POLITICO
V roce 1966 Mao Ce-tung zahájil kulturní revoluci a vedl masové čistky „nežádoucích osob“. | AP Photo
Mao Ce-tung, přední postava čínské komunistické revoluce a vůdce své země od roku 1949, zemřel v tento den ve věku 82 let.
Ačkoli v oznámení nebyla uvedena příčina smrti, bylo všeobecně známo, že trpěl Parkinsonovou chorobou. Naposledy se Mao objevil na veřejnosti na Prvního máje v roce 1971. V oznámení se také uvádělo, že během následujícího osmidenního období smutku nebudou do Pekingu pozváni žádní zahraniční představitelé.
Po tuto dobu leželo Maovo tělo ve Velké síni lidu. Odhaduje se, že kolem jeho rakve se zavěšenou vlajkou prošel milion lidí, aby mu vzdali poslední poctu. Na zdi visel Maův oficiální portrét (který dodnes visí na náměstí Nebeského klidu) s nápisem: „Pokračujte v díle, které zanechal předseda Mao, a pokračujte v díle proletářské revoluce až do konce.“
Když bylo 18. září pohřbeno Maovo tělo, rozléhala se po celé Číně kakofonie zbraní, sirén, píšťalek a klaksonů během tříminutového obřadu, který měli nařízeno dodržovat všichni kromě těch, kteří plnili základní úkoly.
V roce 1972 se Mao, aby ještě více upevnil své místo v čínských dějinách, setkal s prezidentem Richardem Nixonem několik hodin poté, co Air Force One přistálo v čínském hlavním městě. Prezidentská návštěva povýšila Čínu na významného hráče na světové scéně, kde od té doby zůstala.
Maova neschopná zemědělská politika byla především příčinou nejhoršího lidmi způsobeného hladomoru v dějinách lidstva. Odhaduje se, že v letech 1959-1961 zemřelo hlady 40 milionů lidí. Rozsah katastrofy byl před národem i světem skryt.
V roce 1966 Mao zahájil kulturní revoluci. Mladým stoupencům řekl, že buržoazní elementy v Číně usilují o obnovení kapitalismu, a tvrdil, že tyto elementy musí být ze společnosti odstraněny. Vytvořili Rudé gardy a vedli masovou čistku „nežádoucích osob“. Mao nařídil zavřít čínské školy. Městští intelektuálové byli posláni na venkov, kde byli „převychováváni“ těžkou manuální prací. Čistka zničila velkou část tradičního kulturního dědictví Číny a způsobila také hospodářský a sociální chaos.
Oficiálně je Mao ve vrcholných kruzích komunistické strany uctíván jako zachránce národa. Jeho snahy uzavřít Čínu obchodním a komerčním zájmům a zároveň vymýtit tradiční čínskou kulturu však jeho nástupci odmítají.