Průvodce srovnávací inuitsko-jupicko-unanganskou sbírkou
ZÁKLADNÍ INFORMACE:
Jazykové informace: Inuitsko-jupicko-unanganská (eskymácko-aleutská) jazyková rodina se používá od části ruského Dálného východu až po Grónsko. Skládá se ze dvou odlišných jazykových skupin, aleutské a inuitsko-jupické; ta se dále dělí na dvě nebo tři odlišné podskupiny, včetně jupické a inuitské, přičemž třetí větev snad představuje sireniksi. Unanganština (aleutština) je jednotný jazyk, který se dnes skládá ze dvou uznávaných dialektů a jednoho nebo více zastaralých nářečí. Inuitsko-jupická větev zahrnuje středosibiřský jupik (jímž se mluví na poloostrově Čukči v Rusku a na ostrově svatého Vavřince), naukanský (jímž se mluví na Východním mysu, nejseverovýchodnějším bodě ruského Dálného východu), středoaljašský jupik (jímž se mluví na jihozápadě Aljašky), alutiiq (známý také jako Sugpiaq nebo Sugcestun a jímž se mluví podél tichomořského pobřeží Aljašky jižně od středoaljašského jupiku). Někteří lingvisté k nim řadí také dnes již zaniklý jazyk sirenikski (kdysi se jím mluvilo jako jazykem jupiků, ačkoli jiní jej považují za jediný doložený pozůstatek třetí, samostatné větve eskymáků. Inuitskými jazyky a nářečími se mluví od Sewardova poloostrova na Aljašce až po Grónsko; mezi tři významné subdivize Inuitů patří grónská nářečí, východokanadská nářečí a západokanadská a aljašská inupiacká nářečí. Inuitská větev je běžně považována za nářeční kontinuum, ačkoli dnes jsou rozdíly mezi východními a západními varietami značné.
Termín Inuité se někdy používá pro označení jazykové rodiny, ale správněji tento termín označuje jeden jazyk, jehož je aljašský inupiaq dialektem. Více o používání termínů Inuit a Eskymák viz tento článek na ANLC.
Poznámka k rozsahu a obsahu: Rozsah Srovnávací eskymácko-aleutské jazykové sbírky je poměrně široký v tom smyslu, že se snaží zahrnout veškerý materiál napsaný nebo publikovaný o srovnávacích studiích eskymácko-aleutské jazykové rodiny. Při vytváření této sbírky chtěl Dr. Michael Krauss také udržovat kompletní sbírky materiálů k jednotlivým jazykům zastoupeným v této sbírce; v důsledku toho je mnoho materiálů ve Srovnávací eskymácko-aleutské jazykové sbírce duplicitních s materiály v příslušných jazykových sbírkách, nebo jsou v příslušných sbírkách duplicitní. Vývoj sbírky se koncem 90. let 20. století zpomalil a pozdější část sbírky není v současné době ucelená.
Srovnávací rukopisný fond aljašských indiánských jazyků obsahuje přibližně 600 položek z let 1745-2004. Z roku 1700 jsou zde pouze 4 položky. Většina položek z první poloviny 19. století (cca 20 položek) pochází z deníků vědeckých expedic nebo z vyprávění objevitelů a týká se srovnávací slovní zásoby, např. poznámek Kirilla Timofejeviče Chlebnikova o rusko-amerických koloniích nebo etnografických poznámek Ferdinanda von Wrangella o obyvatelích pacifického severozápadu. Řada prací z tohoto raného období však obsahuje i důležité příspěvky k jiným oblastem lingvistiky, zejména Raskovy poznámky o shodě pádové morfologie mezi grónštinou a aleutštinou. V druhé polovině 19. století (cca 30 položek) se objevuje více prací věnovaných speciálně jazykům, včetně srovnávacích slovníků (např. Dall, Nelson a Wells, Jr.), studií dialektů (Rink), gramatických studií (např. Barnum); a bibliografie od Pillinga.
Materiály před rokem 1920 se z velké části týkají zpráv o expedicích, např. výňatky ze zprávy o Billingsově expedici z roku 1791 nebo Jennessova zpráva o Kanadské arktické expedici z let 1913-1918; etnografické zprávy, jako jsou Murdochovy poznámky o astronomických a matematických znalostech Eskymáků z Point Barrow z roku 1890; a seznamy slov, jako je Beecheyho slovník západních Eskymáků z roku 1826 nebo Kellyho eskymácké slovníky z roku 1890. V některých případech, kdy je inupiaqština v díle druhotná, byly okopírovány a do inupiaqské sbírky zařazeny pouze příslušné stránky díla; tak jsou v Billingsově díle zařazeny pouze stránky obsahující názvy míst na Sewardově poloostrově a v Beringově průlivu, strany 54-58.
Převážná většina sbírky obsahuje díla z 20. století. Téměř všechny jsou lingvistické práce ve formě publikovaných článků nebo konferenčních příspěvků a jejich rozsah sahá od lexikálních srovnání až po srovnání fonologie, morfologie a v mnohem menší míře syntaxe. Ačkoli všechny materiály v této sbírce mají srovnávací charakter, někteří autoři se zaměřili více na jeden jazyk nebo skupinu jazyků než na jiný. Níže je uveden velmi obecný přehled různých jazykových oblastí a některých autorů, kteří nejplodněji přispěli k práci v těchto oblastech; existují však důležité práce o srovnávací inuitsko-jupik-unanganštině od mnoha dalších autorů:
Pro práce týkající se grónštiny (ve srovnání s ostatními inuitsko-jupik-unanganskými jazyky) viz Thalbitzer, Hammerich, Fortescue, Rischel, Petersen. Práce týkající se zejména středo- a východokanadských Inuitů viz Kaj Birket-Smith, Dorais. Práce týkající se západních Inuitů, Jenness a Kaplan. Práce týkající se ruských vlivů na Eskymáky viz Hammerich a Menovščikov. Práce týkající se aljašských Jupíků viz Hammerich, Menovščikov, Miyaoka, Krauss, Leer a Jacobson. Práce o sibiřských Jupících a Aleutech viz Menovščikov, Krauss, Jacobson, Vachtin. O původu jazykové rodiny a historickém vývoji jazyků viz Rask, Uhlenbeck, Hammerich, Jakobson, Swadesh, Bergsland, Fortescue, Krauss, Rapelli.
.