Proč jsou David Gilmour a Roger Waters z Pink Floyd rozhádaní

Přes obrovský úspěch měli Roger Waters a David Gilmour z Pink Floyd vždy poněkud nefunkční partnerský vztah. Waters se k myšlence spolupráce vždy stavěl poněkud odmítavě a mnohem raději by byl kapitánem své vlastní lodi. Gilmour se k Pink Floyd připojil v roce 1968, ale s přibývajícími lety se oba muži ocitli v mocenském boji, protože se jejich tvůrčí vize střetávaly, a nakonec Roger Waters v roce 1985 skupinu opustil.

Když Waters původně ze skupiny vystoupil, okamžitě se s Gilmourem pustil do ostré právní bitvy, která trvala několik let. K oznámení svého odchodu vydal Waters prohlášení pro EMI a CBS, v němž se odvolával na klauzuli o „odchodu člena“ ve své smlouvě a jako hlavní tvůrčí síla skupiny nevěřil, že Pink Floyd mohou v jeho nepřítomnosti pokračovat. V říjnu 1986 proto Waters zahájil u Nejvyššího soudu řízení o formálním rozpuštění Pink Floyd a označil skupinu za „tvůrčí sílu vyčerpanou“.

David Gilmour a Nick Mason se proti tomu ohradili s tím, že Pink Floyd nikam nesměřují a že Waters nemůže prohlásit, že jsou mrtví, když se skupina stále snaží dělat hudbu. Waters nakonec dospěl k dohodě, na jejímž základě po pečlivých právních úvahách v roce 1987 odstoupil. Poznamenal však: „Kdybych to neudělal, finanční důsledky by mě úplně zničily.“

V rozhovoru pro BBC v roce 2013 Waters připustil, že pokus o rozpuštění skupiny nebyl správnou cestou: „Mýlil jsem se! Samozřejmě že jsem se mýlil,“ a pak dodal: „Koho to zajímá? Je to jeden z mála případů, kdy mě právnická profese něčemu naučila.“ Waters tehdy k této záležitosti řekl:

Dodal: „Je to jeden z mála případů, kdy mě právnická profese něčemu naučila: „Protože když jsem za těmi chlápky přišel a řekl jim: ‚Poslyšte, jsme na mizině, tohle už nejsou Pink Floyd,‘ řekli: ‚Jak to myslíte? To je irelevantní, je to značka a má to komerční hodnotu. Nemůžeš říct, že přestane existovat… zřejmě nerozumíš anglickému právu.“

Přes nepravděpodobné znovusjednocení v roce 2005 na Live 8, kde se jim podařilo odložit neshody pro věc mnohem významnější, než jsou oni sami, jsou dny Waterse a Gilmoura dávno pryč a šance na další vystoupení Floydů se nyní zdá být nemožná. Možná ale není všechna naděje ztracena, vždyť v roce 2008 se duo ještě neshodlo, ale „dohodli se, že se převalí jen na jeden večer“, aby přežili show.

Vystoupení bylo naprostým triumfem, Floydům pak bylo po vystoupení v Hyde Parku nabídnuto lákavých 150 milionů dolarů na americké turné. Abychom dodali na věrohodnosti tvrzení, že kapele nešlo o peníze, ani taková částka nedokázala Waterse a Gilmoura znovu dostat na společnou cestu.

Je pozoruhodné, že se dvojici podařilo znovu naladit na stejnou vlnu, i když šlo jen o jednorázovou akci na podporu charity. Člověk by předpokládal, že tím přestanou všechny ty drzé rýpance, které si navzájem prostřednictvím tisku dělají, když už nic jiného, ale přestože Waters před 36 lety Pink Floyd opustil – stále dokáže najít věci, které ho na Gilmourovi iritují.

V pětiminutovém videu, které v roce 2020 sdílel na své oficiální stránce na Twitteru, si Waters posteskl nad tím, jak nemá přístup ke kanálům Pink Floyd na sociálních sítích, zato Gilmourova manželka Polly Samsonová může tyto platformy využívat k propagaci svých románů.

„Jeden a půl milionu z vás vidělo naši novou verzi ‚Mother‘, což je krásné – opravdu mě to hřeje u srdce,“ prohlásil Waters. „Vyvolává to však otázku: Proč není toto video k dispozici na webové stránce, která si říká The Pink Floyd website? No, odpověď na ni je, že na webu není nic ode mě – David Gilmour mi ho zakázal.“

„David si myslí, že mu patří. Myslím, že si myslí, že když jsem v roce 1985 odešel z kapely, že mu patří Pink Floyd, že on je Pink Floyd a já jsem irelevantní a že bych měl držet jazyk za zuby.“ „To je pravda. Waters si pak vzal na mušku Gilmourovu manželku a rýpl si, že se ho nedávno někteří jeho přátelé zeptali:“ „Proč musíme rok co rok, měsíc co měsíc, den co den sedět a dívat se na Polly Samsonovou – a Von Trappovi nám čtou úryvky ze svých románů, abychom šli večer spát?“

„Na oficiálních stránkách Pink Floyd se o tom nesmíme ani zmínit,“ rozčiloval se Waters. „To je špatně. Měli bychom povstat… nebo prostě změnit název kapely na Spinal Tap a pak bude všechno hunky-dory.“

Spor mezi oběma muži byl uveden do kontextu během rozhovoru pro Rolling Stone v roce 2018; bubeník Floydů Nick Mason spekuloval: „Podle mého názoru je to opravdu zvláštní věc Ale myslím, že problém je v tom, že Roger Davida příliš nerespektuje. Má pocit, že psaní je všechno a že hra na kytaru a zpěv jsou něco, co, nebudu říkat, že umí každý, ale že by se všechno mělo posuzovat spíš podle psaní než podle hraní. Myslím, že Rogera štve, že udělal jakousi chybu v tom smyslu, že opustil kapelu v domnění, že se bez něj složí.“

Poté dodal: „Je to vlastně neustálé rozčilování, že se k tomu pořád vrací. Váhám, jestli do toho mám moc zabředávat, už jen proto, že je to spíš mezi nimi dvěma než mezi mnou. Vlastně s oběma vycházím dobře a myslím, že je opravdu zklamáním, že se tito poněkud starší pánové stále hádají.“

Gilmour se bránil tomu, aby Watersovi oplatil jeho poslední rýpnutí. Neudržel se však, když v roce 2014 sdělil svůj názor na bývalého kolegu z kapely časopisu Rolling Stone: „Proč si proboha někdo myslí, že to, co teď děláme, by s ním mělo něco společného, je mi záhadou. Rogera už nebavilo být v popové skupině. Je velmi zvyklý být jedinou silou, která stojí za jeho kariérou.“

„Představa, že by přišel do něčeho, co by mělo nějakou formu demokracie, by mu prostě nešla. Kromě toho mi bylo třicet, když Roger skupinu opustil. Teď je mi osmašedesát. Je to víc než půl života pryč. Opravdu už toho nemáme tolik společného.“

Waters se v posledních letech pokusil o mírový summit mezi svými kolegy z kapely v jednom letištním hotelu, ale bohužel skončil katastrofou a potvrdil, že příměří mezi oběma muži nebude. Už to nejsou ti samí lidé jako kdysi a jejich kariéry se vydaly jinými cestami, nicméně je těžké nechovat stále naději, že se jim podaří napravit své přátelství.

Gilmour a Waters strávili téměř 40 let uvězněni v tomto zákeřném sporu a je pravděpodobné, že ho oba muži v dohledné době nevyřeší. Tento hořký spor je zdrojem smutku pro miliony floydovských plánů na této planetě. I když je reunion pevně v nedohlednu, stačilo by jejich dětinský spor hodit za hlavu a jejich fanouškům by se na tvářích opět objevil úsměv.

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.