‚Most špiónů‘: Recenze

admin 0 Comments Articles

‚Most špiónů‘: Recenze

Ačkoli je drama Stevena Spielberga z období studené války Most špiónů přehnaně odhodlanou oslavou poctivosti, nestrannosti a houževnatosti v americkém stylu, jeho hlavní hvězda Tom Hanks z rozhodně staromódní role hrdiny vytěžil maximum. V roli brooklynského právníka Jamese B. Donovana, který si v 90. letech znovu získal pověst Jamese Stewarta z Baby Boomers, podává Hanks dobrý výkon. Donovan, bývalý poradce OSS a asistent žalobce v Norimberku, je nucen vyjednat první výměnu špionů mezi Východem a Západem v nově rozděleném Berlíně v roce 1962 a pro dosažení svých cílů riskuje nedovolené politické šarvátky.

Na Spielbergův film je Most špiónů nezvykle tonálně nejistý, a to až do té míry, že tím může utrpět jeho kasovní úspěch

Most špiónů, jehož autorem je britský spisovatel Matt Charman a jehož scénář dopracovali Joel a Ethan Coenovi, má na hollywoodský velkofilm netradiční strukturu. Zpočátku se soustředí na zatčení sovětského špiona Rudolfa Abela (Mark Rylance), vychovaného v Tyneside, v roce 1957 v Brooklyn Heights a jeho neúspěšnou obhajobu v soudní síni, kterou vede Donovan, který navzdory oživení paranoie „rudých uprostřed nás“, podnícené procesem s Rosenbergovými, přemůže nesympatického soudce (Dakin Matthews) a zachrání Abela před elektrickým křeslem.

Spielberg důrazně přeřadí na vyšší rychlostní stupeň, když film představí výcvik pilota špionážního letounu U-2 Garyho Francise Powerse (Austin Stowell) ze strany CIA a jeho dopadení a odsouzení Sověty. Další dějová linie se otevírá, když Stasi zatkne studenta Yaleovy univerzity Frederica Pryora (Will Rogers) pro podezření ze špionáže v Postupimi. Tyto nesourodé nitky se chytře propojí, když Donovan – narychlo vyslaný do Berlína ředitelem CIA Allenem Dullesem (Peter McRobbie), aby vyměnil Abela za Powerse dříve, než bude nucen prozradit KGB americká vojenská tajemství – vezme na sebe požadavek, aby součástí dohody bylo i Pryorovo propuštění. Jeho nadřízený ze CIA (Scott Shepherd) marně mlží.

Most špiónů, který měl premiéru na newyorském filmovém festivalu, je vizuálně plynulý a technicky jistý jako všechny Spielbergovy filmy. Jeho stálý kameraman Janusz Kamiński pomohl vytvořit několik klasických spielbergovských momentů: nevyřčené přátelství mezi Donovanem a Abelem, které je jádrem filmu, se prohlubuje, když škvírou pod okenní žaluzií proniká bílé světlo; rozsáhlý mistrovský záběr Donovana projíždějícího S-Bahnem do východního Berlína přetváří prožitek úžasu známý ze Spielbergových sci-fi filmů. Spielberg si také libuje v Donovanově prozíravém právnickém umění, které ho spojuje se slavnějšími právníky v podání Anthonyho Hopkinse a Daniela Day-Lewise ve filmech Amistad, respektive Lincoln.

Na Spielbergův film je však Most špiónů nezvykle tonálně nejistý, a to do té míry, že tím může utrpět jeho kasovní úspěch. Diváci, kteří očekávají thriller z období studené války, budou litovat absence napětí jako u Johna le Carrého – nebo vyvrcholení, které by bylo stejně nervy drásající jako dlouhý pochod špiona KGB Karla v závěru minisérie BBC Smileyho lidé z roku 1982 přes Glienickeho most, kde Spielbergův film také vrcholí.

Byli to pravděpodobně Coeni, kteří hledali příchuť zběsilé studenoválečné komedie Billyho Wildera Raz, dva, tři, kdo zesílil absurdní komiku Donovanových bizarních setkání s nesourodě okázalým právníkem (Sebastian Koch), zastupujícím východoněmecké zájmy, a mužem KGB (Michail Gorejev), podobným Peteru Lorreovi, který se vydává za právníka zastupujícího rozjařenou ženu a děti, jež tvrdí, že jsou Abelovou rodinou. Donovanova chladná hlava je mezitím možná dědictvím po morálně zkompromitovaném korporátním šplhounovi Jacka Lemmona ve Wilderově filmu Byt. Spielbergovy dialogové scény však postrádají tempo a jedovatost těch Wilderových a nepřekvapí, že mu více vyhovuje ukázat, jak vyvíjející se respekt, který sdílejí unavený, ale cílevědomý Donovan a ušlápnutý, i když stoický Abel, snadno překonává jejich ideologické rozdíly.

Amy Ryanová má nevděčnou roli Donovanovy manželky ve scénách, které ukazují, jak jeho podpora Abela – a proti nacionalistickým náladám – stojí ji i jejich děti klid. Domácí scény jsou nejméně rozvinuté.