocky“ Lewise Carrolla je jistě naprostá nadčasovost prostředí, v němž se báseň odehrává. Chlapcovo setkání s tajemným netvorem Jabberwockem nemá žádný konkrétní historický odkaz. Tento faktor zvyšuje univerzální přitažlivost básně, neboť „Jabberwocky“ je schopen zaujmout čtenáře jakékoli doby – alžbětinské, viktoriánské, industriální, počítačové či jiné. Přestože báseň byla napsána a vydána v době vrcholného rozkvětu viktoriánské Anglie, k jejímu pochopení a vychutnání nejsou nutné žádné zvláštní znalosti této doby. Stejně tak by rozumná faksimile „Jabberwocky“ mohla být napsána v libovolném počtu historických epoch, vzhledem k tomu, že báseň neobsahuje žádné nápadné odkazy na Carrolla, jeho život nebo jeho dobu. Báseň podobnou „Jabberwockymu“ mohl napsat římský písař v Pompejích jménem Barnacus Frabjus (a jeho čtenáři, vzhledem ke své vnímavosti k divokým fantastickým bytostem obsaženým v jeho mytologii, by mu ji jistě sežrali), stejně jako nějaký beatnický bard, který se kolem roku 1960 oddával opiovým exkurzům na stránky. Jde o to, že „Jabberwocky“ překračuje pojmy času a historie, a tím, že se tak stalo, báseň stále zvyšuje počet svých čtenářů ročně po tisících, ne-li milionech.
Viktoriánská Anglie
Je zřejmé, že Carroll chtěl, aby vyprávěcí prvek jeho básně (tj. báseň „Jabberwocky“) tvořil příběh, chlapcovo hledání a setkání s Jabberwockem), aby evokoval takové mytologické bitvy, jako byl Herkulův boj s Hydrou, divokým zvířetem se sedmi dračími hlavami. Carrollovi jde v básni především o věčný boj mezi dobrem a zlem a pro mnoho (ne-li většinu) čtenářů je interpretace básně v této rovině dostačující. Pokud se však čtenáři podívají pod povrch básně, mohou „Jabberwocky“ interpretovat z hlediska doby, ve které byla napsána. Báseň „Jabberwocky“, která vyšla jako součást Carrollovy knihy Through the Looking-Glass (1872), očekávaného pokračování Alenčiných dobrodružství v říši divů (1865), debutovala na vrcholu viktoriánské éry (1834-1901), kdy Anglie procházela obrovským rozmachem, pokud jde o moc, bohatství a kulturní vliv. Anglie v té době do značné míry rozhodovala ve světě a ostatní země, jako například válkou zničená Francie, jí musely závidět její globální převahu. V roce 1872 totiž Anglie zažívala renesanci, jakou nezažila od alžbětinských dob.
Hrozba Německa
Na brány však takříkajíc bušili „barbaři“. Pro Angličany byli Prusové (germánské národy) již dlouho považováni za znepokojivou hrozbu pro „civilizovaný“ svět a v lednu 1871, necelý rok před vydáním „Jabberwockyho“, se Německo nově sjednotilo na základě císařské proklamace, což mohlo zvrátit poměr sil v Evropě a vyvolat v Británii pocit nejistoty. V „obráncích království“, jako byl Carroll, by posílení Německa a jeho „barbarských“ národů vyvolalo přinejmenším jisté znepokojení. Tento hmatatelný strach v té době otevírá zajímavý potenciální podtext zdánlivě nevinného „Jabberwocky“. Mohli by být Jabberwock, pták Jubjub a Bandersnatch (všimněte si, že tato jména mají z jazykového hlediska jistý germánský nádech), kteří jsou v básni vylíčeni jako bestiální, divocí tvorové, převlečenými germánskými „barbary“? Mohl by být hrdina básně (chlapec, který se vydal dokázat svou mužnost) symbolem Británie, která se musí vydat na cestu a zkrotit Jabberwock sílícího Německa? Ve světle tehdejšího politického prostředí mohl Carroll podvědomě vyjadřovat strach, který by v roce 1872 pociťovalo mnoho Britů.
Je však důležité zdůraznit, že interpretace, jako jsou výše zmíněné německé a africké souvislosti s „Jabberwockym“, mohou být podnětné, ale v konečném důsledku chatrné. Carroll koneckonců nebyl zrovna politicky nejaktivnějším členem viktoriánské společnosti, takže nahlížet na „Jabberwockyho“ z hlediska tehdejších geopolitických machinací může být přílišným čtením básně. Například je dobře zdokumentováno, že první sloka „Jabberwockyho“ byla napsána v roce 1855, tedy v době, kdy Německo nebylo Angličany vnímáno jako tak velká hrozba. Přesto by bylo možná naivní a troufalé myslet si, že globální šachová hra Anglie s kolonialismem ve viktoriánské éře neměla na Carrolla žádný vědomý či podvědomý vliv. V roce 1872 v Anglii narůstaly obavy z Německa a paradoxně v případě Carrolla mohly být tyto obavy oprávněné. Jak poznamenala autorka Anne Clarková v knize Lewis Carroll: Dr. Robert Scott, spoluautor řeckého lexikonu, „napsal vynikající německý překlad“ básně „Jabberwocky“ v únoru 1872, krátce poté, co se báseň poprvé objevila v knize Through the Looking-Glass o Vánocích 1871. Navíc, jak uvádí Clarková ve své knize, Scott tvrdil, že jeho překlad je originál a že Carrollova báseň je překlad! Zdá se, že už tehdy se Anglie a Německo opásaly bojem – když ne o kontrolu nad Evropou, tak alespoň o kontrolu nad autorstvím „Jabberwockyho“.
Koloniální Afrika
Německo však nebylo jediným zdrojem obav Anglie v 70. letech 19. století. Spolu s dalšími evropskými státy byla Británie hluboce ponořena do šachové partie o kontrolu strategických částí Afriky a nebude trvat dlouho a Britové a Afrikánci holandského původu budou bojovat o území v Africe v první búrské válce v letech 1880-81. V této válce se Britové a Afrikánci holandského původu utkají o území v Africe. Zajímavé je, že v době, kdy byl „Jabberwocky“ publikován, byla Afrika pro Brity zdrojem velkého úžasu a každý rok byly objevovány nové druhy rostlin a živočichů. Velmi medializované pátrání britského badatele Henryho Morgana Stanleyho po doktoru Davidu Livingstonovi v africké džungli bylo v té době v povědomí veřejnosti. Stanley našel Livingstona v roce 1871, tedy ve stejném roce, kdy poprvé vyšel tiskem „Jabberwocky“, ačkoli oficiální datum vydání knihy Through the Looking-Glass je 1872. Tato všeobecná fascinace temnými tajemstvími Afriky mohla ovlivnit Carrollovy slovní obraty v „Jabberwockym“. Pták Jubjub, Bandersnatch, strom Tumtum – liší se snad tato popisná, tonálně podmanivá jména od názvů skutečných afrických druhů, jako je bongo nebo moucha tse-tse, které byly v té době objeveny?
Conradovo Srdce temnoty
Tato africká souvislost se zdá být relevantní i pro téma hrdinského pátrání v básni v tom smyslu, že hrdina (v tomto případě chlapec pátrající po Jabberwockovi) musel často cestovat do nejtemnějších, nejvzdálenějších končin známého světa, aby zabil obávané ztělesnění zla, ať už bylo jakékoli. A za Carrollova života nebylo žádné místo ve známém světě považováno za temnější, tajemnější a potenciálně životu nebezpečnější než Afrika. Ve skutečnosti to nebude trvat dlouho a téma cesty do centra zla a zkaženosti, zasazené do Afriky, nezapomenutelně zachytí spisovatel Joseph Conrad v románu Srdce temnoty (1899), který popisuje cestu postavy jménem Marlow po řece Kongo při hledání šílence Kurtze, který mezi některými domorodci v džungli dosáhl božského postavení. Kurtz a Jabberwock jsou zástupci zla a chaosu, které se Marlow s Carrollem (v přestrojení za chlapce) snaží zneškodnit, a tím i ovládnout
.