PMC

admin 0 Comments Articles

PMC

DISKUZE

Frekvence AGC podle Bethesda systému se v literatuře uvádí od 0,1 do 2,1 %. V souladu s literaturou byla v naší studii AGC zjištěna přibližně v 0,1 % všech cervikálních cytologií. Ačkoli je diagnóza AGC uváděna zřídka, měla by u klinického lékaře vzbudit podezření na významné patologie buď v genitálním traktu, nebo v extragenitálních strukturách. V literatuře se výskyt maligních nebo premaligních lézí u pacientek s AGC pohyboval od 22 do 53 %. Kim a kol. uvádějí, že z 83 pacientek s AGC bylo při histologickém sledování na základě Papova stěru zjištěno maligní onemocnění u 24 pacientek (28,9 %). V jejich studovaném souboru byl nejčastěji pozorovaným maligním onemocněním adenokarcinom děložního hrdla (8/24 pacientek, 33,3 %), následovaný karcinomem EM (6/24 pacientek, 25 %), karcinomem vaječníků (4/24 pacientek, 16,6 %), karcinomem prsu (3/24 pacientek, 12,5 %) a karcinomem žaludku (3/24 pacientek, 12,5 %). Krane et al. zjistili maligní nebo premaligní léze u 34,3 % ze 108 pacientů s AGC. V jejich studii mělo 24 pacientek neoplazii děložního hrdla, zatímco 13 mělo jiné neoplazie sestávající z 5 adenokarcinomů EM, 4 hyperplazií EM, 2 karcinomů vaječníků a 2 adenokarcinomů vejcovodů. Mood et al. uvádí, že neoplastické nebo preneoplastické onemocnění bylo zjištěno u 22 ze 44 pacientek (55,3 %). Z nich 15 (68,1 %) mělo premaligní onemocnění děložního hrdla a 2 (9 %) adenokarcinom děložního hrdla. Další onemocnění zahrnovala v této sérii adenokarcinom EM, metastatický lobulární karcinom prsu, adenokarcinom pochvy, prostou hyperplazii EM a nevilózní trofoblastickou tkáň. Ve studii od Zhao et al. byla u žen s AGC zaznamenána klinicky významná patologie ve 22,8 %, která se většinou skládala z EM lézí (v 51 %) následovaných cervikálními dlaždicovými a žlázovými lézemi (ve 43 %).

V této studii bylo u 27 z 80 pacientek (33,8 %) diagnostikováno maligní nebo premaligní onemocnění. Nejčastějším původem významné patologie bylo endometrium následované děložním hrdlem a vaječníkem. Z pacientek v našem studovaném souboru mělo 10 (12,5 %) endometrioidní typ adenokarcinomu EM, což byla nejčastější invazivní patologie. Kromě toho byl u jedné pacientky zjištěn serózní adenokarcinom a u další karcinosarkom endometria. Cervikální patologie zahrnovala invazivní spinocelulární karcinom u čtyř pacientek, invazivní adenokarcinom děložního hrdla u čtyř a preinvazivní onemocnění děložního hrdla u tří žen. Ačkoli nejčastěji uváděnými patologiemi u pacientek s AGC jsou preinvazivní a invazivní cervikální léze a onemocnění EM jsou podle literatury méně pravděpodobná, nejvyšší výskyt malignit EM v současné sérii lze přičíst relativně nízkému výskytu cervikálních neoplazií v Turecku ve srovnání s neoplazemi EM.

V ojedinělých případech může být při dalším vyšetření žen s cytologií AGC diagnostikován také karcinom vaječníků. Rakovina vaječníků v této populaci pacientek může být primární nebo metastatická a metastázy většinou pocházejí z gastrointestinálního systému. Uvádí se, že míra výskytu ovariální patologie u pacientek s AGC je <1 %. Tam et al. však uvádí, že mezi 138 ženami s AGC mělo pět (3,6 %) karcinom vaječníků a dvě (1,4 %) extragenitální malignity. V této studii byl karcinom vaječníků zjištěn u dvou pacientek (2,5 %) a extragenitální malignity metastazující do vaječníků byly zjištěny u dvou (2,5 %). Tato vysoká míra ovariálního původu v této sérii může být důsledkem relativně malého vzorku. Nicméně v případech, kdy patologickým hodnocením děložního hrdla a endometria nebyla zjištěna žádná malignita, by měly být k odhalení ovariálního nebo abdominálního původu maligních žlázových buněk použity abdominální a pánevní zobrazovací metody a také sérové nádorové markery.

Je zřejmé, že pacientky s výsledkem AGC na cervikální cytologii nesou významné riziko diagnózy genitální nebo méně často extragenitální invazivní nebo preinvazivní neoplazie. Otázkou je, zda některé ženy s AGC mají větší riziko výskytu těchto neoplazií než jiné. K této problematice bylo uvedeno několik prediktivních faktorů. Tam et al. uvádějí, že zatímco 67,6 % z 34 pacientek s AGC-FN mělo významnou patologii, pouze 19,2 % pacientek s AGC-NOS mělo významnou patologii. Podobně Sawangsang et al. zjistili, že míra významných lézí u žen s AGC-FN byla významně vyšší než u žen s AGC-NOS. V souladu s literaturou, zatímco 38,5 % pacientek s AGC-NOS mělo významnou patologii, v naší studii měly všechny pacientky s AGC-FN významnou patologii. Kromě toho byl mezi pacientkami s cytologií AGC v několika studiích uváděn věk jako prediktor významné patologie. Cheng et al. prokázali, že ženy ve věku nad 60 let mají vyšší pravděpodobnost výskytu gynekologického karcinomu. Úlohu věku zmiňuje i další studie, kde nebyl zjištěn žádný EM karcinom, pokud pacientky s AGC byly mladší než 35 let. Současná studie rovněž potvrdila význam věku, protože míra významné patologie byla vyšší, pokud pacientka s AGC byla starší 50 let. Dalšími rizikovými faktory pro signifikantní patologii v současné sérii byly postmenopauzální stav a gynekologické potíže při prvotní prezentaci.

Závěrem lze říci, že výsledek AGC na cervikální cytologii je spojen se signifikantní patologií u značné části pacientek. Proto by takový výsledek měl být pro lékaře podnětem k důkladnému vyšetření pacientky se zvláštním zřetelem na endometrium a děložní hrdlo. Pokud jsou endometrium a děložní hrdlo bez malignity, měly by být podrobně vyšetřeny také vaječníky, vejcovody a břišní struktury. Je třeba mít rovněž na paměti, že zejména starší a postmenopauzální pacientky s AGC mohou nést vyšší riziko výskytu premaligního a maligního onemocnění, což může u těchto žen odůvodňovat agresivnější diagnostické vyšetření.

.