Jorubština
Jorubština (èdè Yorùbá) patří do větve Benue-Congo jazykové rodiny Niger-Congo. Mluví jím přibližně 28 milionů lidí, z nichž většina žije v Nigérii. Mluví se jím také v Beninu, Siera Leonu, Togu, Velké Británii a USA.
Stav
Přestože úředním jazykem Nigérie je angličtina, je jorůbá spolu s igbo a hausou kvaziúředním jazykem, který slouží jako lingua francas pro mluvčí 400 dalších jazyků, jimiž se v Nigérii mluví. V jihozápadní Nigérii, kde je soustředěna většina mluvčích jorůbštiny, se jorůbština, ačkoli není úředním jazykem, používá ve státní správě, v tištěných a elektronických médiích, na všech úrovních vzdělávání, v literatuře a ve filmu.
Přepínání kódů mezi jorůbštinou a angličtinou je pro vzdělané jorůbsko-anglické bilingvisty způsobem života. Yorùbá používají především v rodinném prostředí a ve formálních situacích, jako jsou vesnická nebo kmenová setkání. Ve formálních nebo úředních situacích používají standardní angličtinu. V neformálních situacích používají kreolizovanou formu angličtiny označovanou jako Yoruglish. Ta představuje směs anglické a yorúbské gramatiky a slovní zásoby.
Dialekty
Název yorúbština se vztahuje na kontinuum dialektů s různým stupněm vzájemné srozumitelnosti. Ethnologue uvádí 20 odlišných variet, které lze rozdělit do tří hlavních geografických nářečních oblastí vyznačujících se zásadními rozdíly ve výslovnosti a v menší míře i v gramatice a slovní zásobě:
- Severozápadní jorubština
- Jihovýchodní jorubština
- Střední jorubština
Překlad Bible v roce 1884 biskupem Samuelem Ajayi Crowtherem, jorubským mluvčím, vedl k vytvoření standardní spisovné formy jorubštiny, která byla široce přijata ve všech dialektech. Standardní jorubština je spisovná forma jazyka, která se učí ve škole a kterou lze slyšet v rozhlase a televizi. Ačkoli vychází převážně z dialektů Ọyọ a Ibadan, obsahuje prvky z jiných dialektů. Kromě toho má několik jedinečných rysů, jako je zjednodušený systém samohláskové harmonie a četné kalky neboli výpůjčky z angličtiny.
Struktura
Zvukový systém
Jorůbské slabiky se skládají ze samohlásky s předcházející souhláskou nebo bez ní. Neexistují žádné souhláskové shluky.
Samohlásky
Dialekty se liší počtem samohlásek, které mají. Standardní jorůbština má sedm orálních a pět nazálních samohlásek. Nosové samohlásky vznikají spuštěním měkkého patra, takže vzduch uniká jak ústy, tak nosem. V jorubštině neexistují žádné diftongy. Sekvence samohlásek se vyslovují jako samostatné slabiky.
|
Orální
|
Nasální
|
||||
|---|---|---|---|---|---|
|
Přední
|
Zadní
|
Přední
|
Přední
|
Zadní
|
|
| Vysoký |
i
|
u
|
ĩ
|
ũ
|
|
| Střední-high |
e
|
o
|
|||
| Mid |
ε
|
 |
ε˜
|
˜ |
|
| Low | a | ||||
- /ε/ a // jsou v pravopise reprezentovány jako ẹ respektive ọ.
- Nosové samohlásky jsou ortograficky reprezentovány jako sekvence samohláska + n, pokud následují po orální souhlásce, a jako jednoduché samohlásky, pokud následují po nosové souhlásce, např, sìn ‚doprovázet‘, mọ
‚vědět‘. - /ε˜/ je ve standardní jorubštině vzácný zvuk, který se vyskytuje pouze v několika slovech.
Souhlásky
Standardní joruba má 17 souhlásek.
| Palatální | Velární | ||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Stopky | Bezzvučný |
t
|
k
|
k͡p
|
|||||||
| Zvučný |
b
|
d
|
g
|
ɡ͡b |
|||||||
| Frizikativa | bezzvučné |
f
|
s
|
ʃ
|
h
|
||||||
| zvučné | |||||||||||
| Nosní |
m
|
||||||||||
| Boční |
l
|
||||||||||
| Klapka |
r
|
||||||||||
| Samohlásky |
w
|
j
|
- /k͡p/ a /ɡ͡b/ jsou labio-.velární souhlásky vyslovované současně, ne v posloupnosti.
- /ʃ/ = š ve slově shop.
- /j/ = y ve slově yet
- Jorůbá má slabičnou nosovku, která sama o sobě tvoří slabičné jádro a jejíž místo artikulace se mění v závislosti na zvuku, který následuje. Pokud po ní následuje souhláska, je vůči ní homogenní, např. mbọ
‚přichází,‘ ntọ’myje se,‘ nsùn’spí.“
Tóny
Jorùbá je tonální jazyk. Existují tři tóny:
| Vysoký | přízvuk, á |
| Střední | neoznačený |
| Nízký | těžký přízvuk, á |
Tóny mohou odlišit jinak stejná slova, např.g., igbá ‚kalabasa‘, igba ‚dvě stě‘ a ìgbá ‚kobylka‘, igbà ‚typ pěšího systému‘.
Gramatika
Jorůbá používá k označení gramatických vztahů pořádek slov a částice.
Podstatná jména
Jorůbá neoznačuje rod, číslo ani pád. Neexistují žádné určité ani neurčité členy. O tom, zda slovo označuje jednotné nebo množné číslo, rozhoduje jazykový kontext. Pořadí slov udává funkci podstatných jmen a zájmen ve větě.
Slovesa
Jorùbská slovesa jsou označena pro čas a aspekt. Čas a aspekt se vyjadřují částicemi, které se objevují mezi předmětem a slovesem, např:
| perfektivní značka ti | Ó ti kú ‚Byl/byla mrtvý.‘ |
| značka budoucího času á | ore mi álo ‚Přítel můj půjde.“ |
Pořádek slov
Obvyklý pořádek slov v jorubštině je subjekt-slovo-objekt, např, Bàbá ra bátá ‚Otec kupuje boty‘. Přídavná jména obvykle následují za podstatnými jmény, např. ajá funfun ‚pes bílý‘. ‚Příslovce obvykle následují po slovesech. Fokus neboli zdůrazněný prvek věty se označuje částicí ni, např. čmi ni Tolú rí ‚To já jsem viděl Tolu.“
Slovosled
Hlavními zdroji tvoření slov v jorůbá jsou derivace a reduplikace. Kromě toho byla slovní zásoba yorúbštiny obohacena výpůjčkami ze sousední hausštiny. Existují dva druhy hauských výpůjček: ty, které jsou hauského původu, a ty, které si Hausové vypůjčili z arabštiny.
| derivace | apeja ‚rybář‘ z a ‚předpona‘ + pa ‚zabít‘ + eja ‚ryba.‘ |
| reduplikace | púpò ‚mnoho‘ a púpòpúpò ‚velmi mnoho‘ |
Tady je několik běžných slov a frází v jorubštině.
| Ba wo ni. | Ahoj. |
| O da bo. | Na shledanou |
| E jo. | Prosím |
| O se. | Děkuji. |
| Buď ni. | Ano. |
| O ti. | Ne. |
| Okùnrin | Muž |
| Obinrin | Žena |
Níže jsou uvedeny yorùbské číslovky 1-10.
|
1
|
2
|
3
|
4
|
5
|
6
|
7
|
8
|
9
|
10
|
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
ení
|
čjě
|
èta
|
èrin
|
árún
|
èfà
|
èje
|
èjo
|
èsán
|
èwá
|
Písmo
Jorůbá byla až do počátku 19. století nespisovným jazykem. Překlad bible jorubským mluvčím, biskupem Samuelem Crowtherem, v roce 1884 vedl k vytvoření standardní spisovné jorubštiny, která byla široce přijata ve všech dialektech. Abeceda prošla několika změnami. Do roku 1920 se objevil stálý proud jorubské literatury, který trvá dodnes. Dnes existuje značné množství literatury, včetně knih, novin a časopisů. Jedním z nejznámějších jorubských spisovatelů je Amos Tutuola, jehož dílo bylo přeloženo do mnoha jazyků.
Jorůbá se píše latinkou upravenou pro vyjádření zvuků jorůbá pomocí digrafu gb a několika diakritických znamének včetně tečky pod písmeny ẹ, ọ a ṣ. Latinská písmena c, q, v, x, z se nepoužívají. Vysoké a nízké tóny se označují ostrými, respektive velkými přízvučnými znaménky.
|
A |
B |
D |
E |
Ẹ |
F |
G |
Gb |
H |
I |
J |
K |
L |
M |
N |
O |
Ọ |
P |
R |
S |
Ṣ |
T |
U |
W |
Y |
|
a |
b |
d |
e |
ẹ |
f |
g |
gb |
h |
i |
j |
k |
l |
m |
n |
o |
ọ |
p |
r |
s |
ṣ |
t |
u |
w |
y |
Podívejte se na článek 1 Všeobecné deklarace lidských práv v jazyce Yorùbá.
Gbogbo ènìyàn ni a bí ní òmìnira; iyì àti ẹ̀tọ́ kọ̀ọ̀kan sì dọ́gba. Wọ́n ní ẹ̀bùn ti làákàyè àti ti ẹ̀rí-ọkàn, ó sì yẹ kí wọn ó máa hùwà sí ara wọn gẹ́gẹ́ bí ọmọ ìyá.
Všichni lidé se rodí svobodní a rovní v důstojnosti a právech. Jsou obdařeni rozumem a svědomím a měli by se k sobě navzájem chovat v duchu bratrství.
.