John Marshall Harlan
John Marshall Harlan, (narozen 20. května 1899, Chicago – zemřel 29. prosince 1971, Washington, D.C.), soudce Nejvyššího soudu USA v letech 1955-1971.
Byl vnukem Johna Marshalla Harlana, který zasedal u Nejvyššího soudu v letech 1877-1911. Mladší John Marshall absolvoval v roce 1920 Princetonskou univerzitu, v roce 1923 získal magisterský titul na Oxfordské univerzitě a v roce 1924 získal právnický titul na Newyorské právnické fakultě a následující rok byl přijat do advokátní komory. Poté vykonával právnickou praxi a zastával několik veřejných funkcí, za druhé světové války sloužil v armádním letectvu a po válce pokračoval ve své prestižní advokátní praxi. V roce 1954 byl prezidentem Dwightem D. Eisenhowerem jmenován soudcem amerického odvolacího soudu a o několik měsíců později jej Eisenhower jmenoval členem Nejvyššího soudu.
Harlan se projevil jako svědomitý a pevně nezávislý člen soudu, který se vyznačoval jasnými a pečlivě odůvodněnými stanovisky. Věřil v zachování přísné dělící linie mezi federální a státní mocí a stavěl se proti tendenci Soudu pod vedením předsedy Earla Warrena zasahovat do záležitostí, které podle Harlana nespadaly do jeho přísně ústavní kompetence. Díky tomuto postoji si vysloužil pověst konzervativce, přestože některé jeho názory byly umírněné.