Koloběh uhlíku
© American Chemical Society (A Britannica Publishing Partner)Zobrazit všechna videa k tomuto článku
Cyklus uhlíku, v biologii koloběh uhlíku v různých formách v přírodě. Uhlík je součástí všech organických sloučenin, z nichž mnohé jsou nezbytné pro život na Zemi. Zdrojem uhlíku, který se nachází v živé hmotě, je oxid uhličitý (CO2) ve vzduchu nebo rozpuštěný ve vodě. Řasy a suchozemské zelené rostliny (producenti) jsou hlavními činiteli fixace oxidu uhličitého prostřednictvím procesu fotosyntézy, při němž se oxid uhličitý a voda přeměňují na jednoduché sacharidy. Tyto sloučeniny využívají producenti k dalšímu metabolismu a jejich přebytek ukládají ve formě tuků a polysacharidů. Uložené produkty jsou pak konzumovány konzumními organismy, od prvoků po člověka, které je přeměňují na jiné formy. Živočichové a některé další organismy přidávají CO2 přímo do atmosféry jako vedlejší produkt dýchání. Uhlík obsažený v živočišných odpadech a v tělech všech organismů je uvolňován jako CO2 rozkladnými neboli dekompozičními organismy (především bakteriemi a houbami) v řadě mikrobiálních přeměn.
Encyclopædia Britannica, Inc.
Část organického uhlíku – zbytky organismů – se nahromadila v zemské kůře jako fosilní paliva (např. uhlí, plyn a ropa), vápenec a korály. Uhlík z fosilních paliv, vyřazený z koloběhu v prehistorické době, se nyní v obrovském množství uvolňuje jako CO2 prostřednictvím průmyslových a zemědělských procesů, přičemž jeho velká část rychle přechází do oceánů a tam je „fixována“ ve formě uhličitanů. Při nedostatku kyslíku (jako v odpadních vodách, bažinách a močálech) se část uhlíku uvolňuje jako metan
.