Pod vedením šéfky CIA Giny Haspelové se zpravodajská služba vrací do stínu

Pod vedením šéfky CIA Giny Haspelové se zpravodajská služba vrací do stínu

„Šla ke dnu,“ řekl Mark Lowenthal, bývalý pracovník CIA a personální ředitel výboru pro zpravodajské služby Sněmovny reprezentantů. „Nebude pro ni dobré, když bude venku přitahovat blesky.“

Rozhovory s téměř 20 současnými i bývalými pracovníky amerických zpravodajských služeb odhalují portrét ředitelky CIA, která byla vřele přijata pracovníky, mezi nimiž strávila celý život.

Jako první žena v čele CIA od jejího založení v roce 1947 si vytvořila vlastní tým vedoucích pracovníků – v němž je také mnoho žen – a zatím se vyhnula tomu, aby byli do vedoucích řad agentury dosazeni političtí spojenci prezidenta Trumpa.

Jestliže je však hlavním úkolem paní Haspelové dohlížet na globální špionážní agenturu, jejímž úkolem je řešit hrozby od terorismu po klimatické změny, někdy se zdá, že její druhou prioritou je chránit agenturu, které zasvětila svůj život, před domácí hrozbou toxické politické kultury USA.

„Myslím, že volí podobnou strategii jako Chris Wray, tedy držet se při zemi a vyhýbat se situacím, kdy by se dostala do pozice, kdy by veřejně odporovala prezidentovi,“ řekl poslanec. Adam Schiff (D., ), předseda výboru Sněmovny reprezentantů pro zpravodajské služby, který dohlíží na CIA.

„Ale nevyhýbá se sdílení svých hodnocení a hodnocení nefiltrovaným způsobem. Takže si myslím, že tu rovnováhu nese tak dobře, jak to jen v této administrativě jde,“ řekl v rozhovoru pan Schiff.

Pan Trump se na své šéfy špionážních služeb vrhá, když se mu nelíbí jejich závěry, a paní Haspelová se ne vždy dokázala udržet mimo palbu.

V prosinci se ocitla v nepříjemné pozici s panem Trumpem a ministrem zahraničí Mikem Pompeem poté, co deník The Wall Street Journal zveřejnil podrobnosti o hodnocení CIA, že saúdský korunní princ Mohammed bin Salmán měl pravděpodobně podíl na smrti novináře Džamála Chášukdžího. Prezident a pan Pompeo představili zpravodajské informace jako méně definitivní.

V lednu spolu s dalšími šéfy špionážních služeb sdělila senátnímu výboru pro zpravodajské služby při každoročním veřejném slyšení o světových hrozbách, že Severní Korea se pravděpodobně nevzdá svých jaderných zbraní a že Írán dodržuje jadernou dohodu z roku 2015.

Obě hodnocení jako by podkopávala politiku pana Trumpa. „Možná by se rozvědka měla vrátit do školy!“ napsal na Twitteru.

Prezident druhý den povolal paní Haspelovou a ředitele Národní zpravodajské služby Dana Coatse na schůzku do Oválné pracovny a focení. „Vypadalo to jako braní rukojmí,“ řekl pan Lowenthal.

Paní Haspelová a její kolegové zatím nepřednesli doprovodné svědectví o celosvětových hrozbách před sněmovním výborem pro zpravodajské služby, jak je zvykem. „Předběžně jsme naplánovali otevřené slyšení, ale zatím jsme od šéfů špionážních služeb nedostali souhlas“ s účastí, uvedl zdroj z výboru.

Možná přijdou další testy. Pan Trump tento týden nařídil paní Haspelové a panu Coatsovi, aby pomáhali generálnímu prokurátorovi Williamu Barrovi při vyšetřování zpravodajských aktivit během kampaně v roce 2016, a zmocnil pana Barra k odtajnění informací o počátcích vyšetřování FBI ohledně ruského vměšování do voleb. Pan Trump bez důkazů tvrdil, že jeho kampaň byla terčem nepatřičné špionáže.

Dvaašedesátiletá Haspelová, která sloužila v řadě tajných misí po celém světě i v centrále CIA, umí být sebevědomá, Do nejvyšší funkce v agentuře se vyšvihla, aniž by se zdálo, že šlape po ostatních, uvedli současní i bývalí představitelé. Umí být také přímá a nekompromisní.

Bývalý náměstek ředitele CIA Michael Morell řekl, že si je naprosto jistý, že paní Haspelová zatlačí na pilu, pokud budou politici žádat agenturu, aby udělala něco, co by neměla.

„Bylo mi řečeno, že někdo žádal, aby agentura udělala něco, co bylo nevhodné. Její odpověď zněla: „Ne. A už se neptejte,“ “ řekl pan Morell, který je moderátorem podcastu „Intelligence Matters“. Dodal, že podrobnosti incidentu nezná.

Paní Haspelová se spolu s panem Coatsem pravidelně účastní prezidentových každodenních zpravodajských brífinků. Udržuje úzké vztahy se zpravodajskými výbory Kongresu a s panem Pompeem, svým předchůdcem v CIA. Oba spolu často telefonují a často se setkávají osobně.

V CIA je paní Haspelová vnímána jako stabilní vůdce, i když ne vizionář.

„Bude dobrým správcem tohoto místa,“ řekl jeden z bývalých kolegů z operačního ředitelství CIA, který uvedl, že ji obdivuje. „Pokud hledáte transformačního člověka – to není ona.“

Ale dostat CIA do značné míry z centra pozornosti není malý úspěch. Téměř dvě desetiletí byla zapletena do téměř neustálých kontroverzí, a to kvůli útokům z 11. září 2001, úderům bezpilotních letounů, zacházení se zadrženými osobami a ruskému vměšování do voleb.

„Spíše plní roli historického ředitele – není o ní příliš slyšet,“ řekl senátor Richard Burr (R., N.C.), předseda senátního výboru pro zpravodajské služby.

Mark Sparkman, který byl nadřízeným paní Haspelové na její první zahraniční misi CIA – údajně v Etiopii – se zúčastnil její přísahy ve funkci ředitelky loni v květnu. Pan Pompeo promluvil a poznamenal, že na vrcholu může být někdy osaměle.

Na recepci po ceremoniálu v sále v sídle CIA lemovaném portréty bývalých ředitelů pan Sparkman řekl, že našel paní Haspelovou u stolu samotnou s minerálkou v ruce.

„Šel jsem k ní, pogratuloval jí a řekl něco v tom smyslu, že Pompeův komentář byl na místě,“ vzpomínal. „Vždycky byla přístupná… ale tady byla, jen pár minut po přísaze, a stála sama, dokud se neprolomily ledy.“

Pište Warrenu P. Strobelovi na [email protected]

Opravy &Zesílení
V únoru se konala slavnostní večeře s cílem získat finanční prostředky pro rodiny důstojníků Ústřední zpravodajské služby, kteří byli zabiti při výkonu služby. V předchozí verzi tohoto článku bylo nesprávně uvedeno, že se večeře konala v březnu. (25. května)