Ohanapecosh
Místo:
Přístup: JV roh parku
Přístup: Ohanapecosh se nachází v majestátním starém lese na břehu křišťálově čisté kaskádovité řeky stejného jména a vítá návštěvníky v bujném, smaragdovém jihovýchodním cípu národního parku. Ohanapecosh leží v nadmořské výšce pouhých 1 900 metrů a je obklopen hlubokým pralesem, což je docela kontrast k vysokohorským loukám a sněhovým polím ve vyšších polohách parku. Návštěvníci v Ohanapecoshi nenajdou žádné ubytování ani stravovací služby jako v Longmire, Sunrise a Paradise, ale mohou si postavit stan nebo karavan v příjemném kempu v parku. Vzhledem k nízké nadmořské výšce a chráněnému prostředí v Ohanapecoshi (leží trochu v dešťovém stínu) se kemp otevírá dříve a zavírá později než kempy Cougar Rock a White River.
Ohanapecosh leží jen 10 mil severně od Packwoodu, kde je k dispozici ubytování a stravování. Po mnoho let však v Ohanapecoshi stála chata, která sloužila hostům, kteří si chtěli užít horké prameny v oblasti. Horké prameny Ohanapacosh se skládaly z více než tuctu pramenů (některé horké až 120 F), které vytékaly ze zalesněné lavice do řeky Ohanapecosh. V roce 1913, kdy se tato oblast nacházela na území národních lesů, založila Eva O’Nealová u pramenů komerční stanový tábor. Vzhledem k rostoucí popularitě pramenů u nich místní podnikatel N. D. Tower v roce 1921 vybudoval letovisko. V té době se k pramenům sjížděly tisíce lidí kvůli jejich údajným léčebným účinkům.
S pomocí investora Dr. Alberta W. Bridge si Tower objednal silničáře, aby k pramenům postavili silnici z Packwoodu. Ze západu to však bylo 16 mil pěšky po stezce. Silnice přes Stevensův kaňon bude otevřena až v roce 1957. Do roku 1925 postavili Bridge a Tower kromě stanového tábora a několika chatek také malý hotel a dvoje lázně. S prameny měli velkolepé plány na vybudování velkého letoviska a sanatoria podobného tomu v Hot Springs v Arkansasu (dnes národní park). Správci národního parku Mount Rainier si dlouho přáli získat Ohanapecosh a nevidět jeho intenzivní rozvoj.
V roce 1931 byl národní park Mount Rainier rozšířen na východ o 34 000 akrů až ke Kaskádovému hřebeni. Horké prameny Ohanapecosh se nyní nacházely na území parku a letovisko mohlo pokračovat v dosavadním malém rozsahu. Během Velké hospodářské krize se v Ohanapecoshi utábořilo mnoho lidí s revmatismem a dalšími neduhy, kteří se týdny a měsíce máčeli v betonových bazénech nebo v lázních. A přestože ve čtyřicátých letech 20. století byly v letovisku nakonec přistavěny další chatky, jejich vybavení bylo považováno za nevyhovující a dělalo parku ostudu.
Představitelé parku plánovali provoz letoviska ukončit, ale nový majitel se ujal řízení, které se protáhlo na několik let. V roce 1960 však bylo středisko uzavřeno a do roku 1967 byly všechny budovy odstraněny.
Ze starého střediska, lázní a namáčecích bazénů nezbylo nic. Správa parku nechala prameny vrátit do přírodního stavu. V návštěvnickém centru si můžete prohlédnout staré fotografie letoviska a poté si vzít brožuru s vlastním průvodcem a vydat se na nádhernou procházku přírodou k pramenům. Z pramenů dnes zbyly jen bažinaté vývěry, které se tiše vlévají do nedaleké řeky. Nejsou tu žádná koupaliště, ale pokud vás to nutí, můžete se kdykoli vykoupat v řece. Má osvěžujících 40 stupňů Celsia.
Po celé léto rangers vedou procházky a přednášky o horkých pramenech a dalších aspektech parku. Mnoho programů se koná v amfiteátru, kde se také konají večerní programy pro táborníky. Tábořiště, největší v parku se 188 místy, přijímá rezervace a je otevřeno od konce května do poloviny října.
Z Ohanapecoshe nebo z jeho blízkosti začínají nádherné túry. Návštěvnické centrum je dobrým zdrojem informací o pěší turistice a lze zde zakoupit širokou škálu turistických průvodců, knih a map. Vynikajícím výletem vhodným pro děti přímo z Ohanapecoshe je 2,7 míle dlouhá smyčka k velkolepým Stříbrným vodopádům. Čtyřicetimetrový vodopád hřmí úzkou skalní propastí do třpytivého bazénu.
Další velkolepá a nenáročná túra vhodná pro rodiny je k Háji patriarchů. Vydejte se podél řeky Ohanapecosh na svěží ostrov ukrývající prastarý katedrální les s vysokými západními červenými cedry a douglaskami. Některé z těchto obrovských stromů jsou staré více než 1000 let. Výlet je nenáročný a dlouhý 1,3 km tam a zpět od silnice Stevens Canyon Road nebo delší 5,0 km tam a zpět od Ohanapecosh.
Další celodenní túry v oblasti zahrnují stezku East Side Trail u řeky, klidnou stezku Cowlitz Divide Trail, vzrušující stezku Shriner Peak Trail k jedné z historických požárních rozhleden v parku a stezku Laughingwater Trail k odlehlým a v hlubokém lese zasazeným jezerům Three Lakes. Stezka Laughingwater Trail je také jednou z mála stezek v parku přístupných jezdcům na koních. Navazuje na stezku Pacific Crest Trail a nabízí dlouhé výlety jak pro jezdce na koních, tak pro turisty s batohem na zádech.
A pokud vás zajímá, odkud pochází slovo Ohanapecosh – existují různá vysvětlení jeho původu. Jedním z nejčastěji přijímaných je, že jde o indiánské jméno z Horního Cowlitzu, které znamená „čistý proud nebo hluboká modř.“
– Craig Romano
