Otec moderní výpočetní techniky: Turingův odkaz
Alan Turing, tvář nové bankovky v hodnotě 50 liber, je považován za klíčovou postavu britského úsilí o rozluštění kódů v Bletchley Parku za druhé světové války, matematického génia a dokonce za otce moderní výpočetní techniky a umělé inteligence.
Bankovka, která by se měla dostat do oběhu do konce roku 2021, bude opatřena Turingovou fotografií a bude obsahovat podrobnosti týkající se jeho práce, včetně technických výkresů britské bomby, zařízení vyvinutého Turingem a použitého během války k rozluštění německých zpráv zakódovaných pomocí strojů Enigma.
Bude také odkazovat na jednu z Turingových akademických prací, On computable numbers with an application to the Entscheidungsproblem, v níž v podstatě předpokládal výpočetní stroje a ukázal, že existují neřešitelné problémy – věty, o nichž nelze říci, že jsou dokazatelné nebo nejsou založeny pouze na pravidlech a tvrzeních o faktech.
Turingova slova se objeví v podobě citátu, který v roce 1949 poskytl deníku Times: „Toto je jen předzvěst toho, co přijde, a jen stín toho, co bude.“
Turingovy úspěchy však přesahují to, co se objeví na poznámce: jeho práce zasahovala do mnoha oborů včetně biologie a chemie. V pozdější fázi své kariéry totiž Turing napsal zásadní práci, v níž vysvětlil, jak se při chemických reakcích mohou objevovat vzory, jako jsou skvrny a pruhy.
Přestože význam Turingovy práce a základů, které položil, je s odstupem času stále zřejmější, stejně tak i jeho osobní zápasy. Ty byly v 80. letech 20. století zdůrazněny v biografii a řadě divadelních her, stejně jako ve filmu The Imitation Game z roku 2014, v němž Turinga ztvárnil Benedict Cumberbatch.
Turing se narodil v Londýně v roce 1912 a ve 13 letech nastoupil do školy v Sherborne. Podle zpráv byly jeho schopnosti smíšené, ale naznačují jeho představivost a originalitu. „Musí si uvědomit, že Cambridge bude chtít spíše solidní znalosti než vágní nápady,“ napsal jeho učitel fyziky.
Turing nastoupil na King’s College v Cambridgi v roce 1931 a v roce 1935 se stal jejím členem. Následovala řada zásadních myšlenek, včetně jeho vize univerzálního výpočetního stroje, kterému lze zadat algoritmus pro určitý výpočet a následně jej použít. Byla to myšlenka, která měla být klíčová pro vývoj počítačů, které používáme dnes.
Po působení na Princetonské univerzitě v Americe se Turing vrátil do Velké Británie, kde pracoval na luštění kódů. S vypuknutím války nastoupil do Bletchley Parku.
Jako homosexuál na počátku 50. let 20. století, v době, kdy byly homosexuální styky nezákonné, čelil Turing ponižující volbě, když vloupání do jeho domu upozornilo policii na Turingův vztah s mužem.
Byl shledán vinným z hrubé neslušnosti a musel se rozhodnout mezi vězením a chemickou kastrací. Zvolil si druhou možnost, děsivou léčbu, která zahrnovala hormonální injekce.
Turing zemřel v červnu 1954 ve věku 41 let ve svém domě ve Wilmslow u Manchesteru při zjevné sebevraždě. Na Štědrý den roku 2013 mu královna posmrtně podepsala milost.
Turingův odkaz žije dál ve strojích, které každý den považujeme za samozřejmost, a jeho jméno je spojeno i s rozvíjejícím se pokrokem. Nejznámějším z nich je srovnávací Turingův test, zda stroj, který dokáže myslet jako člověk, závisí na tom, zda lidští soudci dokáží rozlišit textové odpovědi počítače od odpovědí člověka.
- Sdílet na Facebooku
- Sdílet na Twitteru
- Sdílet e-mailem
- Sdílet na LinkedIn
- Sdílet na Pinterest
- Sdílet na WhatsApp
- Sdílet na Messenger
.