Nosohltanové polypy
Nosohltanové polypy
Nosohltanové polypy jsou poměrně vzácné léze u koček, které, pokud jsou dostatečně velké, mohou být důležitou příčinou chronických příznaků horních cest dýchacích. Několik zpráv popisuje klinický obraz a léčbu tohoto onemocnění u koček, což může odrážet zvýšenou incidenci nebo může být jednoduše důsledkem zvýšeného povědomí o této lézi. Byla nalezena pouze jedna kazuistika nazofaryngeálních polypů u psů. Věk při prezentaci, příznaky, histologický vzhled polypu, léčba a pooperační průběh u tohoto psa byly podobné jako u koček.
Původ a etiopatogeneze: Etiologie a patogeneze nazofaryngeálních polypů není zcela objasněna. Spekulace se soustředí na vrozený nebo zánětlivý původ.
Eustachova trubice a bubínková dutina (střední ucho) vycházejí z prvního hltanového vaku (tubotympanální reces) a předpokládá se, že nazofaryngeální polypy vznikají v důsledku vrozeného defektu tohoto tubotympanálního recesu. Žádné jiné vrozené vady spojené s polypy nebyly popsány, takže tato hypotéza je slabá. Přesto se tato léze u mladých koček vyskytuje.
Byl navržen také zánětlivý podklad vzniku nazofaryngeálních polypů. Tato hypotéza je alespoň částečně založena na obvyklé histologické charakteristice polypů, zejména na přítomnosti zánětlivých buněk v dobře vaskularizované pojivové tkáni. Toto stromální jádro je obvykle pokryto respiračním epitelem. Zánětlivá složka je konzistentním nálezem, ale není známo, zda je příčinou vzniku polypů.
Není také jisté, zda je místem vzniku polypů sluchová trubice nebo střední ucho. Jedna zpráva o čtyřech případech poskytla důkazy pro sluchovou trubici jako místo vzniku. Všechny kočky v této sérii byly mladší dvou let a měly krátkou klinickou anamnézu respiračního onemocnění bez klinických příznaků nebo klinických či radiografických důkazů postižení středního ucha. Byl učiněn závěr, že onemocnění středního ucha není primárním faktorem při vzniku polypů.
V další zprávě o čtyřech případech byly postižené kočky ve věku od dvou do pěti let. Tři z těchto koček měly klinické příznaky zánětu středního ucha buď před nástupem respiračních příznaků, nebo po něm. U jedné kočky byly nalezeny polypy ve vnějším zvukovodu i v nosohltanu. Histologicky byly tyto léze navzájem podobné. Tento případ poskytl důkaz, že tyto polypy vznikly v souvislosti s chronickým zánětem středního ucha, který pravděpodobně zasáhl bubínek.
Signalizace a přítomné klinické příznaky: Nosohltanové polypy jsou diagnostikovány častěji u mladých koček (s průměrným věkem v době diagnózy 1-1/2 roku) než u starších koček. Nicméně léze byla rozpoznána i u koček mladších 6 měsíců a až do 15 let. Nebyla zjištěna žádná predispozice pohlaví nebo plemene.
U koček s nazofaryngeálními polypy byla zaznamenána široká škála prezentačních příznaků. Nejčastějšími příznaky jsou částečná obstrukce horních cest dýchacích včetně respiračního stridoru, dyspnoe, výtoku z nosu, kýchání, kašle a dysfagie. Méně časté příznaky zahrnují otitidu, typicky otorheu, ušní dráždění a vestibulární příznaky, jako je záklon hlavy.
Diagnostika: Diagnóza je založena na nálezu útvaru měkkých tkání nad měkkým patrem, v nosohltanu nebo ve vnějším zvukovodu. K vizualizaci léze je obvykle nutné vyšetření oro- a nazofaryngu anestezovaných koček. Kaudální okraj měkkého patra lze vytáhnout dopředu netraumatickým háčkem, aby bylo možné prohlédnout útvar, a zubní zrcátko umístit do kaudální části hltanu, aby bylo možné zhodnotit oblast nad měkkým patrem. Polypy se jeví jako lesklé, stopkaté, červené, růžové nebo šedavé útvary v nosohltanu. Doporučuje se také otoskopické vyšetření k posouzení zvukovodů a bubínků na známky zánětu středního ucha, zatímco je kočka v anestezii, protože většina koček s polypy v nosohltanu má zánět středního ucha. Doporučuje se také rentgenové vyšetření bubínku k posouzení, zda nedošlo k destrukci kostí. V některých případech, kdy jsou rentgenové snímky neprůkazné, lze použít počítačovou tomografii. Hematologické a sérové biochemické hodnoty u koček s nazofaryngeálními polypy jsou obvykle bez pozoruhodností. V jedné studii byl u dvou ze tří koček izolován kalicivirus.
Léčba: Chirurgická resekce je jedinou popsanou úspěšnou léčbou nazofaryngeálních polypů. Chirurgické odstranění polypu trakcí je jednoduché a obvykle nekomplikované. Retrakce kaudálního okraje měkkého patra může být v některých případech dostatečná k tomu, aby umožnila odstranění polypu pomocí Allisových kleští s použitím trakce na bázi připojeného pediklu. V některých případech však volný (kaudální) okraj měkkého patra vyžaduje naříznutí pro zlepšení přístupu.
Provedení osteotomie bulbu u koček s nazofaryngeálními polypy může být nezbytné, pokud je zasaženo střední ucho. Přestože riziko komplikací je značné, někteří veterinární chirurgové doporučují ipsilaterální osteotomii bulbu u každé kočky s nazofaryngeálním polypem. Toto doporučení vychází z uváděné míry recidivy až 35 % bez osteotomie bulbu, ale pouze 2 % s osteotomií bulbu.
Dočasný pooperační Hornerův syndrom (ptóza, mióza, prolaps třetího víčka, enoftalmus) je nejčastější komplikací osteotomie bulbu. Mezi další komplikace patří dočasné nebo trvalé známky ochrnutí vestibulárního nervu (záklon hlavy, nystagmus a ataxie) nebo vzácně ochrnutí lícního nervu (pokles rtů, slinění slin, absence palpebrálního reflexu. Jinak je prognóza úplného uzdravení po polypektomii dobrá.
-autor: Suliman AlGhazlat, ročník 2002
-redigoval: Evan Janovitz, patolog ADDL
1. Pope ER, Constintinescue GM, 2000: Feline respiratory tract polyps. Kirk’s Current Veterinary Therapy 13: 794-796.
2. Parker a Binnington AG: 1984, Nasopharyngeal polyps in cats: three case reports and a review of the literature. JAVMA 21: 473.
3. Cameron JG, Dill-Macky E, Hodson DR: 1994, Nasopharyngeal polyp in a cat. Australian Veterinary Practitioner March, 1994.
4. Seitz SE, Losonsky JM, Maretta SM; 1996, Computed tomographic appearance of inflammatory polyps in three cats. Veterinary Radiology and Ultrasound (Veterinární radiologie a ultrazvuk). 37: 99-104.
5. Fingland RB, Gratzek A, Vorhies MW, Kirpensteijn J, 1993: Nasopharyngeal polyp in a dog. J Am Anim Hosp Assoc. 29: 311-314.
6. Kapatin A, Matthiesen OT, Noon K, Church ET, Scavelli TD, Patnaik AK: 1989, Results of surgical treatment of nasopharyngeal inflammatory polyps in 31 cats. Veterinary Surgery, 18: 59.