Mary J. Blige

Když se v červenci 1992 objevilo na trhu debutové album Mary J. Blige What’s the 411?, kritici i fanoušci byli ohromeni silnou kombinací moderního soulu a ostré hiphopové produkce, z níž čišela bolest a drsnost zpěvaččiny newyorské výchovy. Blige se okamžitě stala výraznou silou R&B a během své tři desetiletí trvající kariéry vložila do své hudby plnou sílu svého hlasu, vymítala své démony a následně zmírnila svůj styl, ale nikdy se nevzdala pozice „královny hip-hopového soulu“. Každé ze zpěvaččiných řádných studiových alb debutovalo v první desítce žebříčku Billboard 200, což podtrhuje série pěti multiplatinových titulů trvající až do vydání alba No More Drama (2001) a ocenění Grammy za nejlepší R&B album za alba The Breakthrough (2005) a Growing Pains (2007). Když v roce 2010 pokračovala v rozšiřování svého bohatého katalogu, nová generace umělců ji uváděla jako svůj vliv a vyhledávala ji ke spolupráci. Patří mezi ně například skladba „Now or Never“ od Kendricka Lamara nebo „F for You“ od Disclosure, abychom jmenovali alespoň nahrávky nominované na Grammy.

Blige se narodila v Bronxu, první roky svého života strávila v Savannah ve státě Georgia a poté se s matkou a starší sestrou přestěhovala na sídliště Schlobam v newyorském městě Yonkers. Její drsný život tam přinesl více než jen pár šrámů, fyzických i jiných, a Blige v prvním ročníku zanechala studia na střední škole a místo toho trávila čas úpravou vlasů svých kamarádek v matčině bytě a poflakováním se. Když byla v místním obchodním centru ve White Plains ve státě New York, nahrála se do karaoke přístroje, jak zpívá píseň Anity Bakerové „Caught Up in the Rapture“. Výslednou nahrávku předal Bligein nevlastní otec řediteli Uptown Records Andre Harrellovi. Harrell byl ohromen hlasem Blige a podepsal s ní smlouvu, aby zpívala jako doprovod pro místní kapely, jako je Father MC. V roce 1991 však vzal Blige pod svá křídla Sean „Puffy“ Combs a začal s ní pracovat na jejím debutovém albu What’s the 411?. Combs měl na albu What’s the 411? velký podíl, stejně jako producenti Dave Hall, Mark Morales a Mark Rooney, a stylové prvky, které přidali k jedinečnému vokálnímu stylu Blige, vytvořily ohromující album, které překlenulo propast mezi R&B a hip-hopem takovým způsobem, jako žádná jiná zpěvačka předtím. Uptown tento úspěch zúročil vydáním alba What’s the 411? Remix o rok později.

Její pokračování z roku 1995, My Life, opět obsahovalo Combsovu rukopisnou práci, a pokud stylově ustoupilo od svých městských kořenů tím, že obsahovalo méně rapového zvuku, vynahradilo to svým tématem. My Life byl plný pouličního patosu a Bligeova osobní bolest z něj zářila jako maják. K syrovým emocím na albu pravděpodobně přispěl i její bouřlivý vztah s kolegyní z Uptownu K-Ci Hailey. Období po nahrání alba My Life bylo pro Blige obtížné i z profesního hlediska, protože zpřetrhala vazby na Combse a Uptown, najala si Suge Knighta jako finančního poradce a podepsala smlouvu s MCA. Brzy však získala svou první (z několika) cen Grammy: za duet s Method Manem „I’ll Be There for You/You’re All I Need to Get By“.

Album Share My World vydané v roce 1997 znamenalo začátek tvůrčí spolupráce Blige s Jimmym Jamem a Terrym Lewisem. Album bylo pro Blige dalším hitem a debutovalo na prvním místě v žebříčku Billboard 200. V době, kdy v roce 1999 vyšlo její další studiové album Mary, se zdálo, že plnost a elegance jejího relativně konvenčního zvuku je rozvinutější, protože Blige vyzařovala klasický soulový styl, kterému pomáhal materiál od Eltona Johna a Bernieho Taupina, Stevieho Wondera a Lauryn Hill. Mary dala najevo, že pouliční přízemní styl a konfrontačnější aspekty její hudby jsou pryč, zatímco emotivní síla stále zůstává.

Tato síla také pomohla nést moderněji znějící desku No More Drama z roku 2001, hluboce osobní album, které zůstalo po hudební stránce kolektivním počinem, ale zároveň odráželo více písničkářství Blige než kterýkoli její předchozí počin. Mary J. Blige na albu No More Drama se zdála být na míle vzdálená okázalému dítěti z alba What’s the 411?, přesto bylo možné v její hudbě spatřit cestu, po níž se vydala starší, moudřejší, ale stále výrazná umělkyně. V roce 2003 se dala znovu dohromady s P. Diddym, který v tom roce produkoval většinu jejího nejednotného alba Love and Life. O dva roky později následovalo album Breakthrough, které zaznamenalo obrovský úspěch a přineslo několik významných singlů. Do vydání alba Reflections (A Retrospective) v prosinci 2006 strávil hlavní singl alba The Breakthrough, „Be Without You“, téměř rok v hitparádě R&B, zatímco pátý singl alba, „Take Me as I Am“, se v téže hitparádě držel přes čtyři měsíce.

O rok později přišla Blige s osmým studiovým albem Growing Pains. Bylo to její třetí studiové album v řadě, které se dostalo na vrchol žebříčků Billboard 200 i R&B/Hip-Hop Albums. Během turné s Robinem Thickem v roce 2008 začala Blige pracovat na albu Stronger with Each Tear, které vyšlo koncem následujícího roku a kterému chybělo jedno místo k tomu, aby se dostalo na vrchol žebříčku Billboard 200. V roce 2011 následovalo album My Life II…The Journey Continues (Act 1), na kterém se podíleli Beyoncé, Drake, Rick Ross a Busta Rhymes. Stejně jako jejích předchozích devět studiových alb dosáhlo zlatého statusu. (Jejich prvních osm překonalo zlatou hranici a dosáhlo buď platinového, nebo multiplatinového statusu). Dalším významným počinem Blige bylo účinkování v písni „Now or Never“ Kendricka Lamara z deluxe edice alba Good Kid, M.A.A.D. City, nominovaného na Grammy. A Mary Christmas, její první sváteční album, naplnilo punčochy v roce 2013.

Začátkem roku 2014 se Blige spojila s Disclosure a natočila alternativní verzi singlu „F for You“ britského tanečně-produkčního dua. O několik měsíců později se Blige – za vydatné asistence The-Dream a Christophera „Trickyho“ Stewarta a několika dalších spolupracovníků – postarala o soundtrack ke komedii Think Like a Man Too. Album se umístilo v žebříčku Billboard Top 200 na 30. místě a dostalo se také do první desítky žebříčku Billboard R&B/Hip Hop Albums. Album vyšlo u vydavatelství Epic, nikoli u jejího domovského labelu, a proto se mu nedostalo pro Blige typické propagace.

Inspirována skupinou Disclosure a dalšími žánrově odlišnými zpěváky, skladateli a producenty, kteří se objevovali ve Velké Británii, natočila v létě toho roku v Londýně své třinácté album, na kterém se podíleli například Sam Smith, Naughty Boy a Emeli Sandé a opět také Disclosure. The London Sessions, její první album pro Capitol, vyšlo v listopadu téhož roku a umístilo dva singly v první desítce žebříčku Billboard’s Adult R&B chart. Na přelomu let 2016 a 2017 Blige vydala první singly ze svého dalšího řádného studiového alba, včetně spolupráce s Kanye Westem „Love Yourself“. Mateřské plnohodnotné album Strength of a Woman vyšlo v dubnu 2017 a dále na něm hostovali DJ Khaled, Missy Elliott a Kaytranada. Album se umístilo na třetím místě žebříčku Billboard 200. Brzy se začaly hromadit ocenění za její roli v dobovém dramatu Mudbound. Především byla nominována na dva Oscary: za nejlepší herečku ve vedlejší roli a za nejlepší původní píseň (za skladbu „Mighty River“). Nově podepsala smlouvu s vydavatelstvím Republic a v letech 2018-2019 vydala několik singlů, z nichž všechny se dostaly do žebříčku Adult R&B chart. Mezi nimi byla i Nasova spolupráce „Thriving“, skladba, která se objevila před společným turné obou umělců v létě 2019.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.